Od nejstarší varianty koronaviru z čínského Wuchanu, která se v ČR prokázala poprvé v březnu 2020, je každá další nová varianta nakažlivější. Postupně už převládly varianty alfa, delta, omikron a subvarianta omikronu BA 2.

„Takzvané rekombinantní varianty vznikají, když se jeden člověk infikuje dvěma či více variantami viru současně. Tím v těle hostitele dojde k předání a promíchání genetických informací mezi variantami viru. V průběhu pandemie už k takovým mutacím došlo několikrát, není to v zásadě nic neobvyklého,“ uvedla vedoucí laboratoře Helena Jiřincová. Podobné rekombinace vznikají i u dalších virových nákaz včetně chřipky.

Zaznamenané byly už také kombinace starší varianty delta a omikronu typu BA 1, které se označují XD a XF. XD byla detekovaná ve Francii a dále ji laboratoře zaznamenaly v okolních evropských zemích, Dánsku, Belgii, Německu a Nizozemsku, celkem jde o 26 vzorků. XF byla zaznamenaná jen ve Velké Británii, která hlásí také nejvíce XE kombinace dvou typů omikronu.

Podle dostupných informací Světové zdravotnické organizace (WHO) by mohla být varianta XE zhruba o deset procent nakažlivější než původní varianty omikronu. „K posouzení, zda se proto do budoucna může stát novou dominantní variantou, ale není dosud dostatek informací,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Podle ní zatím ani průběhy onemocnění covid-19 u nakažených nenaznačují, že by varianta XE znamenala pro organismus pacienta nějaké závažnější příznaky a vykazovala zásadně jiný průběh onemocnění, než je běžné.

Pacientka nakažená touto variantou v ČR přišla na test preventivně, nebyla na něj odeslaná lékařem. „Víme, že vzorek pozitivní na variantu XE pochází od ženy z Prahy s preventivní indikací na PCR vyšetření, další epidemické údaje nemá NRL k dispozici,“ uvedla vedoucí NRL Jiřincová.

Prozatím je v mezinárodní databázi asi 470 vzorků XE potvrzených celogenovou sekvenací z pěti zemí světa, které se podrobnějšímu vyšetřování genomu koronaviru více věnují. Naprostá většina vzorků je z Velké Británie, tři z USA a po jednom případě z Irska, Dánska a ČR.

Dominantní variantou koronaviru je v tuzemsku podle SZÚ omikron subtyp BA 2, která se začala šířit z Dánska v prosinci loňského roku. První případy v ČR byly zaznamenané v lednu.

Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach při debatě ve Spolkovém sněmu | zdroj: Profimedia

Povinné očkování proti covidu nebude, rozhodl německý parlament

Německo všeobecnou očkovací povinnost proti covidu-19 nezavede. Parlament dnes odmítl kompromisní návrh části poslanců vládních stran nařídit očkování od 60 let věku. Pro vládu kancléře Olafa Scholze je výsledek hlasování neúspěchem, povinnou imunizaci totiž podporovali šéf německé vlády i ministr zdravotnictví Karl Lauterbach.

Hlasování předcházela bouřlivá debata mezi zastánci a obhájci vakcinace.  Lauterbach se v projevu před hlasováním snažil poslance přesvědčit, že povinné očkování osob starších 60 let je tou nejlepší cestou, jak se připravit na možnou podzimní vlnu pandemie. „Nesmíme si zvyknout na to, že každý den umírá 200 či 300 lidí,“ řekl Lauterbach o aktuální bilanci úmrtí nakažených.

Spolkový sněm ale Lauterbachův apel nevyslyšel a návrh všeobecné očkovací povinnosti odmítl s 378 hlasy. Pro povinnou imunizaci se vyslovilo 296 poslanců a devět dalších se hlasování zdrželo.

„Jediný návrh zákona, který by zavedl všeobecnou očkovací povinnost, právě ztroskotal. Je to důležité rozhodnutí, neboť na podzim bude boj s koronou mnohem těžší,“ napsal na twitteru Lauterbach v reakci na neúspěch. Ministr opakovaně varuje, že covid není žádné nachlazení a že 90 procent obětí je z řad lidí starších 60 let.

Nejhlasitěji proti možnému povinnému očkování vystupovala v parlamentu Alternativa pro Německo (AfD), která bývá označována jako populistická až krajně pravicová. „Povinné očkování je nejen krajně protiústavní, ale je to i totalitní přezíravost a ponížení jednotlivců,“ řekla spolušéfka poslanecké frakce AfD Alice Weidelová.

Expert pro oblast zdravotnictví opoziční konzervativní unie CDU/CSU Tino Sorge kompromisní návrh označil za nedůvěryhodný, neboť se k němu přiklonili i poslanci dříve prosazující povinné očkování od 18 let. Liberál Wolfgang Kubicki, který předložil k hlasování vlastní návrh o dobrovolnosti očkování a podpoře kampaně o výhodách imunizace, řekl, že nutit občany k vakcinaci není právně a sociálně politicky zdůvodnitelné. Poukázal na to, že současná koronavirová varianta omikron vyvolává mírnější průběh nemoci. Lauterbach na to odpověděl, že nelze předvídat, jak koronavirus bude dále mutovat.

Poslanci odmítli i návrh, který předložil Kubicki. Zamítnut byl také návrh AfD, který rovněž odmítal povinné očkování, a to i zdravotníků. Unie CDU/CSU jako alternativu nabídla vytvoření očkovacího registru a možné postupné zavádění vakcinační povinnosti podle epidemického vývoje. I tuto možnost Spolkový sněm odmítl.

S kompromisem tento týden přišla skupina vládních poslanců sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP), aby se na poslední chvíli pokusila sjednotit zastánce povinného očkování. Toto řešení sloučilo dva původní návrhy, které žádaly povinné očkování od 18 let a od 50 let. Kompromis počítal s tím, že v případě špatné epidemické situace by mohl parlament na podzim očkovací povinnost rozšířit od 18 let. Možné bylo povinnou vakcinaci i zcela odvolat, pokud by proočkovanost populace byla do léta dostatečně vysoká.

V 83milionovém Německu bylo dosud plně očkováno 76 procent lidí, posilující dávku pak má 58,9 procenta. U starších 60 let je základní proočkovanost 88,8 procenta, posilující dávku má 79,1 procenta.