Trump zvítězil, vítejte ve světě nejistot

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Amerika prožívá svůj brexit. Jejím příštím prezidentem bude Donald Trump.  

Trump nakonec přece jen porazil Hillary

Trump nakonec přece jen porazil Hillary,zdroj: Profimedia.cz

Donald Trump připravil Americe i světu překvapení. Zboural předpovědi a ve finále voleb porazil favorizovanou Hillary Clintonovou. Příští rok v lednu tak nakráčí do Bílého domu jako 45. americký prezident.

"Nevěřte průzkumům. Bude to brexit plus, plus, plus!" prorocky vykřikoval v závěru své kampaně. A tohle proroctví mu vyšlo.

Pamatujete? Miliony Britů vypnuly ve čtvrtek 23. června večer televize a šly spát s vědomím, že se nic nemění, že referendum dopadlo podle předpovědí a monarchie zůstává v Evropské unii. Druhý den ráno se však poddaní královny Alžběty probudili do velké změny – do brexitu.

Podobné překvapení zažili někteří Američané z východního pobřeží naklonění Hillary, kteří v úterý 8. listopadu odešli spát po prvních výsledcích, jež kandidátce demokratů přičítaly vedení na Floridě. Nakonec v tomto klíčovém státě převážily hlasy pro republikána Trumpa.

Sčítání hlasů ještě pokračuje. Donald nicméně získal potřebnou většinu 270 volitelů a Hillary uznala porážku.

"Zdvojnásobíme růst a budeme mít nejsilnější ekonomiku světa," prohlásil příští prezident ve vítězné řeči v New Yorku. "Slibuji, že budu prezidentem všech Američanů… Budeme hledat společnou řeč se všemi národy světa," ujistil Trump, jemuž hraje do karet i to, že republikáni vyhráli bitvu o Kongres.

Členové "Grand Old Party" ve volbách udrželi většinu v obou komorách – ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu.

Příliš slabá Hillary

Čemu za svůj triumf Donald vděčí? Voličům, kteří pro něj hlasovali, své ctižádosti a také – štěstí.

Největším Trumpovým štěstím bylo to, že proti němu ve finále voleb stála Clintonová. Byla příliš slabá na to, aby vyhrála. Příliš chladná na to, aby vyvolala nějaké emoce.

Platí to, co o ní napsal Carl Bernstein, jeden ze dvou novinářů, kteří v 70. letech odkryli aféru Watergate: "Hillary Clintonová je strašná kandidátka a může prohrát volby za jakýchkoli okolností."

Hillary platí za nejzkušenější ze zkušených političek, postrádá však ego. Rozdává vykalkulované neupřímné úsměvy a ohání se robotickými gesty.

Právě proti ji mnoho Američanů nemůže vystát.

Co víc, pověst někdejší první dámy a bývalé šéfky diplomacie zle poznamenala dlouhá šňůra skandálů. Nejnověji měla trable s tím, že používala privátní schránku k vyřizování vládních e-mailů.

Několikrát byla usvědčena ze lži. Už před dvaceti lety ji komentátor William Safire v New York Times (demokratům nakloněný deník) nazval patologickou lhářkou, lidově řečeno sedmilhářkou.

Vítězství vzbouřenců

Druhým Trumpovým štěstím bylo, že kandidoval právě letos. Na startu měl ideální postavení. Po osmi letech vlády demokratického (nebo republikánského) prezidenta se Američané zpravidla rozhodují pro změnu, volí prezidenta z opačného tábora.

Majitel mrakodrapů, kasin, golfových hřišť, fotbalového klubu, autor motivačních knih, televizní bavič a kdovíco ještě vycítil šanci, udělal z voleb vzpouru proti elitám. A postavil se do jejího čela.

"Vyhlásíme povstání, svrhneme vládu. Skoncujeme s tou šaškárnou. Clintonová je marxistka. Rozumíte? Marxistka!" křičel v úterý do mikrofonu reportérky Sky jeden ze stoupenců Donalda Trumpa.

Byl to typický rozčilený volič z Trumpova tábora. Neotesaný jako ten, pro kterého hlasoval.

