S emisemi manipulovali nejen Němci. Obvinění teď čelí i Fiat Chrysler
Když propukl emisní skandál s německou automobilkou Volkswagen v hlavní roli, nejspíš nikdo nepochyboval o tom, že s emisemi manipulovali či manipulují také jiní výrobci aut, jen se při tom ještě nenechali nachytat. Sotva stihla aféra VW vyčpět a obvinění z manipulací s emisemi čelí další automobila, tentokrát italsko-americký Fiat Chrysler. Chytrý software umožnil obejít emisní normy u 104 jejich naftových vozů.
Jde o druhé podobné obvinění v USA po aféře s obcházením testů emisí u naftových vozů německé skupiny Volkswagen a přichází den poté, co Washington a Volkswagen tento skandál po více než roce uzavřely. V souvislosti se skandálem Volkswagenu začaly americké úřady důkladně zkoumat automobily i dalších výrobců.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek obvinila Fiat Chrysler, že od roku 2014 prodal v USA 104 000 užitkových vozů a automobilů typu SUV vybavených softwarem, který při testování emisí naftových motorů umožňuje skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. To podle agentury "jasně a závažně" porušilo zákon na ochranu ovzduší, protože tyto automobily vykazují ve zkušebnách nižší emise než na silnicích.
Fiat Chrysler sdělil, že je závěry EPA zklamán a že všechny jeho naftové automobily plní veškeré normy. Skupina ve svém sdělení podle agentury Reuters uvedla, že úřadům dokáže, že její zařízení pro kontrolu emisí jsou podle současné regulace legální.
Nepřirovnávejte nás k Němcům!
Šéf Fiat Chrysler Sergio Marchionne na tiskové konferenci prohlásil, že jeho skupina s testy emisí nemanipulovala, a odmítl srovnání se skandálem Volkswagenu. Zprávy, po kterých akcie společnosti prudce klesly, označil za přehnané, a řekl, že firma neudělala nic nelegálního. Dodal, že skupina bude spolupracovat s novou vládou Donalda Trumpa na vyšetření tohoto problému, a vyjádřil podiv nad tím, že se do tohoto případu vůbec pouštěla odcházející administrativa Baracka Obamy.
EPA a kalifornský úřad pro ovzduší automobilku seznámily se svými zjištěními, že Fiat Chrysler používal nenahlášený dodatečný software umožňující emitovat na silnicích zvýšené emise oxidů dusíku. Firma to nenahlásila u 104 vozů Jeep Grand Cherokee a Dodge Ram 1500, které jsou vybaveny třílitrovým motorem. Podle EPA zatím není jasné, zda šlo o nelegální zařízení toho typu, které používal Volkswagen, důležité prý ale je, že tento software firma nenahlásila úřadům.
"Nenahlášení softwaru, který ovlivňuje emise z automobilového motoru, je závažným porušením zákona, které může vést ke škodlivému znečištění ovzduší," uvedla činitelka EPA Cynthia Gilesová. EPA několik měsíců odmítla udělit automobilce povolení k prodeji letošních modelů v USA.
Pokud se obvinění prokáže, mohl by Fiat Chrysler dostat podle Reuters pokutu kolem 44 000 dolarů na jeden automobil. To by znamenalo celkovou pokutu asi 4,6 miliardy dolarů (117 miliard Kč).
Akcie Fiat Chrysler se po zprávě nakonec propadly o 16 procent a na milánské burze s nimi bylo několikrát automaticky přerušeno obchodování. O více než dvě procenta klesl oborový index evropských automobilek.
Americká vláda tento týden uzavřela s Volkswagenem dohodu o urovnání jeho emisního skandálu. Automobilka v rámci dohody přiznala vinu a zaplatí 4,3 miliardy dolarů (zhruba 110 miliard Kč).
EPA předloni v září Volkswagen obvinila, že do téměř 600 tisíc naftových vozů instaloval software k obcházení testů emisí a Volkswagen se k tomu přiznal. Po celém světě šlo zhruba o 11 milionů aut, včetně asi 1,2 milionu vozů Škoda Auto. Volkswagen se už dohodl, že ve Spojených státech vynaloží až 17,5 miliardy dolarů na urovnání obvinění ze strany regulačních úřadů, zákazníků a prodejců.
Výběr velkých skandálů automobilek
FIAT CHRYSLER
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) dnes obvinila italsko-americkou automobilovou skupinu Fiat Chrysler, že od roku 2014 prodala v USA přibližně 104.000 užitkových vozů a automobilů typu SUV vybavených softwarem, který při testování emisí naftových motorů umožňuje skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. To podle agentury "jasně a závažně" porušuje zákon na ochranu ovzduší, protože auta vykazují ve zkušebnách nižší emise než na silnicích.
Fiat Chrysler uvedl, že se závěry EPA nesouhlasí a že všechna jeho auta plní normy stanovené zákonem. Podle zdroje agentury Reuters se chce firma proti obvinění EPA postavit.
GENERAL MOTORS
Největší americká automobilka General Motors (GM) se v září 2015 s vyšetřovateli dohodla, že zaplatí 900 milionů dolarů (22,8 miliardy Kč) za zastavení trestního stíhání postupu, jímž firma řešila problémy s vadnými přepínači zapalování u řady svých vozů. Automobilka zároveň uvedla, že zaplatí 575 milionů dolarů za urovnání části civilních žalob. GM kvůli problémům se zapalováním svolala s velkým zpožděním k opravám miliony aut.
