Rusko a Saúdská Arábie uzavřely v pondělí dohodu, která vyvolala prudký růst cen ropy. Během desítek minut podražila na burzách ropa Brent (typ ropy, který využívá se k ocenění dvou třetin suroviny) o šest procent – ze 46,40 na 49,40 dolaru za barel (na 7,6 koruny za litr).

To ale není vše – už v srpnu přispěly zvěsti o chystaném paktu dvou ropných mocností k růstu cen ropy o dvacet procent.

Ministři energetiky Ruska a Saúdské Arábie se na okraj schůzky největších ekonomik (skupiny G20) v čínském Chang-čou dohodli na spolupráci, která by mohla vést k omezení těžby. A aby o tom nikdo nemohl pochybovat, postavil se za dohodu Vladimir Putin. "Náš společný postup má ekonomický smysl a logiku," řekl ruský prezident v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

Pokud by se naplnily cíle Rusů, mohl by se pakt stát tím, čemu ekonomové říkají "game changer" – tedy rozhodnutím, které významně mění situaci na trhu. Tentokrát ve prospěch těžařů.

Ti, kteří cenu ropy posuzují ze sedadla řidiče, tedy přes cenu jejích destilátů (benzinu a nafty) u čerpacích stanic, by nepochybně měli zpozornět. Cenu černého zlata však nemusí hned vidět v černých číslech, tedy na stoupající křivce.

Těžaři v pasti

Saúdský ministr energetiky Chálid Fálih po podpisu dohody s Rusy pravil, že omezení těžby je "preferovanou možností", jak snížit nynější přebytky ropy na trhu, které tlačí cenu suroviny dolů. V rozhovoru pro agenturu Reuters však upozornil: "Zatím nemáme důvod zmrazit těžbu. Na takové rozhodnutí je čas."

Po koordinovaném "utažení kohoutů" volá většina členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Jenže Saúdové, kteří mají na těžbě OPECu třetinový podíl, jsou proti. A je tedy jasné, že bez nich kvóty nebudou. Neměly by smysl.

Pokud by Saúdové, neformální šéfové OPECu, na těžební kvóty přistoupili, byl by to návrat do časů, kdy sdružení fungovalo jako kartel a vyhlašovalo těžební kvóty, kterými diktovalo cenu energetické suroviny. Na pokles ceny v minulosti reagoval OPEC tak, že snížil těžbu, a to vyhnalo cenu černého zlata nahoru.

Ministři zemí vyvážejících ropu budou o návratu k politice kvót jednat koncem září v Alžírsku. Znalci poměrů v ropném spolku však žádné významné rozhodnutí neočekávají dřív než na jeho listopadové schůzce ve Vídni.

Rusové členy sdružení nejsou, ale na jeho důležité schůzky bývají zváni. Tentokrát svůj postoj dali předem najevo: "Pokud se OPEC rozhodne zmrazit těžbu, jsme připraveni se k němu připojit," řekl agentuře TASS ruský ministr energetiky Alexandr Novak.

Rusko i Saúdská Arábie potřebují víc příjmů z ropy, jejich rozpočty se po poklesu cen suroviny propadly. Nižší zisky se Rusové a Saúdové snažili dohnat vyšší těžbou, tím se ale dostali do pasti – vytvořili na trhu další přebytky a důsledkem byl další pokles cen.

Vězňovo dilema

Na kolik je kartel Ruska a Saúdské Arábie (potažmo OPECu) reálný?

Zatím se tyto státy dohodly jen na tom, že vytvoří skupinu, která bude plánovat společný postup v ropném byznysu. Kdyby se rozhodly pro kvóty, měly by smysl jen tehdy, pokud by je členové kartelu dodržovali. Mnohé země OPECu (včetně Saúdské Arábie) však v minulých letech těžily víc, než měly stanoveno.

Tento postup je v teorii her znám jako vězňovo dilema. Zjednodušeně ho lze popsat takto: Dopadený člen gangu může "držet basu" a nevypovídat proti svým kumpánům, anebo je pod příslibem nižšího trestu (osobního prospěchu) "prásknout". A zkušenosti ukazují, že ve většině skupin práskače najdete.

Převedeno na ropný byznys: V OPECu jsou práskači, kteří se starají jen o svůj prospěch – nectí dohody, těží víc. Tím maximalizují vlastní zisk, a těm, kteří kartelové dohody ctí, zase zisky srážejí.

No a nyní jeden práskač už sám sebe prásknul. Je jím Írán. Po embargu se vrací na ropné trhy, zvyšuje těžbu a o žádném omezení těžby nechce slyšet

Sotva lze předpokládat, že Saúdové a jejich sunnitští spojenci z Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů sníží těžbu a šíitskému Íránu, dovolí, aby ji zvýšil. Vždyť tím by státu, se kterým soupeří o vliv v Perském zálivu, přihráli zisky a vyklidili část trhu.

…a nakonec dobrá zpráva

Přesto připusťme, že se Saúdové s Rusy nakonec na kvótách dohodnou a utáhnou kohouty. V Saúdské Arábii i Rusku to je snadné. Stačí rozkaz, nebo i pouhé přání panovníka. Jenže nezanedbatelný podíl na ropném trhu mají také stovky amerických těžařů, kteří jsou na vládě nezávislí a neřídí se pokyny prezidenta, vlády nebo ministra.

Pokud by ropa důsledkem nižší těžby plánovaného kartelu podražila, začali by těžaři z břidlic otevírat vrty, které po dřívějším poklesu cen přestaly být rentabilní a které zakonzervovali. Zvyšovali by produkci, a tím by ceny ropy zabrzdili.

Putin i saúdský král Salmán bin Azíz proto mohou jen snít o časech, kdy se barel ropy obchodoval za sto dolarů a víc. Zvěst o jejich plánovaném kartelu sice katapultovala ropu k padesáti dolarům za barel, už za několik hodin poté, co obchodníci zvážili situaci, se však růst zastavil a cena se vrátila na "přijatelných" 47 dolarů.

Velká ropná revoluce není za dveřmi – pro motoristy nepochybně uklidňující zpráva.