Alternativní Klinika? Odpor proti ní může pramenit spíše z její konformity

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: red

Případ "Autonomního sociálního centra Klinika" se zdá být z určitého úhlu pohledu jednoduchý a přesto se vleče, jako by za tím bylo něco víc, než prosté vyklizení prostor a nastolení práva. Ale co když potíž spočívá i v tom že Klinika je naopak nedostatečně radikální, nebo že se "kolektiv Klinika" snaží o kompromis mezi navzájem se vylučujícími postoji? Je Klinika skutečná alternativa, anebo se to má s alternativností Kliniky podobně jako s mexickým jídlem co si člověk může koupit u McDonald's? ptá se Ondřej Čapek na webu Hlídací pes. 

Jakub Ort a Tereza Virtová před Autonomním centrem Klinika

Jakub Ort a Tereza Virtová před Autonomním centrem Klinika,zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Člověk kolem dvaceti by měl zkusit věci dělat jinak, než mu radí okolí. Dokonce bych řekl, že dnes jsou dvacetiletí vystaveni daleko větší regulaci, než tomu bylo v 90. letech minulého století.

Devadesátá léta byla mimo jiné dobou house party, freetekkna a rave parties. S odstupem času je vrcholem CzechTek  roku 2005, který měl i politický přesah. Byla to jedna z událostí, co se podílela na konci Jiřího Paroubka.

V případě CzechTek měla nelegálnost poměrně jasné důvody: lidé mimo systém se jasně zřekli státního dohledu a ochrany a byli odsouzeni se samoorganizovat. Vzpomínám si na jakési dva kluky, kteří se poměrně dobře živili tím, že na podobných akcích vařili čínské nudle.

Kultura a životní styl byly primárními určujícími faktory "technaře" a politický přesah byl od ní odvozený. Navíc nelegálnost vhodně doplňovala dočasnost toho, co technaři dělají: technopárty se dělá tady a teď. Tím se tak trochu podobá revoluci a životu vůbec.

Protože běda, je–li revoluce permanentní a život není věčný! U Kliniky tomu tak bohužel není a pokusím se vysvětlit proč.

Hodná Klinika

Z hlediska vzdoru proti "systému", jako by zde byly dvě různé Kliniky. Ta první Klinika dýchá domáckým zlepšovatelstvím světa. Je to ten svět neziskovek, který máme tak rádi.

Na Klinice jsou pravidelné přednášky, Žižkovský lidový učňák, kde jsou praktické kurzy, jako třeba svařování nebo ozvučení koncertu, koncerty, divadla, jazykové kurzy, kurzy kresby, meditace, knihovna, kavárna a internetové rádio, můžete si vybrat různé potřebné věci do domácnosti nebo oblečení.

Prostě plno fajn užitečných aktivit, které by mohli provozovat třeba i baráčníci. To vše propagováno formou korporání reklamy: profesionální střih, mladí lidé, krátké sekvence. V projektu jsou použityobvyklá populární buzzwords: "ekologický", "nízkoprahové centrum", "energeticky úsporná a k okolí citlivá architektura, flexibilní".

Vlastně není vůbec jasné, proč se celý projekt nezlegalizoval, z "kolektivu Klinika" se nestal "spolek Klinika" se stanovami schválenými ministerstvem vnitra. Na rozdíl od CzechTech i otec Kondelík by byl jistě rád, že mladí pracují pro společnost a netráví čas jalovým klácením se u soundsystémů.

Zlobivá Klinika

Nestalo se tak, protože je zde ona druhá, alternativní a protisystémová Druhá Klinika. Přitom ale není plně jasné, co je a čím přispívá ona alternativnost.

Navzdory anonci "Na jakém principu funguje? Kolik lidí se na Klinice podílí? Jakou by měla mít Klinika úlohu ve společnosti?" se v rozhovoru (pod následujícím odkazem) řeší dokumentace ke kolaudaci, zda jsou uprchlíci nelegální, či jsou-li na Klinice feťáci. V rozhovoru se neříká nic alternativního, obsahuje mnoho slaměných panáků (nějací lidi si něco myslí a ono to tak není, protože jsem to řekl).

Posedlost tím, co kdo o Klinice řekl a neustálé spekulace nad útokem neonacistů, prozrazují naprostou bezradnost. Předpokládám, že účastníci Czechtech nebyli takto posedlí zásahem těžkooděnců.

Těžko popřít specifičnost technopárty. Naopak jazykový kurz na Klinice se v ničem neliší od jazykového kurzu pořádaného v salónku libovolné kavárny či rovnou ve škole. Je to něco podobného, jako kdyby se v debata o moderním umění netýkala děl samých, případně jejich kritické reflexe, ale zabývala se hlavně jejich ničením během nacistické éry.

Skoro to působí jako by absence ideologie "té druhé kliniky" byla nahrazena bojem a stmelením proti společnému nepříteli. Jakási minivariantra Orwelovy Euroasie, kde společný nepřítel podporuje jednotu a zamezuje vnitřním konfliktům.

Ale je zajímavé, že navzdory špatné pověsti Andreje Babiše jeho návštěva proběhla před časem bez nějaké kontroverze a v "konstruktivním a přátelském duchu". Jistě to bylo dílem konsenzu, ne konformismu.

Vlastnická práva a klasický liberalismus

Navzdory obecnému mínění, liberalismus, zejména ten klasický, nestavěl vždy vše na vlastnickém právu. Stavěl spíše na přesvědčení o rovnosti lidí a víře v kulturní a ekonomický pokrok, který umožní rozvinout potenciál všech členů dané společnosti, ve které každý může následovat svoji vizi štěstí.

Vlastnická práva byla pouze užitečným nástrojem a (na rozdíl od v principu stálé lidské povahy) mohla být měněna na základě společenské dohody.

Nebylo by zas tak v rozporu s klasickým liberalismem dlouhodobě pronajmout tu první Kliniku, udělat tam pořádné Mamatata dětské centrum, kavárnu, kino a postupně vše zkolaudovat. Jistě, první krok byl poněkud nestandardní, ale nemyslím si, že by na tom kdokoliv zbohatl.

Podobně by mohla ta druhá Klinika skončit oslnivým mejdanem a svou novostí a specifičností pořádaných akcí si podobně jako technaři vynutit uznání společnosti nebo aspoň její části. Klinika jakoby nedokázala na rozdíl od technařů přesvědčit o své odlišnosti, o tom, že přichází s novými věcmi.

Vlastně ani není jasné s čím novým přichází. Především odtud může pramenit odpor proti ní.

Ondřej Čapek pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: Česko domácí česká společnost občanská iniciativa iniciativa KLIniKA

Zdroje: Hlídací Pes