Jedna špatná zpráva za druhou. Venezuela zažívá další ponížení

MAGAZÍN - Magazín autor: František Kalenda

Venezuelský prezident Nicolás Maduro si nemůže stěžovat na nedostatek špatných zpráv. Od těsného volebního vítězství před třemi lety se mu sice daří udržovat a dokonce ještě posilovat osobní vládu, kdysi nejbohatší země Jižní Ameriky se ale v jeho rukou propadá do stále většího chaosu a chudoby. A zároveň do stále intenzivnější izolace nejen na mezinárodní scéně, ale i ve vlastním regionu, jak dokazuje čerstvé pozastavení členství v obchodním sdružení Mercosul.

Protest proti Madurovi

Protest proti Madurovi,zdroj: Profimedia.cz

Pozastavení členství ve sdružení Mercosul (španělsky Mercosur), které Venezuelu de facto degraduje na úroveň pouhého pozorovatele, oznámila v pátek ve společném komuniké ministerstva zahraničí Brazílie, Argetiny, Uruguaye a Paraguaye.

Tento bezprecedentní krok následoval po uplynutí tříměsíčního ultimáta ze strany tzv. Trojaliance (Brazílie, Argentina, Paraguay), která vyzvala venezuelskou vládu ke splnění vstupních podmínek a varovala ji před dalším porušováním lidských práv.

"Je třeba zdůraznit, že Venezuela měla celé čtyři roky na začlenění závazných norem sdružení Mercosul do svého právního řádu, a že čas na splnění těchto povinností byl zemi prodloužen až do 1. prosince roku 2016," stojí mimo jiné v prohlášení argentinského ministerstva zahraničí.

Od kontroverzního přijetí v roce 2012 nebyla Venezuela schopná či ochotná upravit svůj právní řád v souladu s tím, k čemu se zavázala v přístupových smlouvách, mimo jiné v oblasti celních tarifů, volného pohybu osob a lidských práv. Jak upozornil brazilský ministr zahraničí José Serra, Venezuela byla například jediným členským státem sdružení Mercosul, který neratifikoval Dohodu o podpoře a ochraně lidských práv, podepsanou v paraguayském Asunciónu v roce 2005.

Venezuelská opozice, jež má pod kontrolou ústavní většinu v parlamentu, ale zároveň jakoukoli její aktivitu blokuje vládou ovládaný Nejvyšší soud, označila nejnovější vývoj situace za "veřejné ponížení".

'Vyhoďte nás dveřmi, vrátíme se oknem'

"Zásluhou mylné a protinárodní politiky Chávezovy a Madurovy vlády dnes byla Venezuela veřejně ponížena," prohlásil Jesús Torrealba, generální tajemník Kulatého stolu demokratické jednoty (MUD), což je volná koalice většiny opozičních stran. "Kauza Mercosul je dalším příkladem, že zahraniční politika Venezuely v posledních sedmnácti letech nebyla vedena v souladu s historickými a strategickými zájmy venezuelského národa, ale ve prospěch zájmů zkorumpovaných a sektářských partajních špiček."

Ze všech stran kritizovaná venezuelská vláda na kroky svých sousedů a nedávných spojenců reagovala tradičně bojovně. Obvinila ostatní země ze spiknutí a dokonce odmítla uznat samotnou realitu přerušení členství.

"Tohle je pokus o převrat v rámci Mercosulu a vážný útok proti Venezuele," reagovala na tiskové konferenci hned v pátek ministryně zahraničí Delcy Rodríguezová. Země se podle ní nadále bude "hlasitě a s využitím svých hlasovacích práv účastnit všech jednání (obchodního sdružení, pozn. red.) jako plnohodnotný členský stát", protože "Venezuela neuznává tento nelegální akt založený na zákonu džungle".

Přerušení členství je dle jejího vyjádření pouze "falešná zpráva šířená jistými médii". Sám prezident Maduro zase svým zahraničním partnerům slíbil: "Pokud nás vyhodí dveřmi, vrátíme se oknem."

