„Někteří lidé si myslí, že je to hollywoodský film a čekají okamžité výsledky. Ale tak to není,“ řekl Zelenskyj. „V sázce jsou lidské životy,“ zdůraznil.

Ukrajinští představitelé tento týden uvedli, že se Kyjevu od začátku dlouho očekávané protiofenzivy na začátku tohoto měsíce podařilo dobýt osm vesnic v jihoukrajinské Záporožské a východoukrajinské Doněcké oblasti. Na jihu ukrajinské síly podle Kyjeva postoupily místy až o sedm kilometrů, přičemž osvobodily 113 kilometrů čtverečních včetně osmi obcí.

Na 200 000 kilometrů čtverečních ukrajinského území podle Zelenského ruské síly zaminovaly. „Budeme na bojišti postupovat tak, jak to považujeme za nejlepší,“ vzkázal ukrajinský prezident s tím, že jeho země nedbá na tlak, kteří na ní někteří vyvíjejí. Zda touto poznámkou měl na mysli některé konkrétní státy nebo představitele, neupřesnil.

Zelenskyj hovořil s BBC u příležitosti mezinárodní konference o obnově Ukrajiny, která se koná v Londýně. Do britské metropole se ukrajinský státník připojil na dálku. Na akci, jejíž cílem je mobilizovat finance a připravit mechanismy pro očekávanou rekonstrukci válkou zničené země, hovořil i o západní podpoře Ukrajiny a členství své země v NATO.

Ukrajina po Severoatlantické alianci požaduje bezpečnostní záruky, v konečném důsledku je ale jejím cílem členství v obranné alianci, řekl Zelenskyj. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dal podle BBC tento týden jasně najevo, že na nadcházejícím červnovém summitu NATO ve Vilniusu není přizvání Kyjeva v plánu.

„Stoltenberg mojí pozici zná,“ dodal k tomu Zelenskyj.

Zelenskyj vyzval konferenci o obnově Ukrajiny k práci na „skutečných projektech“

Na konferenci o obnově Ukrajiny dnes Zelenskyj prezentoval svou zemi jako místo s potenciálem podpořit ekologickou transformaci a růst v Evropě. Politické lídry, představitele mezinárodních finančních institucí i soukromého sektoru vyzval k práci na „skutečných projektech“. Západní lídři oznamovali nové formy podpory včetně nástroje, který by mohl snížit riziko spojené s investováním na Ukrajině.

„Musíme se přesunout od shody ke skutečným projektům,“ prohlásil Zelenskyj v úvodním videoprojevu. Dlouze hovořil o potenciálu, který by podle něj prosperující, demokratická Ukrajina přinášela pro stabilitu a ekonomický růst Evropy. Prohlásil, že Ukrajina bude klíčovým dodavatelem „čisté energie“. Také zmínil přírodní zdroje, jako je lithium, a potenciál své země v hutnictví.

Zástupci zemí EU se shodli na jedenácté sadě sankcí proti Rusku

Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na jedenáctém balíku sankcí proti Rusku, který má dále omezit jeho možnosti pokračovat v agresi vůči Ukrajině. Nová sada, o které sedmadvacítka zemí vyjednávala více než šest týdnů, obsahuje zejména opatření proti obcházení dosavadních postihů. Aby vstoupila v platnost, musí ji formálně schválit členské země.

#COREPER II | Today, the EU Ambassadors agreed on the 11th package of sanctions against Russia. The package includes measures aimed at countering sanctions circumvention and individual listings.

— Swedish Presidency of the Council of the EU (@sweden2023eu) June 21, 2023

Evropský blok zavedl od loňského začátku ruské invaze bezprecedentní sankce vůči ruskému hospodářství, omezil vývoz vojensky využitelných technologií, dovoz ropy či styk s bankami. Některé sankce však režim prezidenta Vladimira Putina prostřednictvím jiných zemí a zahraničních firem obchází. Dnes dohodnutá sada proto vedle dalších jmen ruských činitelů obsahuje hlavně nástroje, které mají toto porušování sankcí znemožnit.

