Na Ústavní soud se chce s kompetenční žalobou obrátit i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), a to v případě, že Zeman vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO) neodvolá po svém návratu z cesty do Číny, na které bude do 18. května.

"Nebudu to nazývat kompetenční žalobou, ale budu to nazývat podnět Ústavnímu soudu, aby sám vyložil ústavu, zda odvolání ministra je obligatorní v tom smyslu, že prezident je tomuto návrhu povinen vyhovět," řekl Zeman. "Ponechme tedy, ať už podnětem jedné nebo druhé strany, Ústavnímu soudu, jak se rozhodne, a já jeho rozhodnutí samozřejmě budu respektovat," řekl.

Podle ústavního právníka Jana Kysely není možné se na Ústavní soud obracet s dotazem, co které ustanovení ústavy znamená, protože je místem, kde se řeší spory o výklad práva. Prezident se stěží může před Ústavním soudem přít sám se sebou, zda má, nebo nemá kompetenci v některých případech nevyhovět návrhu premiéra na odvolání ministra, řekl Kysela v České televizi.

"Žádný proces, žádný druh řízení, kterým by se prezident republiky k Ústavnímu soudu ve věci výkladu svých vlastních kompetencí mohl dostat, já žádné takové řízení nevidím," dodal.

U případné Sobotkovy kompetenční žaloby Kysela očekává rozhodnutí soudu kratší než dva měsíce, protože jde o právně nespornou záležitost.

Ústavní soud má podle mluvčí Miroslavy Sedláčkové informace zatím jen zprostředkovaně z médií. Dokud nebude jasné, o jaký typ podnětu či návrhu půjde, nelze předjímat, za jak dlouho by o něm soud mohl rozhodnout, řekla Sedláčková. Dokud Ústavní soud nezná ani formu, ani obsah případného návrhu, byl by jakýkoliv komentář pouhou spekulací, proto se Ústavní soud v tuto chvíli nebude nijak mediálně vyjadřovat, vzkázal prostřednictvím mluvčí generální sekretář soudu Ivo Pospíšil.

Zeman neodpověděl na dotaz, zda bude čekat na rozhodnutí Ústavního soudu s odvoláním Babiše, které navrhl minulý týden premiér Sobotka. 

Zeman ve čtvrtek jen zopakoval, že považuje za překážku pro odvolání Babiše koaliční smlouvu. Vládní strany ji podle něj musí dodržovat, a proto premiér nemůže podle Zemanova přesvědčení navrhnout odvolání ministra za hnutí ANO, pokud s tím nebude souhlasit předseda hnutí, kterým je Babiš.

Jako další překážku pro odvolání Babiše Zeman vidí také to, že by měl premiér současně s návrhem na odvolání Babiše představit i jeho nástupce. Podle něj by bylo nezodpovědné vůči finanční stabilitě Česka ponechat ministerstvo financí bez vedení v době, kdy se začíná připravovat státní rozpočet na příští rok. Prezident pak prohlásil, že chce znovu diskutovat s představiteli vládních stran o možnostech řešení vládní krize po svém návratu z Číny.

Úřadu se nevzdám, vzkázal demonstrantům 

Za odvolání Babiše demonstrovaly ve středu v několika městech tisíce lidí, zaznívaly i výzvy, aby Zeman odstoupil. Prezident ve oznámil, že se úřadu rozhodně nevzdá, a připomněl, že už zažil víc demonstrací proti sobě a všechny protesty časem vymizely. "Stejně tak se nebude za měsíc nebo dva mluvit ani o těchto demonstracích," míní.

Zeman také kritizoval lidi, kteří proti němu protestovali při návštěvě Libereckého kraje a používali vůči němu ostrá vyjádření. "Já tyto demonstranty právě kvůli těmto výrazům pokládám za ty, kterým Tomáš Masaryk říkal patologická sedlina české společnosti. Můžeme jim také, chcete-li říkat kraválisté. Ale na druhé straně mají svaté právo demonstrovat, jenomže ve svobodné společnosti se tyto věci řeší volbami a nikoli pouličními výkřiky," řekl.

"Chlebíčky" Hrad platit nechce

Zeman se také nesouhlasně vyjádřil k návrhu hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, podle kterého by měl prezidentské návštěvy krajů spolufinancovat Hrad. Půta chce návrh prosadit po prezidentských volbách.

Krajské samosprávy Zemanovy návštěvy stály od jeho zvolení v roce 2013 téměř 17 milionů korun. Další výdaje mají s prezidentovými cestami města a obce, na jejichž bedrech je zajištění tribun a ozvučení pro setkání s veřejností. Krajům přitom chybí peníze na sociální služby, opravy škol i silnic. Liberecký kraj navštívil Zeman čtyřikrát a každá z jeho návštěv přišla krajskou kasu na více než 300 tisíc korun. Dohromady je to přes 1,356 milionu korun. 

"Je to zvyklost, která vznikla už za pana prezidenta (Václava) Havla. Já pevně věřím, že po prezidentské volbě s novým prezidentem, ať už to bude kdokoliv, dojdeme k nějaké dohodě, jak by se na návštěvách mohla finančně podílet kancelář prezidenta republiky, která má vlastní rozpočtovou položku," řekl Půta." Prezidentská kancelář ročně disponuje částkou přes 400 milionů korun.

Jenže Zeman tomuto řešení není nakloněn, jak odpověděl na dotaz v závěru návštěvy v Libereckém kraji. "Jestliže bych se měl doprošovat kohokoliv z hejtmanů a kohokoliv z krajů, abych směl do tohoto kraje pouze tehdy, když si zaplatím náklady na obložené chlebíčky, no tak do toho kraje prostě nepojedu," prohlásil prezident. 

Ani hejtmani Jiří Běhounek (ČSSD) z Vysočiny, jihomoravský Bohumil Šimek (ANO) nebo olomoucký Ladislav Okleštěk (ANO) se diskusi o spolufinancování návštěv prezidentskou kanceláří v Asociaci krajů ČR nebrání. Zlínský hejtman Jiří Čunek KDU-ČSL) je přesvědčen o tom, že by se cesty prezidenta měly hradit z rozpočtu jeho kanceláře. V letošním roce se totiž stále častěji objevují hlasy, že kraje vlastně platí Zemanovi kampaň před prezidentskými volbami. "Já to vnímám tak, že postupujeme v rámci zvyklostí, které nebyly nastaveny za mě jako za hejtmana, ale dávno v minulosti. A měnit ty zvyklosti poslední rok prezidentského mandátu by mi přišlo trochu zvláštní," dodal Půta.