Zelenského projevy k zákonodárcům v Canbeře a Haagu byly dalšími v početné sérii podobných vystoupení, které ukrajinský prezident absolvoval od vpádu ruské armády do jeho země před více než měsícem. Zelenskyj na dálku promluvil mimo jiné k lídrům Evropské unie, v britské Dolní sněmovně i ke členům amerického Kongresu.

Australským zákonodárcům řekl, že Ukrajina je „neporazitelná“, dokud má podporu mezinárodního společenství. Své představy o podpoře ze strany Austrálie pak formuloval zcela konkrétně. „Máte velmi dobré obrněné transportéry Bushmaster, které by mohly Ukrajině významně pomoci, a další druhy vybavení, které by mohly posílit naši pozici,“ řekl.

Austrálie je jednou ze zemí, které se připojily k protiruským sankcím evropských zemí a Spojených států. Místní vláda také na začátku března oznámila, že podpoří Ukrajinu vojenským vybavením a humanitární pomocí v celkové výši 105 milionů australských dolarů (přes 1,7 miliardy korun). Slíbila dodat rakety i jinou munici.

Vojenskou podporu má Kyjev také od Nizozemska, které už před vypuknutím ruské invaze avizovalo dodání odstřelovacích pušek, radarů či neprůstřelných vest. Zelenskyj dnes v nizozemském parlamentu žádal další zbraně, jakož i posílení sankcí a peníze na obnovu Ukrajiny.

„Jsou potřeba silnější sankce, aby Rusko nemělo šanci vést tuto válku dál do Evropy,“ cituje prezidenta agentura Reuters. „Zastavte veškerý obchod s Ruskem,“ pokračoval Zelenskyj.

Ukrajinský prezident vyzývá evropské lídry, aby sankční režim zesílili i zastavením nákupu ruských fosilních paliv, což zatím někteří z nich z ekonomických důvodů odmítají. Proti zastavení dodávek ropy a plynu se nedávno vyslovil i nizozemský premiér Mark Rutte. V souvislosti s Nizozemskem také média upozorňují na import ruských diamantů, které proudí do Evropské unie přes přístav Antverpy, přičemž tento dovoz zatím také není terčem sankcí.

„Domnívám se, že mír je cennější než diamanty, než dohody s Ruskem, než ruské lodě v přístavech a rozhodně cennější než ruská ropa a plyn,“ řekl v této souvislosti belgickým zákonodárcům na dálku Zelenskyj. I vládu v Bruselu ukrajinský prezident požádal o další dodávky zbraní, konkrétně přitom zmínil zejména nutnost vyzbrojit obránce obléhaného Mariupolu, kde už podle něj zahynuly tisíce lidí.

Halík a Žantovský navrhují Zelenského na Nobelovu cenu

Český kněz, teolog a filozof Tomáš Halík a někdejší diplomat a výkonný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský navrhují, aby Nobelova cena za mír byla letos udělena ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Uvedli to v dopise, který zaslali předsedkyni Výboru pro udělování Nobelovy ceny míru Berit Reiss-Andersenové. Zelenskyj podle nich tím, jak v čele ukrajinského národa odolává ruské agresi, hájí mír pro celou Evropu.

Dopis podepsal ještě předseda Sekyra Foundation Luděk Sekyra, který s Halíkem spolupracuje. Navrhovatelé v něm píší, že ruská invaze na Ukrajinu není jen lokálním konfliktem. „Tato válka se stala symbolem boje za univerzální hodnoty,“ napsali. Ruský prezident Vladimir Putin podle nich nejprve okupuje regiony u hranic, potom celou Ukrajinu, a pokud ho demokratický svět nezastaví, bude pokračovat dál.

Připomínají, že Zelenskyj měl po vypuknutí války možnost opustit zemi a odejít do bezpečí. Přesto zůstal ve své vlasti, jako nejvyšší velitel ozbrojených sil i jako ten, kdo dodává milionům Ukrajinců pocit, že v této těžké době nezůstali sami. „Ukázal příkladnou odvahu, jednu z nejdůležitějších lidských ctností. Je to člověk, který inspiruje svět svou lidskostí a přesvědčením,“ napsali ve svém zdůvodnění toho, proč by měl Zelenskyj cenu dostat.

