1. Co se vlastně stalo?

18. září 2015 vydala americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zprávu o tom, že Volkswagen porušil americký zákon o ochraně ovzduší. Ve zkratce řečeno podváděl při měření emisí, když vybavil přeplňované dieselové motory softwarem, který aktivoval speciální mód, při němž vůz vykazoval několikanásobně nižší emise oxidů dusíku, než v běžném provozu. Software se aktivoval jen ve chvíli, kdy vůz poznal, že je v testovacím módu. Test se provádí na stolici, takže se při něm nehýbe volant, auto je stále na stejném místě, i když jede na pohyblivém pásu. Tyto parametry odečtené ze senzorů umožnily vozu poznat, že je testován.

Rozdíl mezi naměřenými a skutečnými hodnotami oxidů dusíku, na něž jsou v amerických směrnicích uplatňovány mnohem přísnější limity než v Evropě, byl tak obrovský, že se okamžitě rozeběhla nezastavitelná vlna vyšetřování. Volkswagen později přiznal i mírné odchylky v měření oxidů uhlíku, ale tady šlo o odchylky běžné i u všech ostatních automobilek.

2. Kolik vozů aféra postihla?

V první fázi přiznal Volkswagen přítomnost softwaru v jedenácti milionech vozů značek Volkswagen, Audi, Škoda a Seat. Jednalo se o dieselové motory o objemu do dvou litrů, vyrobené v období let 2008 až 2015. Prodej všech těchto modelů byl okamžitě zastaven, ačkoliv se skutečně jednalo o zbytkové množství, protože většina aktuálních koncernových modelů plnících normu Euro6 funguje na bázi pravidelného doplňování aditiva AdBlue, které množství vypouštěných škodlivin efektivně snižuje.

Volkswagen se později přiznal, že jisté úpravy byly provedeny i na větších třílitrových modelech ve vozech Audi a Porsche. Počet postižených vozů se tak navýšil o další desítky tisíc.

3. Jaké jsou škody na zdraví?

Nezávislá studie potvrdila, že v souvislosti s nadměrnými emisemi oxidů dusíku se mohl zkrátit život až pěti desítkám lidí. Nejde o přímou smrt způsobenou inhalací škodlivin, tu lze samozřejmě prokázat jen velmi těžko, ale k údaji se došlo při započítání emisí poškozených vozů prodaných na území USA a jejich podílu na poškození ovzduší jako celku. Studie také naznačuje, že rychlou nápravou situace se podaří prodloužit život minimálně 130 lidem.

4. Jak se k tomu postavil Volkswagen?

Volkswagen vše přiznal a skrz osobu generálního ředitele Martina Winterkorna se omluvil. Ředitelé jednotlivých značek byli vyměněni, což vedlo k obrovským škatulatům v rámci celého koncernu, ale přesto se v dalších týdnech ukázalo, že Volkswagen nebyl úplně upřímný. Zjistilo se, že upravených motorů je více. V rámci interního vyšetřování posléze Volkswagen přiznal, že mírné odchylky se našly i v měřením oxidů uhlíku.

Zároveň se však zjistilo, že americké úřady o problému věděly už několik měsíců a snažily se vyjednávat o nápravě jak s automobilkou, tak s evropskými úřady. Do hry se také vložila firma Bosch, která je autorem onoho pozměňovacího softwaru. Přiznala, že ho Volkswagenu poskytla, ale s důrazným varováním, že slouží pouze pro testovací účely. Za nos se nakonec museli chytnout skoro všichni, dokonce i agentury, které emise zahraničních vozů pro americký trh spravují. Mnohdy totiž ani neprovedly své vlastní testy a jednoduše spoléhaly na čísla, která jim dodala automobilka. I proto se na vše přišlo až s odstupem šesti let, kdy se vozy testují, aby se ukázalo, zda jejich věk a opotřebení nesouvisí s případnými vyššími emisemi.

5. Co to bude automobilku stát?

Koncern krvácí na všechny strany. V USA mu hrozí pokuta ve výši 18 miliard dolarů (vychází z vynásobení škodné částky počtem poškozených aut), která je však zatím pouze orientační a nepravopomocná. Akcie firmy se však po zveřejnění skandálu prudce propadly téměř na polovinu své hodnoty a škody utrpěly i ostatní německé značky. Volkswagen si zprvu vyhradil na odškodnění zákazníků několik miliard eur, ale momentálně si bere až dvacetimiliardový úvěr, stahuje svou podporu sportovních týmů a jiných aktivit. Jinými slovy brutálně šetří, aby ho celá aféra nepotopila.

Kromě vlastního plánu na odškodnění amerických a evropských zákazníků je samozřejmě terčem mnoha žalob. Jeho plány na odškodnění a svolání všech poškozených vozů za účelem oprav, vyhodnotila zatím americká strana jako nedostatečné. Celá věc je tedy otevřená. Za třetí kvartál letošního roku poprvé za posledních patnáct let vykázal Volkswagen ztrátu. Nevylučuje se ani, že kvůli umoření dluhů prodá některou ze svých značek (nejčastěji se mluví o Bentley, Seatu, MAN nebo Ducati).

