Ministerstvo financí sbírá data od prodejců paliv zhruba od poloviny března, výsledky podle Stanjury nejsou uspokojivé. Marže na počátku kontrol klesly a následně už stagnovaly. „Myslíme, že je prostor pro další snížení,“ uvedl. Průměrná marže u litru nafty v únoru podle něj činila 3,03 koruny a v březnu byla 4,91 koruny, rozdíl tak činil 1,88 Kč. U litru benzinu ve druhém měsíci roku dosahovala 2,29 koruny a o měsíc později 4,39 koruny, rozdíl tedy činil 2,1 Kč na litru. Stanjura uvedl, že k dispozici má informace z přibližně 90 procent trhu, ale jedná se o průměrné marže. „Neznám, jak se ta marže pohybovala u konkrétních provozovatelů,“ uvedl dále.

Předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček dnes po jednání s ministrem Stanjurou uvedl, že již inicioval schůzku s ministerstvem financí kvůli řešení cen pohonných hmot. Jeho data jsou prý rozdílná od těch, která prezentuje ministerstvo financí. Stanjura podle něj zřejmě mluví o celém petrolejářském průmyslu, tedy kromě čerpacích stanic také o distributorech a rafinériích. Uvedl, že chce o maržích nadále jednat, aby vláda nemusela k určení jejich maxima přistoupit.

Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že marže rostou rafinériím. „Například rafinační marže polské společnosti Orlen vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba pětinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 7,70 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 39,30 dolaru za barel. V lednu marže činila jen 4,8 dolaru za barel,“ uvedl Kovanda.

Rafinační marže společnosti MOL podle Kovandy vzrostly v březnu zhruba desetinásobně. Zatímco v únoru činila rafinační marže společnosti MOL 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci to bylo 33,70 dolaru za barel. „Zcela mimořádné navýšení i hodnoty rafinační marže společností Orlen i MOL dávají alespoň částečně za pravdu těm, kteří během rekordního nárůstu cen pohonných hmot v ČR během letošního března upozorňovali, že je z podstatné míry výsledkem maržové politiky rafinérií, distributorů pohonných hmot a samotných čerpacích stanic,“ uvedl Kovanda.

Ministerstvo financí využívá pro sběr dat webovou aplikaci pro minimalizaci administrativní zátěže. Žádost o denní hlášení zaslalo MF 759 provozovatelům, tedy více než 2500 čerpacím stanicím.

Vláda ve středu v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině schválila balíček novel zákonů, které ruší přimíchávání biosložky do paliv a silniční daň pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun. Snížila také spotřební daň na benzin a naftu o 1,5 koruny na litr. Snížení daně způsobí výpadek asi čtyř miliard korun ze státního rozpočtu, celková angažovanost státu na opatřeních bude kolem deseti miliard korun.

Výsledky kontrol marží bude resort financí zveřejňovat na svém webu. Úřad bude podle Stanjury kontrolovat také distributory pohonných hmot.

Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, po kterém výrazně zdražila ropa a zároveň oslabila koruna vůči dolaru. Litr Naturalu 95 stál v průměru až víc než 47 korun, průměrná cena dieselu přesáhla 49,50 koruny za litr.

Prvotní výsledky kontrol marží, které zveřejnilo ministerstvo 22. března, hovořily opačně. Ministerstvo tehdy uvedlo, že regulace zatím není nutná, protože prodejci zdražováním převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze. Analýza prokázala dílčí cenové odchylky oběma směry, kdy v jednotlivých případech byly vidět i prodeje se zápornou marží, oznámilo tehdy ministerstvo. Situaci podle Stanjury změnilo to, že ministerstvo nyní už má k dispozici již podrobnější informace a delší časovou řadu údajů.