Halík to, že by si podle něj Zelenskyj zasloužil Nobelovu cenu, uvedl už 12. března při přebírání Komenského ceny v nizozemském Naardenu. Zmínil, že cenu by měl dostat ukrajinský prezident a ukrajinský lid.

„Přijímáme dnes Komenského cenu, připomínáme si muže, který zakusil utrpení války a exilu, ale neztratil důvěru v Boha, ve vítězství míru a humanitu. Jsem přesvědčen, že prezident Zelenskyj a lid Ukrajiny, který krvácí v zápasu za návrat míru, svobody a spravedlnosti, si plně zaslouží Nobelovu cenu míru,“ uvedl tehdy český katolický kněz a myslitel.

Loni Nobelovu cenu za mír získali novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova. Letošního laureáta oznámí norský Nobelův výbor na začátku října.

Západ by podle Walesy měl dát Putinovi najevo, že v souboji by neměl šanci

Západní spojenci by při nynější ruské agresi vůči Ukrajině měli Putinovi najevo, že proti jejich zbraním nemá šanci. V dnes zveřejněném rozhovoru pro zpravodajský server onet.pl to řekl první polský nekomunistický prezident Lech Walesa. Zastává tvrdý přístup k Rusku, Západ podle něj zatím jen nastavuje tvář, aby mu Moskva mohla zasadit další ránu.

Walesa tvrdí, že v situaci, kdy se Ukrajina a západní země jen brání útokům ze strany Ruska, nemají šanci zvítězit. „Jsem stoupencem koncepce ‘oko za oko, zub za zub’,“ řekl bývalý předák polského odborového svazu Solidarita, který má velké zásluhy na pádu komunismu v zemích bývalého východního bloku. „Když oni ničí Kyjev, já budu ničit Moskvu,“ dodal také. Nejde ale prý o to „vystřelit z Kyjeva na Moskvu, ale využít všechny nejmodernější technologie“.

Walesa, nositel Nobelovy ceny za mír, řekl, že je sice zastáncem řešení krizí bez použití válečných prostředků, ruský prezident Putin ale není ochotný k problémům přistupovat bez použití násilí. Walesa podotknul, že by koncepci útoku proti Rusku nezastával, kdyby Západ nedopustil, aby se Putin choval, tak jak se chová. „A protože jsme to dopustili, dělá si teď, co se mu zlíbí,“ řekl bývalý polský prezident.

NATO by podle Walesy mělo vůči ruskému prezidentovi vystupovat z pozice síly. Někdo by mu „měl natvrdo říct: chlape, ty nás strašíš svými tanky a atomem, a to nevíš, že máme lepší hračky než ty? Proti nám přece nemáš šanci,“ prohlásil Walesa.

Osmasedmdesátiletý Walesa si myslí, že Rusko v současném konfliktu na Ukrajině nepoužije jaderné zbraně, protože „Putin není sebevrah“, leda „že je nemocný a chce jít v čtyřstupech do nebe“. Bývalý polský prezident přiznal, že neví, jak současná válka dopadne, a doufá, že se i „přes svůj pokročilý věk“ dočká míru.

Známý obdivovatel Putina Gérard Depardieu odsoudil invazi na Ukrajinu

Francouzský herec Gérard Depardieu, známý obdivovatel ruského prezidenta Vladimira Putina a majitel ruského pasu, dnes odsoudil invazi na Ukrajinu. Podle něj je rozhodnutí šéfa Kremlu poslat armádu do sousední země „nepřijatelný a šílený exces“, za který ale obyčejní obyvatelé Ruska nenesou žádnou odpovědnost.

Depardieu také oznámil, že celý výtěžek ze tří svých nadcházejících koncertů věnuje na pomoc Ukrajině.

Francouzský herec patří mezi řadu západních celebrit, které se v posledních letech zařadily mezi fanoušky ruského prezidenta. V roce 2013 přijal ruské občanství a spolu s ním získal i možnost platit podstatně nižší daně. Rusko v otevřeném dopise nazval „velkou demokracií“ a na filmovém festivalu v Litvě v roce 2014, už po anexi Krymu, Ukrajinu označil za část Ruska. Ukrajina ho pak zařadila na seznam kulturních osobností, které ohrožují bezpečnost země.

Po únorové ruské invazi na Ukrajinu Depardieu dění komentoval slovy, že je „proti bratrovražedné válce“.