Dnes je čtvrtek 21. listopadu 2024., Svátek má Albert
Počasí dnes 2°C Občasné sněžení

Evropa se může změnit k nepoznání. Chce ji dobýt populistická internacionála

Evropa se může změnit k nepoznání. Chce ji dobýt populistická internacionála
Okamura se svými stoupenci během protestu proti Merkelové | zdroj: Profimedia

Populisté všech zemí, spojte se! Vítězství Donalda Trumpa ve volbách amerického prezidenta vlilo krev do žil politikům příbuzného ražení - mimo jiné Marine Le PenovéGeertu Wildersovi a Nigelu Farageovi. Všichni byli mezi prvními politiky, kteří blahopřáli Trumpovi k triumfu.

Britský euroskeptik Farage už o víkendu navštívil Trumpa v jeho newyorském sídle (Trump Tower), aby mu osobně gratuloval a hodinu s ním poklábosil. "Myslím si, že si dobře rozumějí," citovala agentura Reuters manažerku Trumpovy kampaně Kellyanne Conwayovou.

Triumf Donalda Trumpa, ale také Borise Johnsona (tváře kampaně za brexit a nynějšího šéfa britské diplomacie) staví Evropu před otázku: Mohou se podobné věci přihodit také na starém kontinentu?

Proč ne? Bojovníci proti vládnoucím elitám a populisté všeho druhu jsou na vzestupu a Trumpovo vítězství je nepochybně povzbudí. Australská investiční banka Macquire to ve zprávě klientům shrnuje do titulku: "Úsvit nového věku. Populismus vládne. Status quo – R.I.P.".

Evropský expert britské banky HSBC Simon Wells ve své analýze píše: "Je nutné počítat s rizikem, že Trumpovo vítězství zvýší popularitu protiimigračních a populistických stran v Evropě." Otřesy je podle Wellse možné očekávat v celé Evropské unii, zejména však v eurozóně.

Shrnuto: Doba je nejistá, ekonomové by řekli "volatilní". Nic není vyloučeno. Ani to, že se evropský projekt sesype jako domeček z karet.

To jsou klíčové události a klíčová data, která rozhodnou o budoucnosti Evropské unie (a také NATO):

Cvrček proti euru

Italové budou 4. prosince 2016 hlasovat v referendu o změnách ústavy, které navrhl premiér Matteo Renzi. Pokud Renzi s ústavní reformou neuspěje, Itálie bude nejspíš směřovat k předčasným volbám. V nich by mohlo posílit populistické Hnutí pěti hvězd (MoVimento 5 Stelle, M5S) komika Beppeho Grilla (Pepy Cvrčka).

Grillo, Trumpův stoupenec, chce vypsat referendum o odchodu Itálie z eurozóny. Poměřováno domácím produktem je Itálie třetí nejsilnější zemí, kde se platí eurem, její odchod by mohl být příkladem pro další země evropského jihu.

Nacionalista do Hofburgu

V den italského referenda budou Rakušané v opakovaných volbách rozhodovat o prezidentovi. Průzkumy dávají největší šance populistovi, nacionalistovi a odpůrci Evropské unie Norbertu Hoferovi, přezdívanému "rakouský Trump".

Hofer, člen nacionalistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) prohrál volby v květnu s bývalým předsedou Zelených Alexandrem Van der Bellenem o pouhých 30 tisíc hlasů. FPÖ ale upozornila na přehmaty při sčítání korespondenčních hlasů, volby napadla u soudu. A soud rozhodl, že se hlasování musí opakovat.

Islamobijec premiérem?

Nizozemci budou 15. března 2017 volit poslance parlamentu. V zemi tulipánů nabývá na oblibě nacionalista, kritik Evropské unie, ale především islámu a koránu, Geert Wilders. Strana pro svobodu (PVV), v jejímž čele stojí, trvale posiluje. Dnes má téměř třetinovou podporu veřejnosti.

Pokud by Wilders a spol. chtěli vládnout, museli by získat většinu, protože s nimi nikdo nechce jít do koalice. Wilders ale srší sebevědomím. "Cítím, že se mohu stát premiérem," prohlásil na červencovém konventu amerických republikánů v Clevelandu.

Marine na barikádě

Ve Francii se 23. dubna a 7. května uskuteční prezidentské a parlamentní volby. Je to příležitost pro Marine Le Penovou a její nacionalistickou Národní frontu.

Le Penová stojí na barikádě proti muslimům a chce zemi galského kohouta vyvést z Evropské unie a NATO. Otevřeně podpořila anexi Krymu. (Odměnou byla půjčka devíti milionů eur, tedy 240 milionů korun, pro Národní frontu od První česko-ruské banky.)

Úspěch Le Penové by mohl vést k rozkladu unie založené na spolupráci Německa a Francie.

Bramboračka od Angie

Němci budou v září 2017 volit do Bundestagu. Není jisté, zda Angela Merkelová bude obhajovat kancléřství. Dá se to ale předpokládat, ačkoli po jedenácti letech v čele vlády je u konce s dechem i popularitou a její bramboračka (specialita kancléřky) už Němcům tolik nešmakuje.

Lze také očekávat, že se do německého parlamentu dostanou zástupci protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), kritici vítací politiky "Angie" Merkelové. I kdyby však AfD volby vyhrála, nesestaví koalici, Konzervativní tandem křesťanských demokratů a křesťanských sociálů (CDU/CSU), ani sociální demokraté (SPD) s ní ve vládě nebudou chtít zasednout.

Případný vzestup AfD však poznamená vládní politiku, která se přizpůsobí poptávce voličů.

Harakiri s Okamurou

Parlamentní volby v Česku se uskuteční v říjnu příštího roku, dá se předpokládat termín 20. až 21. října 2017. Z evropského hlediska klíčové nejsou. Budou však viditelným kamínkem v mozaice evropské politiky.

Volby patrně vynesou do čela vláda Andreje Babiše a jeho politický holding ANO. Sociální demokraté nejspíš oslabí, protože mají bezbarvého vůdce, kterému chybí ego. A totéž se dá říct o pravici. Tomio Okamura (japonsky 岡村 富夫) se sice drží v desítce nejoblíbenějších politiků, nic ale nenasvědčuje tomu, že by Češi dali na jeho populistické žvásty a byli ochotni s ním spáchat harakiri.

Jenže kdo ví. Po britském referendu a prezidentských volbách v Americe je v politice jisté jen to, že jisté není vůbec nic.

Zdroje:
Vlastní