„Neposlouchejte mě, poslechněte si bratra bojujícího v Mariupolu,“ řekl dnes řeckým poslancům Zelenskyj. Poté promluvil Ukrajinec řeckého původu jménem Michal, který řekl, že jeho děda bojoval proti nacistům a on nyní proti Rusům v Mariupolu. Pak promluvil druhý Ukrajinec s řeckými kořeny, který požádal o humanitární pomoc pro toto město na jihovýchodě Ukrajiny.

Kvůli vystoupení Ukrajince Michala projev posléze kritizovala levicová opoziční strana SYRIZA, protože muž řekl, že bojoval v pluku Azov. V něm totiž podle některých působí i příznivci krajní pravice a v minulosti tato jednotka čelila podezřením, že jsou v ní i neonacisté. „Dnes jsme si vyslechli s úctou a solidaritou demokraticky zvoleného prezidenta Ukrajiny, pana Zelenského, který čelí ruské invazi a jemuž vyjadřujeme podporu... Nicméně je nepřijatelné, že společně s prezidentem Zelenským dnes oslovil řecký parlament člen pluku Azov,“ citoval deník Kathimerini šéfku poslaneckého klubu strany SYRIZA Olgu Gerovasilisovou. Politička rovněž uvedla, že požádala o vysvětlení vedení parlamentu, zda o tom věděl předem.

Zelenskyj zmínil také heslo řeckých bojovníků za nezávislost z 19. století: „Svobodu nebo smrt“. Řekl, že toto platí nyní i pro jeho zemi. „Ukrajinci dělají to samé nyní tváří v tvář ruské agresi,“ citovala Zelenského řecká média.

Zelenskyj poděkoval za humanitární pomoc i protiruské sankce a vyzval k jejich dalšímu zpřísnění. „Naučíme Rusko a každého dalšího možného agresora, že ti, kdo volí válku, vždycky prohrají,“ řekl ukrajinský prezident. „Rusové se probudili ze svého snu, že mohou dobýt Ukrajinu. Nesmíme jim dovolit zničit naše společné kulturní dědictví,“ dodal s tím, že ruský útok není mířen jen vůči Ukrajině, ale vůči Evropě.

Následky bojů v Mariupolu | zdroj: Profimedia

„Nedopusťme, aby se Mariupol stal Thermopylami, kde umírali hrdinové,“ řekl také Zelenskyj s odkazem na velkou bitvu starověku, při níž Řekové hrdinně vzdorovali perské expanzi, ale nakonec podlehli přesile.

Videoprojev prezidenta Zelenského byl dalším z řady jeho vystoupení k parlamentům různých zemí. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února hovořil například k zákonodárným sborům Británie, Kanady, Německa, Spojených států, Izraele, Itálie, Španělska, Japonska či k europoslancům.

V Mariupolu žila před ruskou invazí početná řecká menšina. I proto dnes řecký ministr zahraničí Nikos Dendias oznámil, že Řecko požádá Mezinárodní trestní soud (ICC) o vyšetřování možných válečných zločinů v tomto městě, v němž před ruskou invazí žilo na 400 000 lidí. V obklíčeném a vybombardovaném městě stále zůstávají desítky tisíc lidí. Při příjezdu na jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu Dendias také řekl, že bude apelovat na své kolegy, aby se snažili ochránit ukrajinskou Oděsu, aby se tento černomořský přístav vyhnul osudu Mariupolu. Dendias Oděsu navštívil minulý víkend.

WHO se připravuje na případné chemické útoky na Ukrajině

Světová zdravotnická organizace (WHO) se připravuje i na možné chemické útoky na Ukrajině. Řekl to dnes regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge. Organizace podle něj počítá se všemi scénáři.

„Vzhledem k nejistotám kolem současné situace není zaručeno, že se válka nezhorší,“ řekl Kluge v prohlášení adresovaném novinářům ze Lvova. „WHO počítá se všemi scénáři a připravuje se na různé možné situace, které by mohly postihnout lidi na Ukrajině - od pokračujícího léčení velkého množství obětí po chemické útoky,“ řekl Kluge, aniž by uvedl podrobnosti.

Západní představitelé opakovaně vyjádřili obavy, že Rusko by mohlo na Ukrajině použít chemické a biologické zbraně. Ruské ministerstvo obrany naopak bez důkazů obvinilo Kyjev, že plánuje chemický útok proti vlastnímu obyvatelstvu, aby pak mohl z použití chemických zbraní vinit Moskvu.