Vadné přepínače u zapalování se mohly samovolně přesunout do vypnuté polohy, což zastavilo motor a vyřadilo většinu systémů napájených elektřinou, včetně posilovače řízení, posilovače brzd a airbagů. Důsledky závady si vyžádaly nejméně 169 mrtvých a v běhu jsou žaloby na další stovky případů. Automobilka o potížích věděla už v roce 2001, ale se svoláváním vozů k opravě začala až v únoru 2014.
MITSUBISHI
Automobilka v dubnu 2016 přiznala, že její zaměstnanci manipulovali u některých modelů s testy spotřeby paliva a nadhodnocovali efektivitu využití paliva. Metody testování spotřeby odporující japonským předpisům prý firma používala od roku 1991. Skandál se týkal jen vozů prodávaných v Japonsku. Firma následně oznámila, že zákazníkům vyplatí odškodné. Prezident automobilky Tecuró Aikawa odstoupil v červnu 2016 z funkce. O skandál se začaly zajímat také úřady v USA.
Aféra těžce poškodila pověst Mitsubishi a vedla k poklesu hodnoty jejích akcií o téměř 40 procent. V říjnu loňského roku se největším akcionářem Mitsubishi stal japonský konkurent Nissan, když dokončil převzetí zhruba třetinového podílu v podniku za 237 miliard jenů.
Nissan slíbil, že Mitsubishi pomůže zotavit se z negativních dopadů aféry se spotřebou. Japonské úřady v reakci na skandál Mitsubishi nařídily všem domácím automobilkám, aby přezkoumaly metody testování spotřeby paliva. Následně se ukázalo, že chybné metody testování používala rovněž společnost Suzuki Motor.
Automobilku Mitsubishi zasáhly skandály i v minulosti. V roce 2004 přiznala vadnou konstrukci náboje kol u jednoho typu svých nákladních vozů, což způsobilo více než 50 nehod. V roce 2000 se zjistilo, že firma po více než dvě desetiletí nelegálně zatajovala stížnosti zákazníků.
SUZUKI
Japonská automobilka Suzuki Motor v květnu 2016 oznámila, že u svých 16 modelů prodávaných v Japonsku používala metody testování emisí a spotřeby, které nebyly v souladu s japonskými předpisy. Testy však ukázaly, že údaje není potřeba měnit. Nesprávné zkušební metody automobilka používala od roku 2010 a dotkly se zhruba 2,1 milionu vozů prodávaných jen v Japonsku. Kvůli skandálu odstoupili z funkce generální ředitel automobilky Osamu Suzuki i výkonný viceprezident Osamu Honda. Novým výkonným šéfem se v červnu loňského roku stal Suzukiho syn Tošihiro.
TOYOTA
Americké ministerstvo spravedlnosti v březnu 2014 oznámilo, že největší automobilka světa, japonská Toyota Motor, zaplatí v USA 1,2 miliardy dolarů (téměř 24 miliard Kč), a tamní úřady tak ukončí její vyšetřování. V něm se jednalo o postup automobilky při řešení stížností zákazníků na bezpečnostní potíže vozů.
Toyota podle ministerstva přiznala, že poskytovala americkým zákazníkům zavádějící informace ohledně problémů vedoucích k nechtěnému zrychlování aut. Vyšetřování americké vlády potvrdilo, že za zrychlování mohou vadné plynové pedály a problémy s podlahovou krytinou, která může plynový pedál zablokovat. Toyota kvůli problémům s nechtěným zrychlováním stále čelí stovkám žalob.
Potíže se dostaly do centra pozornosti poté, co v roce 2009 údajně kvůli nechtěné akceleraci vozu Lexus zahynul v Kalifornii dálniční strážník s celou rodinou. Kvůli problémům s nechtěným zrychlováním a s brzdami u hybridního automobilu Prius byla automobilka v minulých letech nucena svolat ke kontrole po celém světě přes 14 milionů vozů.
VOLKSWAGEN
V září 2015 EPA obvinila německý koncern Volkswagen, že do svých vozidel s naftovým motorem pod typovým označením EA 189 ve verzi Euro 5 instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí, a tím se snažil obejít zákony na ochranu ovzduší. Volkswagen následně přiznal, že tento software po celém světě instaloval do zhruba 11 milionů naftových aut. Skandál se týká i zhruba 1,2 milionu vozů Škoda Auto.
Vozy s těmito motory se už v Evropě neprodávají. Koncern kvůli skandálu čelil řadě žalob a vyšetřování. Americká vláda uzavřela letos 11. ledna s Volkswagenem dohodu ohledně urovnání skandálu. Automobilka přiznala vinu a zaplatí 4,3 miliardy dolarů (zhruba 110 miliard Kč).
V souvislosti se skandálem bylo obviněno šest vysoce postavených zaměstnanců automobilky. Volkswagen se již dříve dohodl, že ve Spojených státech v důsledku emisního skandálu vynaloží až 17,5 miliardy dolarů na urovnání obvinění ze strany regulátorů, zákazníků a prodejců.