Proč je leváctví tak vzácné?

MAGAZÍN - Magazín autor: Lenka Dvořáčková

Levorukost některých lidí společnost fascinuje odnepaměti. Zatímco v minulosti byla vnímaná skoro jako postižení, dnes se za ni lidé nestydí a nikdo je tajně nepřeučuje. Nikdo ale zatím nepřišel na vysvětlení toho, proč se do světa praváků narodí jako levák jen každé desáté dítě. 

Levák je jen každý desátý. Ilustrační foto

Levák je jen každý desátý. Ilustrační foto,zdroj: ThinkStock

To, že naše tělo není dokonale souměrné, ví snad každý. Ale není to jen o tom, že máme třeba jedno chodidlo trošku větší, ale i o tom, kterou stranu používáme víc. Platí to třeba i u očí – zkuste natáhnout ruku a zadívat se na ukazováček. Nejdříve oběma očima, pak jen vždy jedním. Vaše silnější oko je to, které ukazováček uvidí ostřeji. To samé s ušima – telefonujete spíš s mobilem u levého ucha? Jste levouší…

Statisticky je čtyřicet procent lidí levouchých, třicet procent levookých a dvacet procent levonohých. Když ale dojde na ruce, tak levorukých lidí je jenom deset procent. Nerovnováha v používání rukou vědce zajímá už staletí, ale až teprve v posledních letech začala společnost brát na leváky větší ohled.

V dávných dobách bylo leváctví mnohdy důvodem k vyloučení dítěte ze školy a negativní konotace zůstaly zachované i v jazyce. V angličtině výraz "left" vychází ze slova "lyft", což v původním smyslu znamená "slabý". Ostatně i v češtině je "levý" synonymem pro něco nešikovného, křivého či podlého.

Šimpanzi ještě 50 na 50, ale u neandrtálců už převažují praváci

Z evolučního hlediska je zaměření na jednu ruku logické. Vezměme si třeba šimpanze, kteří jsou poměrně vyhranění v používání jedné ruky, například při šťourání klacíkem v termitišti.

Primátologové, kteří studovali šimpanze ve volné přírodě, ale zjistili, že se nedá říct, že by napříč druhem existovala většinová preference jedné ruky. Všechny studie došly k závěru, že polovina šimpanzů jsou leváci, polovina praváci. Žádná desetina jako u lidí…

Kde tedy ona jedna desetina populace vznikla? Vodítko lze najít u neandrtálců, respektive u jejich zubů. Podle antropologů jedli maso tak, že ho skousli zuby a nožem, který drželi ve své dominantní ruce, následně sousto odřízli.

Protože ale byli poměrně nemotorní, stávalo se jim, že nůž občas škrábl i sklovinu řezáků. Podle toho, z jakého směru škrábance vycházely, se dá poměrně snadno určit, ve které ruce nůž drželi.

A výsledek? Ano, jsme tam – na každých devět pravorukých neandrtálců vycházel jeden levák…

Za jeden provaz se líp tahá stejnou rukou...

Se zajímavou teorií přišli vědci matematici, kteří tvrdí, že vývoj směrem k převažující jedné ruce v rámci populace je daný rozvojem sociálního chování.

"Nejdůležitějším faktorem pro to, aby společnost fungovala efektivně, je vysoká míra spolupráce. Čím společenštější zvíře – tedy takové, kde je ve společnosti ceněná spolupráce – tím víc inklinuje populace k jedné straně. U lidí to má za následek to, že většina jsou praváci," říká Daniel M. Abrams, profesor inženýrských věd a aplikované matematiky na McCormickově škole inženýringu a aplikovaných věd.

Poměr leváků vůči pravákům je tak podle něj evolučním výsledkem rovnováhy mezi spoluprací a konkurencí.

Preference ruky je geneticky daná

Víme, že praváctví a leváctví jsou dané geneticky, nicméně genetici se zatím stále marně snaží najít v DNA jeho původce. Ve hře je zhruba 40 genů, nicméně ten správný ještě neodhalili. Co přesně tedy určuje, zda berete propisku (nebo spíš mobil) do pravé, nebo levé ruky, je tak zatím velká neznámá.

Jisté ale je, že první projevy lze vidět už na ultrazvuku, jak ukázala studie Petera Heppera z britské Královské univerzity v Belfastu. Zjistil, že devět z deseti plodů dává přednost cucání pravého palce, zatímco levý si cucá jen každé desáté.

S několikaletým odstupem pak výsledky z ultrazvuků porovnal s tím, jaké ruce dávají ony děti přednost nyní. Z dětí, které si v děloze cucaly pravý palec, vyrostly praváci a naopak.

Leváci mají trochu jinak uspořádaný mozek

Není tajemstvím, že levá půlka mozku ovládá pravou polovinu těla a naopak. Takže to, že je někdo levák, je spojeno s trochu odlišným uspořádáním mozku. Neznamená to ale, že mají vše "přehozené".

"Leváci jsou variabilnější v tom, jak je jejich mozek uspořádaný," říká psycholog Chris McManus z londýnské University College London, který je autorem knihy Pravá ruka, levá ruka.

Zajímavé je to třeba v souvislosti s umístěním centra jazyka a řeči v mozku. Obecně platí, že centrum řeči je umístěno v levé hemisféře. Má to tak 95 procent praváků, ale jenom 65 procent leváků. Zbylých pět, respektive 35 procent lidí má řečové centrum umístěno v pravé hemisféře, případně v obou.

Podle McManuse tak neobvyklé uspořádání mozku dává leckdy levákům dovednosti, které ostatní nemají. Důkazy, byť bez řádného vysvětlení, jsou například pro to, že jsou leckdy kreativnější.

Spojení s nemocemi?

Studiu leváctví se věnuje i profesorka vývojové neuropsychologie na Oxfordu Dorothy Bishopová, podle ní studie skutečně dokazují, že v tvůrčích profesích, třeba mezi architekty či hudebníky je koncentrace leváků o něco vyšší.

Upozorňuje i na to, že v minulosti se hledaly souvislosti mezi levorukostí a některými zdravotními postiženími, jako třeba epilepsie, autismus, Downův syndrom nebo i obyčejná dyslexie. Nic takového se ale neprokázalo – poměr leváků a praváků u nich vychází 50 na 50, nikoli jedna ku desíti.

I když je například dokázaná souvislost mezi leváctvím a třeba sklonem k alkoholismu nebo vzniku zánětlivých střevních onemocnění. "Není to ale leváctví samo o sobě, co způsobuje problémy. Spíš může být symptomem nějaké poruchy. U naprosté většiny lidí ale nemá žádný význam a žádný vliv na duševní vývoj," ujišťuje Bishopová.

Každopádně vědci mají ve studiu leváctví ještě pořádné mezery. Může za to mimo jiné i to, že ze studií mozku prostřednictvím magnetické rezonance neurologové preventivně předem leváky vyřazují a provádějí je jen s praváky. Argumentují tím, že nechtějí, aby byly výsledky jakkoli zkresleny. Levorucí lidé se tak účastní v podstatě jen studií zaměřených konkrétně na leváctví. 

Tagy: zajímavosti a kuriozity zdraví a životní styl vědecký výzkum a studie

Zdroje: Live Science,BBC,Medical Daily