6. Lze vše napravit?

Technicky vzato ano. Volkswagen svolá začátkem roku všechny poškozené vozy. Na některých bude potřebovat upravit pouze software, do jiných se musí sáhnout i součástkově. V některých zemích jsou podobné svolávací akce povinné, v Česku to zatím vypadá, že budou pouze dobrovolné. Volkswagen prý pro tuto monstrózní akci vyčlenil finanční i personální kapacity. Tolik tedy k nápravě technické. Náprava pověsti Volkswagenu budou mnohem delší a bolestivější. Dokonce i Německo jako takové se na něj zlobí, že poškodil pověst "německé kvality" ve světě, stejně tak jsou nahněvány ostatní automobilky jako Mercedes-Benz, BMW nebo Opel. V Americe, kde aférou žijí nejvíce, se prodeje Volkswagenu propadly neuvěřitelným způsobem. Lidé se od značky odklánějí, bez ohledu na použitý motor, a jednoduše jí přestali důvěřovat.

Své o tom ví Audi. Po průšvihu s brzdami v osmdesátých letech (podobný problém jako měla nedávno Toyota s pedálem plynovým) strávila značka dalších deset let získáváním ztracené důvěry zákazníků. Volkswagenu nyní může trvat ještě déle, než získá zpět pracně vydobyté pozice.

7. Jak budou odškodněni zákazníci?

Volkswagen nabízí americkým zákazníkům poškozených vozů tisíc dolarů. 500 dolarů v podobě přednabité platební karty, 500 dolarů ve formě voucheru, který lze uplatnit na opravy či součástky v oficiálních servisech Volkswagenu. Pokud se rozhodnou vůz odprodat zpět Volkswagenu, dostanou bonus 2000 dolarů. Toto odškodnění však připadá mizivé nejen zákazníkům, kteří podávají hromadné žaloby, ale i jednotlivým státům, které žalují Volkswagen samostatně a chtějí od něj mnohem důraznější gesta.

Třeba odkup poškozených automobilů za tržní cenu, kterou by měly, kdyby se o emisním skandálu nevědělo. Podobný postup by samozřejmě automobilku zruinoval. Volkswagen zároveň musel zaplatit všechny nedoplatky na emisních daních a odškodnit své dealery, kteří prodávali jeho vozy pod heslem Nejčistší diesel na trhu, a kteří teď přišli o řadu zákazníků, jež si Volkswagen vybrali právě proto, že je čistší než konkurence.

8. Mají nárok i majitelé vozů v ČR?

Nikoliv. Na odškodnění nicméně nemají nárok žádní evropští zákazníci, takže nezbývá než se postavit do fronty a případně podat žalobu, pro tento účel ostatně vzniklo hned několik občanských sdružení. Mezi poškozené vozy patří i tisíce škodovek, ale jejich prodeje v ČR ani ve zbytku Evropy to negativně neovlivnilo. Klesly mnohem méně než prodeje Volkswagenů, Audi nebo Seatů.

9. Má to nafta spočítané?

Jak se to vezme. V USA nikdy neměl diesel snadný život, ale v posledních letech se tam začal rozšiřovat v segmentu osobních vozů velmi výrazně a dokonce začalo přibývat naftových stojanů na pumpách. Čí to byla "zásluha"? Samozřejmě Volkswagenu a Audi, jejich čisté diesely konečně Američany popohnaly ke koupi a nalákaly je nízkou spotřebou. A teď se ukázalo, že to byl podvod.

Američané si tak cestu k dieselům, jakkoliv jsou dnes čistší než kdykoliv předtím a to i bez podvodů, asi podruhé nenajdou. Pokud bude elektrifikace postupovat takovou rychlostí jako doposud, nedostane nafta v USA druhou šanci. Evropu na druhou stranu Dieselgate příliš nevzrušuje, nejen v ČR je obliba dieselových vozů a nízké spotřeby na rekordních číslech a nikam se stěhovat nehodlá. Samozřejmě to souvisí s tím, že benzín i nafta jsou u nás oproti USA zhruba dvakrát dražší.

Strach o konto tak vítězí nad strachem o zdraví. Tím spíš, že se Volkswagen snazší všemi silami zákazníky přesvědčit o tom, že nové motory jsou čisté a ty staré budou zase čisté už za pár týdnů až měsíců. Do karet mu hraje, že miliony jeho věrných zákazníků v Evropě kupují vozy Volkswagen několik dekád po sobě a nechce se jim narychlo přecházet ke konkurenci.

10. Jak jsou na tom ostatní automobilky?

Docela dobře. Náhodná měření některých subjektů sice ukazují, že závratné odchylky lze najít i u jiných značek, ale existenci podobného softwarového řešení zatím nikdo nikomu neprokázal. Volkswagen se ke vší své vině přiznal s velkou vehemencí, takže si odborníci z branže mysleli, že "to" brzy praskne i na ostatní. Jenže zatím se tak nestalo a Volkswagen je na pranýři osamocen.

Kamenují ho tak nejen konkurenční německé značky, ale zejména Japonci, kteří byli před pár lety přesvědčeni, že vyhovět přísným dieselovým normám nelze bez miliardových investic do vývoje. Proto odstavili dieselové motory na vedlejší kolej a dali Volkswagenu šanci ukrojit si tuhle část trhu pro sebe. Nikdo tehdy netušil, že jediným způsobem jak proti emisním normám vyhrát je prachsprostě podvádět.

Ještě před pár lety si všichni lámali hlavu, v čem je to kouzlo, které Volkswagenu umožňuje rychle chrlit zázračné diesely, co podle papírových hodnot nic nežerou a jedou jako z praku. Teď už to tajemství znají všichni a jdou po jeho stopě. Kam až dojdou? Skončí to u výměny ředitelů, obětování hloučku inženýrů, nebo budou padat i mnohem důležitější hlavy? To jsou otázky, na jejich odpověď si budeme muset ještě pár měsíců počkat.