Vše odpuštěno

Donald vedl dryáčnickou kampaň proti politickým a finančním elitám. Někdy to však vypadalo, že vede válku proti všem – s výjimkou "dělnické třídy". "Working class", kategorie bílých a manuálně pracujících mužů, pokládaná v Americe za "ohrožený druh", byla jeho oporou.

Trump kandidoval za republikány, podle českých měřítek za pravici, ale zněl jako odborářský boss. Sliboval dělníkům, že zavede cla na dovážené zboží (zejména na ocel), a tak jim vrátí dobře placená místa.

Mexické (potažmo hispánské) imigranty označil za "zločince", kteří "znásilňují naše ženy". A ženy šokoval svým macho stylem, který byl pro mnohé z nich za hranou.

Když unikla nahrávka rozhovoru, na níž se vyjadřuje opovržlivě a vulgárně o ženách, odbýval to Trump tvrzením, že to bylo před lety, že se od té doby změnil a žen si váží. Letos však o své soupeřce v republikánských primárkách Carle Fiorinaové pravil: "Podívejte se na ten obličej, copak by ji někdo volil? Hej chlapi, seberte se!"

No a k tomu Donald jako první prezidentský kandidát od roku 1974 nezveřejnil daňové přiznání. Američanům tím vzkázal, že jim do jeho byznysu nic není.

Vše bylo prominuto. Američané toužili po tom, aby měli v Bílém domě svého člověka, který to tam nahoře provětrá. A v tom jim Trump nepochybně vyhoví. 

Zapomeňte na jistoty

Jedním z mála lidí, kteří Trumpovo prezidentství předpověděli, je oscarový filmař Michael Moore, kterého proslavil nejvýdělečnější dokumentární film všech dob Fahrenheit 9/11. "Co se stalo ve Spojeném království během referenda o brexitu, to se stane i tady. Pokrytecký populista typu Borise Johnsona využije příležitosti a začne lidem vykládat báchorky," napsal v létě na svůj blog.

"Spousta Američanů nemůže vystát zkorumpovaný politický systém. Proto budou po milionech hlasovat pro Trumpa. Ne, že by s ním souhlasili, že by jim byla sympatická jeho bigotnost nebo ego, ale jen proto, že můžou," napsal v létě na svém blogu.

Investory, na rozdíl od Moorea, však Trumpův triumf zaskočil. Očekávali vítězství Clintonové. Zahájili výprodej cenných papírů  a peníze přesunují do zlata. Trhy se otřásají. Žlutý kov roste, akcie klesají, dolar oslabuje a mexické peso propadá.

S Donaldem Trumpem mizí jistoty. Nejen z Ameriky.

Donald i republikáni na vítězné vlně

Donald Trump ve volbách ovládl tradiční bašty republikánů na americkém středozápadě. Navíc zvítězil ve většině "swing states", jejichž voliči jsou vrtkaví a podporují střídavě republikánské nebo demokratické kandidáty. Vyhrál dokonce v několika státech, kde tradičně vítězí demokraté.

Mezi "swing states" byly pro Trumpa důležité zejména lidnaté státy Florida a Pensylvánie. V prvním získal Trump 29 volitelů, ve druhém 20.

Právě volitelé jmenovaní na základě výsledků lidového hlasování v jednotlivých státech v konečné fázi voleb volí prezidenta. Vítěz v každém státě, s výjimkou Maine a Nebrasky, kde platí poměrný systém, bere všechny jeho volitele, kteří jsou státům přidělovány podle jejich lidnatosti. Prezidentem se stává kandidát, který získá nadpoloviční většinu z 538 volitelů, tedy 270.

Republikán Trump jich dosud získal 289, demokratka Hillary 218. O vítězi tedy není pochyb, byť sčítání hlasů ještě pokračuje.

Ve volbách do Kongresu udrželi republikáni většinu v obou komorách. Ve 435členné Sněmovně reprezentantů budou mít nejméně 235 poslanců ve 100členném Senátu mají jistých 51 křesel.

Ve volbách guvernérů zvítězili republikánští kandidáti v šesti státech, demokratičtí ve čtyřech. Vítězové ve dvou státech dosud nejsou známi.

(pj)

Tagy: zahraničí Spojené státy mezinárodní politika americká politika americké prezidentské volby 2016 Brexit

Zdroje: Vlastní