Venezuelský pád do nicoty

Vzpurná prohlášení venezuelských představitelů ale nic nemění na jednomyslném rozhodnutí ostatních členských států Mercosulu. Na přerušení členství se shodly všechny z nich, a přestože umírněnější prezident Uruguaye Tabaré Vázquez naznačil teoretickou možnost návratu do sdružení po dodatečném splnění požadavkům, vzhledem k Madurově politice to nepřipadá v úvahu v nejbližších měsících a nejspíš ani letech.

Ekonomiku zmítanou nejhorší recesí v dějinách tak dále poškodí zkomplikování upadající obchodní výměny s nejdůležitějšími obchodními partnery a například i fakt, že se jí nadále nebudou týkat sdružením vyjednané dohody o volném obchodu se třetími státy.

Dopady v politické rovině budou možná ještě významnější. Ještě nikdy regionální mocnosti nedaly tak přesvědčivě najevo nesouhlas s tím, co se v zemi děje. Nejdůraznějším výrazem nespokojenosti dosud byla veřejná kritika hlav států a ministrů zahraničí nebo zablokování rotačního předsednictví Venezuely právě v Mercosulu.

Ultimátum a následné vyloučení z největší a nejprestižnější obchodní organizace v celé Jižní Americe, založené roku 1991 za účelem hlubší integrace kontinentu, představují poprvé odvetné kroky s konkrétními následky pro režim, který hromadně vězní politické oponenty, a který dovolil vypuknutí humanitární katastrofy hrozící zaplavit široké okolí uprchlíky.

Klíčoví sousedi nyní dávají Venezuele najevo, že takové chování není možné schvalovat. Podle některých bylo ostatně i samotné přijetí Venezuely do Mercosulu v roce 2012 chybou a politickým ústupkem spřátelené levicové vládě Huga Cháveze, k němuž došlo jen díky problematickému pozastavení členství Paraguaye po impeachmentu prezidenta Fernanda Luga a přes důrazný nesouhlas parlamentu tohoto státu.

Naděje jménem Evropská unie

Existují oprávněné pochybnosti, že vyloučení Venezuely z Mercosulu a s tím spojené negativní dopady nějak změní nastavený kurz prezidenta Nicoláse Madura – a přílišné naděje nedávají ani rozhovory s opozicí zahájené na přímou intervenci papeže Františka.

Tvrdé opatření by ale mohlo mít pozitivní efekt alespoň na zbývající členské státy: Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay si od něj slibují možnost obnovit vyjednávání o nových dohodách o volném obchodu s třetími zeměmi a regionálními uskupeními. Především jde o dohodu s Evropskou unií, jež by měla pomoci nastartovat jejich hospodářství a zároveň zmírnit očekávané negativní dohody amerického protekcionismu pod taktovkou Donalda Trumpa.

Kritická lidskoprávní, politická i ekonomická situace ve Venezuele fakticky znemožňovala postup v jednáních započatých v roce 2013. Nyní brazilské ministerstvo zahraničí předpokládá, že by k uzavření jednání a podepsání dohody o volném obchodu mezi největším jihoamerickým a největším evropským spolkem mohlo dojít do dvou let.

Spíše než na zemích Mercosulu však v tomto případě bude záležet na politickém klimatu ve státech EU, který v roce 2017 čekají volby v Německu, Francii a dost možná také v Itálii. Evropská unie sice před měsícem slavnostně uzavřela podobnou dohodu o volném obchodu se sousedním Ekvádorem, nicméně vítězství pravicových populistů v kterémkoli klíčovém státu společenství by mohla slibně se vyvíjející vyjednávání velmi rychle ukončit.

Tagy: zahraničí Venezuela Jižní Amerika venezuelská politika Střední a Latinská Amerika

Zdroje: Vlastní