Jak se Vy, který jste po listopadu '89 tak rychle vyprovodil z České republiky sovětská okupační vojska, díváte na chování české hlavy státu vůči ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi?

Když už jste narazila na odchod sovětských vojsk, nedávno jsem si s humorem řekl, že kdyby se tehdy stal šéfem parlamentní komise Federálního shromáždění Miloš Zeman, tak by tu sovětská vojska byla dodnes. Naštěstí vůle ze strany tehdejších politiků Havla, Dobrovského a Dienstbiera byla nezlomná a jednoznačná, takže různé náznaky kamarádit se, aby se odsun vzal trochu na lehkou váhu, třeba se i natáhl, které jsme zažívali, neuspěly. Já jsem to šmahem odmítal a předpokládám, že ostatní jmenované osoby taky.

Miloš Zeman v tom tehdy nehrál žádnou roli. Ale kdyby tam byl, kdovíjak by to tehdy dopadlo, protože se projevovaly velké tlaky ze strany sovětských poslanců, zejména z branně bezpečnostního výboru, oni měli tehdy pro bezpečnostní politiku a KGB jeden výbor, aby se ve smyslu dnešních Putinových resentimentů odsun sovětských vojsk natáhnul na pět, možná na deset let.

Radili zvážit to, nepospíchat, ale my jsme se tomu tehdy ubránili. Tím se dostávám k současnému postoji Miloše Zemana, který Moskvě podléhá neuvěřitelným, bizarním, a dovolím si říci, i když situace je vážná, až komickým způsobem. Dostává se až do polohy patolízalství, což známe z první republiky, tehdy se tomu říkalo mnichovanství, později se tímto přístupem projevoval Hácha vůči Hitlerovi. Hodnotím to krajně negativně.

Jaký obraz to o nás vytváří ve světě? Ne všichni v cizině vědí, že zahraniční politiku u nás tvoří vláda, nikoli prezident, a že není mnohdy stejného názoru jako Miloš Zeman.

To víte a ví to každý uvědomělejší občan, že Miloš Zeman vytváří naprosto katastrofální obraz České republiky ve světě. Venku jsme vnímáni jako pátá kolona, která nečekaným způsobem přisluhuje zájmům prezidenta Putina a jeho administrativy, která bagatelizuje to, co Rusové provedli na Krymu.

Konstatovat v Moskvě, že snad by měly být protiruské sankce zrušeny do konce roku, což si Miloš Zeman do slova a do písmene vycucal z malíčku, je už samo o sobě úplné nepochopení toho, co se v současné době děje. Mohlo být řečeno jedině to: doufám, že budou sankce zrušeny, třeba i do konce roku, ale za předpokladu, že opustíte a vrátíte Krym. A nikoli za to, že budou naplněny minské dohody.

Minské dohody mluví o tom, že nebude pokračovat agrese na východní Ukrajině, ale nedotýkají se Krymu. Sankce mohou být ukončeny až tehdy, když Putin vrátí Ukrajině jejich území. Nemělo by dojít k tomu, že se na Krym zapomene ve jménu toho, že Rusko nebude pokračovat v agresi a za to mu všechno odpustíme. Pouhé nepokračování v agresi přece nestačí, Putin musí napravit stav, který způsobil. Musí vrátit Krym. A samozřejmě musí přestat útočit na východní Ukrajině, to je jasné. Na východě země se sice snížila intenzita bojů, ale Krym pořád zůstává ve hře.

Když podle Vás český prezident vytváří katastrofální obraz České republiky ve světě, hlavně směrem k našim partnerům v Evropské unii a Severoatlantické alianci, neměla by se tedy vláda od některých výroků Miloše Zemana v Moskvě distancovat?

Ano. Politici na Západě si řeknou, že jsme blázni, kdyby nás přijali jako národ, jehož víceméně většinový názor reprezentuje prezident. Museli by konstatovat, že jsme banda zbabělců a svým způsobem i bláznů, protože nemáme zbabělost zapotřebí, nejsme v situaci, v jaké byla západní Evropa před druhou světovou válkou, kdy byl na spadnutí světový konflikt.

