"Když IS dobyl Sirtu, zabavil spoustu majetku, včetně zemědělských farem. Některé z nich byly i velké drůbeží chovy," vypráví webu Middle East Eye Ali, který utekl ze Sirty. "Příbuzní mi popisovali, jak islámští radikálové stojí na ulicích v tradičních černých hábitech a zakuklení prodávají vejce a kuřata. A prodávají je hodně lacině, kuře za jeden až dva dináry," dodává.

Pouliční prodej drůbeže představuje pro islámské radikály doplňkový výdělek k systematickému výběru daní a nájemného, nebo přesněji řečeno výpalného, protože nájmy vybírají od prodejců, kteří svůj obchod vlastní. 

Peníze přitom ozbrojenci potřebují nejen na zbraně nebo rekrutování nových bojovníků, kteří - zvlášť ze subsaharské oblasti - se k IS přidávají hlavně kvůli výdělku. Za vybíranou rentu se ovšem také starají o úklid a každodenní provoz, protože se snaží fungovat jako "stát". 

Finanční svízel islámských radikálů

Islamisté jsou v každém případě na místních obyvatelích čím dál víc závislí. Jenže Libyjcům docházejí peníze kvůli válce a následné vleklé krizi a k tomu, co jim ještě zbylo, se dostávají jen velmi těžko. Výběry z bankomatů nebo bank tam, kde fungují, jsou výrazně omezené, najednou není možné si vybrat více než 200 až 500 dinárů (150 až 370 dolarů), konkrétní částky se liší region od regionu. V místech, kde vládne IS, jsou navíc všechny banky zavřené. Většinou se kvůli výběru hotovosti jezdí do Tripolisu, kde lidi čekají nekonečně dlouhé fronty.

"Situace v Sirtě je náročná pro každého, a ani členové IS nejsou výjimkou," říká Ali. "Místní obyvatelé čelí humanitární krizi a téměř každý by nejraději město opustil, hlavně teď, když se blíží boj o Sirtu mezi islamisty a vládními silami," dodává s tím, že na odchod řada lidí nemá jednoduše prostředky.

Útěk z města, na které chce libyjská armáda brzy zaútočit, není vůbec jednoduchý. Matka dvou dětí Imán popisuje, jak je u výjezdu z města čekala pětihodinová fronta, protože hlídky islamistů zevrubně prohledávají každé auto, aby zabavily úplně všechno, co by se dalo použít.

"Islamisté nám sebrali všechno jídlo i plyn na vaření, nechali nás odejít pouze s oblečením," stěžuje si žena. "Některé lidi ale z města vůbec nepustili, vrátili je zpět," dodává.

Kaddáfího návrat

Nedostatek finanční hotovosti donutil radikály k znovuzavedení bankovek z éry Muammara Kaddáfího ve městě Bin Džavád. "Daeš (IS) nutí místní obchodníky, aby používali starou libyjskou měnu," popisuje netradiční situaci Mohamed, který město opustil a dnes žije v Tripolisu. Staré jednodinárové bankovky s Kaddáfího portrétem byly přitom staženy z oběhu před třemi roky.

"Když Daeš pronikl do bank v Bin Džavádu, dostal se k vyřazeným bankovkám a donutil místní obchodníky, aby je přijímali pod pohrůžkou, že v opačném případě budou čelit následkům," dodává Mohamed.

Že IS trápí finanční nouze, vyvozuje i z proměny jejich obchodních návyků, jak mu je popsal známý, který ve městě zůstal. Zatímco dříve radikálové nakupovali zásoby ve velkém, dnes si vystačí s koupí jednoho, maximálně dvou kusů.

Nedostatek finančních zdrojů řeší i vymáháním peněz za elektřinu, kterou místní obyvatelé neplatili od povstání v roce 2011. Pokračují také v bojích o ropné rafinérie podél pobřeží a svou pokladnu také plní sem tam i s pomocí výkupného. Po lednovém dobytí Bin Džavádu zavřeli 150 lidí, a za každého z nich pak žádali 2500 dinárů (1840 dolarů). 

Na lepší časy se přitom zrovna v Sirtě neblýská, vládní jednotky tam podle Mohameda nemají příliš velké šance uspět. "Osvobození jiných měst bylo úspěšné jenom díky podpoře místních obyvatel. Jenže lidé ze Sirty by současné vládní jednotky nevítali, protože jako Kaddáfího rodné město pořád cítí určitý sentiment po padlém vůdci," upozorňuje na složitou situaci.