Příběh Kliniky už byl převyprávěn tolikrát, že už je to asi zbytečné dělat znovu, ale jen ve zkratce připomeňme hlavní body. Chátrající dům obsadili aktivisté, zřídili v něm sociální centrum. Budovu měli zdarma k dispozici na základě nájemní smlouvy s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Na budovu zaútočili pravicoví extrémisté, dvakrát tam byla nahlášená bomba, dvakrát tam policie zasahovala a dvakrát nic nenašla. Úřad pro zastupování státu Klinice neprodloužil nájemní smlouvu, nicméně aktivisté se do budovy opětovně dostali a odmítli ji opustit. Úřad na ně za to podal trestní oznámení. Nadace Charty 77 jim za to udělila Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost. 

Rozplétat tento případ je ošidné, protože tak trochu záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na to člověk dívá. Pokud jste radikální levicový aktivista, stát považujete za nepřítele, žijete v matrixu, kde všechno a všechny ovládají korporace, kde jsou zákony jen pekelným dílem zkorumpovaných politiků, kteří chtějí zotročit lidstvo, pak vám příběh Kliniky bude připadat skutečně jako hrdinný boj poslední hrstky svobodných a svobodomyslných lidí proti systematickému útlaku a fašistické diktatuře společnosti.

Zhruba tak nějak vidí celou záležitost i představitelé Nadace Charty 77 a proto také dvě desítky aktivistů získaly zmíněnou Cenou Františka Kriegla.

Na situaci se lze ale dívat i jinak. Chátrající dům byl zdarma dán k dispozici aktivistům, za což patří státu dík. V budově se ale dvakrát hledala bomba, podle některých informací se v ní zdržovali narkomani a levicoví radikálové.

Budova se postupně stala pro své okolí spíše přítěží. Podstatné každopádně je, že majitel neprodloužil aktivistům nájemní smlouvu a ti měli povinnost budovu opustit. Pod záminkou vznešených hesel to odmítli udělat a dál setrvávají protiprávně a zadarmo na Klinice.

Pokud člověk sám bydlí v nájmu, musí za něj platit, musí dodržovat nájemní smlouvu stejně tak jako ostatní zákony této země, pak mu musí postup a argumentace obyvatel Kliniky přijít minimálně jako podivná. Proč by jedna skupina měla mít privilegia a možnost povznášet se jaksi nad zákony jen z toho důvodu, že plní jakési bohulibé cíle, o jejichž prospěšnosti se dá pochybovat.

Jak může někdo bojovat proti systému a establishmentu a současně očekávat, že od něj zdarma dostane celý dům, ať jakkoliv zdevastovaný. Pojďme přestat zákony dodržovat všichni, prohlasme se za levicové anarchisty a sdělme světu, že si vezmeme v rámci našeho svatého boje vše, na co máme podle svého mínění nárok.

Proč pracovat, platit daně, proč se chovat tak uboze mainstreamově, když to přece může jít i jinak.

Je na každém, jaké si zvolí vidění světa a optiku, kterou na celý problém nahlíží. Pokud si odmyslíme vlastní pohled a pokusíme se na věc dívat alespoň trochu objektivně, pak je nutné konstatovat, že v žádné diktatuře zatím nežijeme.

Kapitalismus je tvrdý systém, přehmatů, lobbystických zájmů a nepravostí je v něm jako máku, ale jako celek je naše společnost svobodná. Politici jsou zkorumpovaní a navíc stále více nahnědlí, ale to je jev, který trápí celou Evropu a ani tohle není důvod vyhlásit všeobecnou občanskou neposlušnost.

Špatných zákonů je celá řada a mnoho z nich bylo schváleno podivnými metodami, ale zákon o soukromém vlastnictví k nim zrovna nepatří. Je to naopak pilíř společnosti, bez kterého nebude nikdy fungovat (tedy pokud se shodneme na tom, že soukromé vlastnictví už není nedotknutelné, ale že přecházíme na všeobecné komunitní sdílení všeho se všemi). Udělení ceny za občanskou statečnost se tak jeví jako přehmat.

Jenže je tu přesto ještě jedno velké ALE, a tím je policie, jakožto represivní složka státu.

Policie si v poslední době připsala na konto celou řadu přehmatů a průšvihů. Její opakované zásahy na Klinice, které připomínaly spektakulární vojenské manévry, budí pozdvižení a řadu otázek. Její zásahy byly necitlivé, interiér Kliniky nechali těžkooděnci v rozvalinách.

S hledáním bomby to mělo pramálo společného, spíše to připomínalo razii. Bomba se ani v jednom z případů nenašla, což asi nikoho nepřekvapilo. Policie byla dokonce nařčena z toho, že si výhrůžku bombou zinscenovala sama, aby měla důvod zakročit proti levičákům, na které má už delší dobu pifku.

Nejde jen o Kliniku, velké otazníky visí i nad kauzou Sítě revolučních buněk a připravovaného teroristického útoku na vlak. Policie nasadila do prostředí anarchistů a levicových aktivistů své agenty provokatéry, kteří nejspíš místo mapování trestné činnosti sami útoky organizovali.

Práce policie ve vztahu k levicové scéně je poslední dobou skandální. Zatímco pravicový extremismus nerušeně bují pod maketami šibenic, levicoví aktivisté jsou zatýkání a perzekuováni. Pokud by policie pracovala v případě Kliniky s teorií, že bombovým atentátem skutečně někdo hrozil (tedy někdo jiný, než sami policisté), pak by už byl tento člověk nejspíš zatčen.

Nedávno policie dopadla osobu, která hrozila bombovými útoky hned na několika nádražích a magistrátech v republice. Zatčena byl za jediný den. U Kliniky se prý po pachateli stále pátrá. Pokud policie chce očistit své jméno a zbavit se podezření, že se v celé věci angažuje mnohem aktivněji, měla by pracovat velmi rychle a onoho člověka najít a obžalovat.

Z tohoto hlediska je skutečně situace aktivistů, kteří čelí tlaku policie i ultrapravicových sil, nelehká.

Ani to je však neopravňuje k flagrantnímu porušování zákonů. A není to ani důvod, aby za to byli ověnčeni cenami. Tedy pokud žijeme v normálním právním státě.