Tady je sevřený šik evropských států a Ameriky a my z toho vybočujeme. Má to katastrofální důsledky pro vnímání naší spolehlivosti a transparentnosti naší zahraniční politiky. Nemohu nesledovat chabé Zaorálkovy pokusy, i když ho hodnotím jako člověka, který určitě má rozumný názor, ale není schopen on ani premiér čelit politickým extravagancím prezidenta Zemana. Jen to přikrývá takovými polonáznaky, poloúsměvy, lehkými opravami, ale to je nedostatečné. Vládní politici selhávají v korekci směrem k prezidentu Zemanovi.

I když vím, že Zaorálek má jiný názor, bojí se projevit, tuhle politickou hru neuhrává. Málo platné, při vší úctě, kterou mám k prezidentskému úřadu i k minulým zásluhám Miloše Zemana, nesouhlasím s jeho názory, které říká v zahraničí. Jsou to čistě jeho osobní názory, které nejsou v souladu se zahraniční politikou České republiky. Tohle by mohl ministr zahraničí Zaorálek říci, protože má dobrou vůli i docela dobré názory, ale na kritiku výroků prezidenta odvahu prostě neposbírá.

Hodně se diskutovalo o tom, jestli má prezident vůbec do Moskvy na oslavy 70. výročí konce druhé světové války jet. Bylo podle Vás správné uctít ruské oběti, nebo jste účast Miloše Zemana jako jednoho z mála evropských politiků považoval za podporu prezidenta Putina?

Vždycky si musíme vážit vojáků, ať ruských, evropských nebo amerických, kteří se zasloužili o naši svobodu a položili za ni své životy. Jedna věc je, že osobní statečnosti a obětavosti sovětských vojáků si velmi vážíme, na druhé straně ruské vedení v čele se Stalinem toho surově zneužilo a nahradilo nesvobodu, kterou nám přinesl Hitler, vlastní kuratelou, kterou Sovětský svaz v roce 1968 zpečetil ozbrojeným útokem proti Pražskému jaru.

A dovršil tak proces, který byl zahájen už po roce 1938 ministry zahraničí Třetí říše a Sovětského svazu Ribbentropem a Molotovem, kteří si v tajném dodatku k paktu o neútočení vlastně Evropu rozparcelovali. Stalin požadoval pobaltské státy kromě Litvy, kterou pak stejně dostal, plus Finsko a Polsko, Němci zase západní část včetně Československa.

Pak Německo zahájilo 1. září druhou světovou válku, vlastně spolu se Sovětským svazem, protožeten už 2. září zaútočil na Polsko. A pak Sovětský svaz pokračoval ve svých taženích dál proti Finsku, kde úplně neuspěl. Nicméně po druhé světové válce bylo na Jaltě rozparcelování úspěšně dokončeno, Sověti nám v boji proti Hitlerovi pomohli, osobních obětí je třeba si vážit, ale Stalin toho využil a už v roce 1945 začala tvrdá kuratela ze strany Sovětského svazu, což v roce 1948 vedlo k nastartování naprosto katastrofálního období našeho života, které skončilo až v roce 1989.

Někteří kritici Ruska dokonce tvrdili, že nás Sovětská armáda před 70 lety neosvobodila, ale dobyla, protože jednu totalitu nahradila jiná.

Bylo to osvobození od německé nadvlády, ale jinak byl protektorát německý v krátké době nahrazen protektorátem sovětským. Z hlediska Stalina to tedy byla jistě dobyvatelská válka, z hlediska prostých vojáků to bylo osvobození. Je třeba to vidět v těchto souvislostech. Jinými slovy nebýt Ukrajiny a nebýt Kim Čong-una stejně by býval Zeman neměl jezdit do Moskvy, protože přinejmenším by byl na vojenské přehlídce a kynul armádě, která v roce 1968 okupovala tehdejší Československo a způsobila tu obrovské materiální i duchovní škody.

Kritizujete zahraniční politiku Miloše Zemana. Jak se podle Vás celkově prezentuje jako hlava státu?

V poslední době se vyrojilo pár jeho anamnéz, že už se jedná o duševní nemoc. Já si to tedy také myslím, protože ho nepoznávám. Byli jsme jako poslanci ve Federálního shromáždění kolegové, tehdy to byl člověk, na jehož úsudek se v podstatě dalo spolehnout. Dneska mi připadá, že je v pozici politického avanturisty, politického dobrodruha, který je schopen všeho.

