Změna pohlaví? Namísto chirurga postačí úředník

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Podle nové právní úpravy, se kterou přišlo ministerstvo spravedlnosti, by ke změně pohlaví už neměl být potřebný chirurgický zákrok a sterilizace. Je to příznak rozpadu civilizace a dekadence, či rozumná snaha usnadnit život trans lidem?

Argumentem pro změnu zákona je také rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z loňského roku, podle kterého změnu pohlaví nelze podmiňovat chirurgickým zákrokem či sterilizací.

Argumentem pro změnu zákona je také rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z loňského roku, podle kterého změnu pohlaví nelze podmiňovat chirurgickým zákrokem či sterilizací.,zdroj: Profimedia.cz

Ministerstvo spravedlnosti předložilo novely občanského zákoníku a zákona o matrikách, jménu a příjmení, podle nichž by nově změna pohlaví už neměla být podmíněná chirurgickým zákrokem a sterilizací. Pohlaví by bylo možné změnit již od dvanácti let věku.

Stačilo by k tomu osobní prohlášení dotyčných před matričním úřadem a potvrzení o trvalém nesouladu mezi duševním a zapsaným pohlavím vydané lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru sexuologie. U lidí mladších patnácti let by byl také třeba souhlas zákonného zástupce.

Po změně pohlaví by si trans lidé rovněž mohli změnit své jméno a příjmení. Dnes je situace taková, že si mohou upravit jméno a příjmení na neutrální, pokud byla zahájena "léčba pro změnu pohlaví". Jiné jméno a příjmení mohou získat, až když je léčba dokončená. Novely jsou nyní v připomínkovém řízení, následně by je měla projednat vláda.

Argumentem pro úpravu je také rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z loňského roku, podle kterého nelze úřední změnu pohlaví podmiňovat podstoupením chirurgického zákroku či provedením sterilizace. To je podle soudu v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Ministerstvo spravedlnosti tak zdůrazňuje, že naše zákony jsou v rozporu s judikaturou soudu, kdy jsme členem Rady Evropy a smluvní stranou úmluvy a rozhodnutí soudu jsou pro nás závazná.

Svobodné rozhodnutí a skalpel

Pokud by nová úprava začala platit, odpadla by především nutnost podstoupit chirurgický zákrok a sterilizaci k tomu, aby člověk z pohledu státu a práva prodělal změnu pohlaví a dosáhl toho, že v občanském průkazu bude mít napsané právě to písmenko, se kterým se sám také ztotožňuje.

Aktuálně občanský zákoník neúprosně stanoví: "Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů". Novely naproti tomu kladou hlavní důraz na rozhodnutí dotyčných si své pohlaví změnit a jejich možnost vybrat si, zda chtějí být před státem a společností mužem či ženou. To vše ale za podmínky, že mají zmíněnou lékařskou diagnózu, případně souhlas zákonného zástupce.

Klíčový tak už není operativní zásah do těla a ona proměna pohlavních orgánů a ukončení reprodukční funkce, nýbrž svobodná volba trans lidí. Předkládaná úprava tak upřednostňuje vlastní rozhodnutí před skalpelem.

Změna je to významná a pro lidi, kterých se týká, velmi podstatná a žádoucí. Má však i své velké kritiky, kteří upozorňují například na to, že by vedla k tomu, že také lidé s mužskými (případně s ženskými) orgány by mohli být podle práva ženou (případně mužem) a dokonce by tak někdo, kdo je po právní stránce mužem, mohl teoreticky porodit dítě. V občance jeho otce (s funkčními mužskými orgány) by pro změnu mohlo být napsáno, že je ženou.

Na cestě mezi mužem a ženou

Něco takového může děsit a působit podivně. Nic neplatí, všechno je možné, zpochybňují se zažité jistoty, řád se rozpadá a nastává chaos. Ačkoli v zemích, které se tímto směrem ubírají, se zatím žádné apokalyptické scénáře nenaplňují.

Už ale samotná situace, kdy si člověk s potvrzením o trvalém nesouladu mezi svým duševním a zapsaným pohlavím může v podstatě vybrat, zda si ho změní či nikoliv, vnáší vlastní rozhodování do oblasti, kde je mnoho lidí nepřipouští: Pohlaví je biologicky dané a tečka, svoboda volby sem podle jejich názoru nepatří.

Současné zákony, které lpí na tom, že musí být v souladu pohlavní orgány a písmenko uvedené v občance, tak alespoň i v očích některých sexuologů činily ve věci jasno. Tím určujícím bylo zkrátka tělo a jeho funkce. Navíc změnu nebylo možné provést snadno, takže se dalo spolehnout na to, že se bude dít spíše výjimečně. Po schválení novel by však stačilo zajít s daným lékařským potvrzením na matriční úřad, změn pohlaví by tak přibylo.

Přitom dnes naopak existuje velký nesoulad mezi tím, jak trans lidé působí navenek a jaké pohlaví mají z hlediska práva. Ne každý se totiž k chirurgické změně odhodlá, u někoho tomu brání zdravotní důvody, obavy z případných komplikací nebo strach z nevratného zásahu do těla a operace. Někteří trans lidé také podstoupí jen částečný zákrok a nechají si odstranit jen ženské poprsí.

Podle platného zákona si pak ale pohlaví změnit nemohou. Takže i když už často mají vzhled opačného pohlaví a projevuje se u nich fyzická změna, protože již procházejí hormonální léčbou, již mohou nastoupit na základě diagnózy sexuologa, v občanském průkaze stále mají něco jiného.

Neměnit pohlaví jako ponožky

Představa, že by volba pohlaví časem mohla být naprosto svobodná a nezatížená žádnými podmínkami a odborným posouzením a každý by si mohl říct, zda chce být mužem či ženou, vzbuzuje pochybnosti. Vyvolává dojem naprostého popření toho, že pohlaví je něčím, co je člověku dáno a co se nemění podobně jako barva vlasů, ponožky, případně trvalé bydliště. Něco takového u nás však zatím nehrozí.

Důležité je, že i podle nové úpravy by pořád bylo nutné lékařské posouzení, aby si pohlaví nemohl měnit každý libovolně, ale pouze ti, u kterých je stanoven zmíněný nesoulad mezi tím, jak se cítí, a co mají v občance. Jde o to, aby bylo zajištěno, že dotyčný má "poruchu pohlavní identity" a jeho obtíže nejsou důsledkem jiné poruchy, jak zmiňuje i předkládací zpráva úpravy. Změnu pohlaví by tak neměli podstupovat lidé z jiných důvodů, například proto, že trpí některými psychickými onemocněními.

Návrh ministerstva spravedlnosti je krokem správným směrem i z toho důvodu, že pokud by se náhodou stalo, že diagnóza poruchy bude stanovena chybně a někdo by na jejím základě měnil pohlaví, nehrozila by nově taková újma jako v případě, kdy je ke změně pohlaví třeba podstoupit chirurgický zákrok a sterilizaci.

Ačkoli by díky novelám bylo mnohem jednodušší provést změnu pohlaví než doposud, žádný konec světa by zřejmě nenastal. V ulicích bychom nepotkávali davy lidí, kteří by vypadali jako muži, ale podle práva by to byly ženy. Naopak soulad toho, jak vypadají, a co mají v občance, by u trans lidí byl asi paradoxně větší než dnes. Navíc by změna pohlaví stále záležela na odborném posouzení sexuologa.

Tagy: Česko domácí Ministerstvo spravedlnosti gender lidská práva transgender česká politika právo a spravedlnost Evropský soud pro lidská práva (ECHR) sexuální menšiny

Zdroje: Vlastní