„Jde o léky přesně podle požadavků ukrajinské strany,“ řekl novinářům. Jsou to léčiva určená pro akutní zranění, k tlumení bolesti, k léčbě krevních sraženin, infekcí, zánětů, šokových stavů, ale i pro léčbu pacientů s chronickými nemocemi. Dovážejí se na hranice Polska s Ukrajinou, a odtud je dál distribuuje ukrajinská strana.

Zdravotnickou humanitární pomoc zajišťuje ministerstvo zdravotnictví s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru, odváží je firma, která se distribucí léků zabývá. Pro transport léčiv obecně jsou nastavena přísná pravidla, například pro teplotu skladování.

Kromě soukromých společností darují zdravotnické prostředky také některé nemocnice nebo armáda a dodávky na Ukrajinu zajišťuje také Český červený kříž. Do země dovezl 30 zdravotnických vozidel a na začátku dubna dalších 1,5 tuny zdravotnického materiálu v hodnotě 6,5 milionu korun. Šlo o vybavené zdravotnické batohy, chirurgické sety, vakuová nosítka, záchranářské plachty, ale také navigační a komunikační prostředky, které směřují ukrajinskému červenému kříži.

Ministr Vlastimil Válek hovořil s novináři během odjezdu kamionů s humanitární pomoci na Ukrajinu | zdroj: Czech News Center / Rusinova Maria / CNC / Profimedia

Zdravotníci z Ukrajiny nebudou mít mírnější podmínky pro vstup na trh práce

Během odjezdu kamionů s humanitární pomoci Válek novinářům rovněž řekl, že podmínky pro zaměstnávání lékařů z Ukrajiny z řad uprchlíků nebudou jiné, než umožňovala legislativa pro zdravotníky ze zemí mimo Evropskou unii už dříve. Ministr dodal, že pro zdravotníky, kteří chtějí v Česku pracovat, se připravují kurzy odborné češtiny, které bude hradit EU.

Mluvil také o prosbě ukrajinského ministra zdravotnictví Viktora Ljaška, aby se Česko nesnažilo získat zdravotníky z řad uprchlíků natrvalo, protože je bude země potřebovat. V Praze už nejméně jedna nemocnice ženy z Ukrajiny zaměstnává, šest sester našlo práci v městské Nemocnici Na Františku.

Příkaz ministra, který podmínky upřesňuje, dostaly ministerstvem řízené nemocnice tento týden. Právě ony a další nemocnice tvoří většinu z akreditovaných vzdělávacích zařízení, kde se mohou zdravotníci ze třetích zemí připravovat na aprobační zkoušky, které jim umožní samostatnou praxi.

„Principiálně jsme hledali, jaké jsou v zákoně možnosti, a nakonec jsme se shodli, že nejlepší možnost je, aby tu byli na něčem, co se dá nazvat roční stáží, kdy pod dozorem mohou vykonávat činnost zdravotníků,“ řekl Válek.

Podmínky tak zůstanou stejné jako před začátkem ukrajinské krize. Vzdělávat mohou jen lůžková zařízení, Válek dříve zmiňoval, že se akreditace zařízení zjednoduší. Mohly by je školit i ambulance.

Při stážích se zdravotníci připravují na odborné zkoušky v češtině. „Není možné, aby se dělaly výjimky nebo zjednodušení. Nebylo by to fér vůči našim zdravotníkům a vůči těm Ukrajincům, kteří u nás standardně aprobační zkoušku už dělali,“ dodal. Současně je třeba jim umožnit kurzy češtiny včetně odborných.

Ukrajinci na Úřadu práce Novodvorská | zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Už před uprchlickou vlnou pracovali ve velkých nemocnicích desítky lékařů a sester z Ukrajiny. V telefonickém rozhovoru tamní ministr zdravotnictví Válka žádal, aby se teď Česko nesnažilo tamní zdravotníky získat pro dlouhodobou práci. „Oni opravdu potřebují, aby se jim vrátili zpátky,“ uvedl Válek.

Česko vydalo od počátku války 269 000 víz pro Ukrajince

Česko vydalo od počátku války přes 269 000 speciálních víz lidem, kteří byli zasaženi ruskou invazí na Ukrajinu. Ve středu jich přibylo téměř 3000. Počet vydaných víz v posledních dvou týdnech klesá, oproti minulé středě je dostalo o zhruba 500 lidí méně.

Na základě víz za účelem dočasné ochrany mohou Ukrajinci v zemi pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Na počátku minulého týdne dostalo tato víza přes 5000 uprchlíků, přes týden pak číslo klesalo až na 2500 v neděli. Po víkendu počet mírně stoupnul na 3700, v minulých dvou dnech se pak pohyboval těsně pod 3000.

Počet udělených dočasných ochran a registrací na cizinecké policii ve středu 6. dubna pic.twitter.com/7imjCgRBmF

— Ministerstvo vnitra (@vnitro) April 7, 2022

Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se v pondělí nahlásilo zhruba 2350 běženců, celkově jich policie registruje téměř 155 000. Děti do 15 let, kterých je podle posledních údajů mezi uprchlíky zhruba 35 procent, se registrovat nemusí.

Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Už na počátku minulého týdne premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že jich je zhruba 300 000. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. Nejvíce uprchlíků před válkou je dlouhodobě v Praze. Podle statistik ministerstva vnitra jich v neděli bylo v hlavním městě zhruba 64 600.

Uprchlíci z Ukrajiny si v ČR založili 100 000 bankovních účtů a další přibývají

Uprchlíci z Ukrajiny si v Česku založili více než 100 000 bankovních účtů a další přibývají. Přímo v asistenčních centrech vznikají nyní stovky nových smluv denně, řekl ČTK mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša. Banky tak podle něj pomáhají přetíženým úřadům práce.

Česká bankovní asociace iniciovala jednání o zjednodušené identifikaci lidí, kteří utíkají před válkou. Nová metodika vznikla po konzultacích s Finančním analytickým úřadem a ministerstvem vnitra. „S těmito úřady zůstáváme ve spojení a další problémy jsme připraveni operativně řešit. Každá banka sama vyhodnocuje rizika a rozhoduje se, komu účet otevře. My se jim snažíme maximálně pomoct a vše zjednodušit,“ uvedla dříve výkonná ředitelka asociace Monika Zahálková.

Dál vznikají i nové mobilní přepážky bank přímo v asistenčních centrech. K těm v Praze se přidala další krajská, ale i menší města. Vedle Brna a Ostravy jde například o Karlovy Vary, Liberec, Mladou Boleslav, Kutnou Horu, Příbram, Olomouc nebo Ústí nad Labem, uvedla asociace.

Banky podle ní postupně odstraňují i jazykovou bariéru. Nabízejí internetové stránky v ukrajinštině nebo návody na použití mobilního bankovnictví. Objevily se už i ukrajinské mutace internetového bankovnictví. V mobilních pobočkách jsou pak tlumočníci a bankovní poradci většinou ukrajinštinu také ovládají. Banky kvůli tomu přemísťují svoje pracovníky z regionů, popřípadě přijímají jazykově vybavené pracovníky.

V současnosti působí přímo v krajských asistenčních centrech deset bank. Podmínky jsou přitom srovnatelné, banky nabízejí účty zdarma. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od toho slibuje zkrácení front na úřadech práce. Mobilní přepážky budou podle asociace fungovat, dokud o to bude ze strany ministerstva zájem.