Bude klást věnce na hroby Banderovcům, pak pojede do Evropské unie, kde bude doporučovat protiruské sankce a dokonce ozbrojený válečnický postup proti Rusku, což také řekl v souvislosti s Ukrajinou, pak pojede zase do Moskvy, kde podpoří zrušení sankcí, a nakonec se sejde s Jakuninem, jehož názory jsou naprosto otřesné, dokonce obhajoval i okupaci v roce 1968, jak jsme nedávno slyšeli.

To znamená, že ze Zemana je člověk, který se chce zalíbit a vlichotit všem. Což je velký problém zejména v pozici hlavy státu, který je více či méně v nějakém mírném konfliktu s Ruskem. To je velmi znepokojující situace, která je v našich novodobých dějinách na našem území neobvyklá. Zeman nekontroluje své výstupy, nekontroluje, co říká, nekontroluje své emoce, nemusím připomínat, jak mluvil sprostě, až pornograficky za nějakým účelem, který pak složitě osvětluje.

To nemůže hlava státu udělat. A projevuje se nevyzpytatelně, doslova jako slon v porcelánu v zahraniční politice. K tomu připomeňme ještě jeho osobní záležitosti, třeba když nám málem přibyla ke korunovačním klenotům šavle. Těch jeho excesů je už obrovské množství. A teď se zakousne do novináře Ferdinanda Peroutky, který byl považován za ikonu české novinařiny, a není schopen to ukončit.

Jak tuto kauzu, kterou Pražský hrad rozpoutal a která pokračuje marným hledáním textu Hitler je džentlmen a zveřejňováním náhradních výňatků z jiných Peroutkových článků, vnímáte?

Nepochybuji o tom, že i Peroutka měl určité problémy při nástupu Hitlera, to byla komplikovaná doba, možná mu mohlo někde něco uklouznout. Komu ne, kdo je bez chyby? Ale celkový kontext jeho života dává úplně jiný obraz, ale Zeman se do Peroutky zakousne a ve snaze odpoutat pozornost od své nezpůsobilosti být prezidentem České republiky z toho udělá téměř nechutnou kauzu.

Dalším problémem je jmenování rektorů. Kdyby Zemanova politika byla konzistentní a rozumná, kdyby se nesnažil před rokem poškodit kariéru literárního historika Martina Putny, dalo by se konstatovat, že prezident se může tu a tam vzepřít a někoho, kdo je estébák, nejmenovat. Ale v kontextu všech Zemanových kroků je to prostě nepřijatelné. Také bych s tím měl problém, kdybych byl prezidentem a dali mi na stůl profesuru někoho, o kom mám jistotu, že pracoval pro Stb. Ale to by se muselo jednoznačně prokázat.

Ale to by prezident nesměl před víc než rokem jmenovat do vlády Andreje Babiše…Ministr měl podle zákona, na rozdíl od budoucího profesora, povinnost předložit lustrační osvědčení.

Proto říkám, že to by muselo být v úplně jiném kontextu chování, než které Zeman dělá. Takhle je to nepřijatelné. Kdyby to udělal Václav Havel, který byl ve svých krocích konsekventní, tak bych mu tu jednu konkrétní výhradu nevyčítal, přišla by mi legitimní. Ale v mých očích už Zeman nemá právo na nic. To je jednoduchá matematika.

Co říkáte tomu, že senátoři dostali petici s více než jedenácti tisíci podpisy za odvolání Miloše Zemana z funkce? Asi nemá vzhledem k téměř neprůchodným zákonným podmínkám odvolání prezidenta šanci, ale není dobré dát alespoň najevo, že názory prezidenta nejsou názory celého českého národa?

Je to bezpodmínečná nutnost, ani ne tak ve vztahu k domácí politice, ale ve vztahu k zahraničí. Je třeba dát najevo světu, že my za názory a činy prezidenta Zemana nestojíme. Je lhostejné, jestli to bude mít nějaký účinek tady u nás. Ale svět uvidí, jako si toho všimli američtí vojáci, když projížděli v koloně Českou republikou, že čeští občané za Zemanem nestojí. Proto je to důležité a nemůže se s tím ustat dřív, než bude abdikovat. Zeman by prostě měl abdikovat. Do té doby nesmí protesty ustat, protože by to vypadalo, že kdo mlčí, souhlasí.

zdroj: Parlamentnilisty.cz