V Amsterodamu s jeho 800 tisíci obyvateli a miliony turistů žije na nejrůznějších místech nejméně 10 tisíc živočišných druhů. Jsou tu savci, jako je hraboš severský, veverka červená, liška a pták moták pochop, ale také nové druhy netopýrů a motýlů a od roku 2012 dokonce i tuleň.

Tuleň obecný se skvrnitým tělem připlouvá do amsterodamských kanálů ze Severního moře. Ti, kdo mají štěstí, mohou někdy pozorovat i šedého tuleně, který je větší a má šedé a bílé skvrny, a někdy dokonce i sviňuchu.

Jen v metropoli, která má sedm různých biotopů, žije čtvrtina všech živočišných druhů zjištěných na území Nizozemska. Z nich je 300 chráněno.

"Biodiverzita v Amsterodamu se v posledních desetiletích značně rozrostla, na rozdíl od celostátní a mezinárodní tendence," uvádí radnice metropole na svých internetových stránkách. A to do té míry, že je dnes mnohem větší než na venkově, uvádí Geert Timmermans, šéf projektu Architektura krajiny a ekologie.

V městském prostředí stejně jako jinde se rovněž projevuje příroda. "Přizpůsobuje se a využívá nových příležitostí," konstatuje Jelle Reumer, bývalý ředitel muzea přírodních dějin v Rotterdamu a profesor paleontologie v Utrechtu.

Některé živočišné druhy se vyvíjejí, jiné jsou ohroženy vyhynutím. A v podstatě, byť je vymírání pand nebo nosorožců smutné, to není pro ekosystém žádný problém, prohlašuje s vědomím, že to může některé lidi šokovat.

"Je normální, že živočišné druhy vymírají. V celé geologické historii bylo více vyhynulých druhů než je dnes živých druhů. Každý druh je výsledkem jisté evoluce, která může trvat milion let," říká.

V budoucnosti by měly ve městech vznikat mnohé druhy, z hlediska geologického času ještě velmi mladé," zdůrazňuje Reumer.

Budovy nahradily holubům útesy a v teple města, kde je až od deset stupňů tepleji, se daří smokvoním a jednomu druhu kobylek, dodává.

Někteří experti však popírají, že by města nabízela bohatší přírodu než venkov. "Biodiverzita je složitý pojem: v arktickém regionu je slabší než v tropických lesích, ale je jedinečná. Stejně to platí o městu i o venkovu," zdůrazňuje Martin Poot z nizozemského státního statistického úřadu.

Podle nizozemské odbočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) jsou v osídlených oblastech škody, které napáchají lidé, zřejmě menší: živočišná populace od 90. let ve městech klesla o 30 procent, zatímco na venkově o 40 procent.

Na venkově vyvolalo průmyslové zemědělství ve velkém rozsahu od 60. let vyhynutí dvou třetin volně žijícího ptactva, vzácně se dnes už jen vyskytuje jeřáb, vodouš či skřivan.

Lidé mění venkov v zemědělskou poušť tvořenou kukuřicí, kravami a jedním druhem trávy, ničí přirozené prostředí znečišťováním a nadměrným využíváním zdrojů, zdůrazňuje Reumer.

Podle Mezinárodního svazu na ochranu přírody (IUCN) je dnes téměř 24 tisíc živočišných druhů ohroženo vyhynutím. Pokud jde o jednotlivé druhy, je to každý čtvrtý savec, každý osmý pták a každý třetí obojživelník.

"Člověk je jediným druhem, který může přemýšlet o tom, co se děje. Ještě není pozdě," připomíná Reumer.