„Zasadí další ránu Putinovu válečnému stroji přitvrzením exportních omezení a zacílením na subjekty podporující Kreml,“ přivítala dohodu velvyslanců předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Členské státy by měly dohodu formálně potvrdit ještě tento týden.

EU se snaží koordinovat přijímání protiruských sankcí se Spojenými státy a Británií. Zatímco Washington a Londýn oznámily schválení nové sady postihů již před více než měsícem, sedmadvacítka dohodu opakovaně odkládala. Unijní země vedly dlouhou debatu zejména o možné odvetě ze strany Číny či jiných zemí, pokud se sankce vztáhnou na jejich firmy. Sankční balíček, který je až do konečného schválení neveřejný, podle diplomatických zdrojů zahrnuje trojici čínských firem.

Nová opatření umožní také v krajním případě omezit vývoz zboží využitelného pro vojenské účely do třetích zemí, které zjevně pomáhají Rusku sankce obcházet. Unijní činitelé hovoří v této souvislosti například o postsovětských státech, jako je Kazachstán, některých zemích Perského zálivu či o Číně. Případným restrikcím ale bude předcházet důkladná analýza situace a opakované varování, aby země přestala Rusku v obcházení sankcí pomáhat.

Dalším dohodnutým nástrojem je možnost omezit tranzit vojensky využitelných technologií přes Rusko. Týkat se má zboží, které EU prodává zejména do některých postsovětských zemí, ale během přepravy zůstane v Rusku.

Unie v rámci nové sady také rozšířila sankční seznam lidí a subjektů, kterým kvůli invazi na Ukrajinu zmrazila majetek a zakázala cesty na své území. Podle diplomatů na něj přibyde 71 činitelů a 33 firem či institucí. Část z nich je podle EU odpovědná za násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska. 

Podle Putina Rusko brzy nasadí do výzbroje balistickou raketu Sarmat

Rusko brzy nasadí do výzbroje balistické rakety Sarmat, které mohou nést jaderné hlavice. Podle agentury TASS to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin na setkání s absolventy vojenských univerzit, kterého se zúčastnil i ministr obrany Sergej Šojgu. Putin také prohlásil, že ukrajinská protiofenziva je v útlumu a že ukrajinské síly se potýkají s velkými ztrátami. Kyjev tvrdí, že jeho síly dál postupují a působí velké ztráty ruské straně.

„V blízké době budou první odpalovací zařízení komplexu Sarmat s novou raketou zařazeny do výzbroje,“ řekl Putin absolventům a zdůraznil, jak je pro Rusko významná jaderná triáda - výzbroj schopná vést úder ze země, ze vzduchu i z moře.

Raketu Sarmat Rusko poprvé odhalilo v roce 2018. Podle ruských médií má dolet kolem 18 000 kilometrů a je schopna nést několik jaderných hlavic. Každá může být namířena na jiný cíl. Nahradit má raketu R-36M Vojevoda.

Šéf Kremlu se také v odpovědi na otázku ruského novináře pokoušel snížit úspěchy ukrajinských sil, které nedávno přešly do protiofenzivy, a prohlásil, že Kyjev sám chápe, že proti Rusku nemá šanci.

„Ať už by to bylo sebevíc zvláštní, tak v danou chvíli pozorujeme určitý útlum,“ okomentoval ukrajinskou protiofenzivu Putin. Tvrdil, že sami Ukrajinci chápou, že nemají šanci tváří tvář „odvaze a hrdinství“ ruských vojáků a že nyní se ukrajinské síly snaží obnovit bojeschopnost poté, co utrpěly vážné ztráty. Tvrzení o vzájemně způsobených ztrátách nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Kyjev ale tvrdí, že velké ztráty mají naopak Rusové, přestože jsou v početní převaze.

Putin v projevu také prohlásil, že ruští vojáci během invaze na Ukrajinu chrání ruský lid, „územní celistvost Ruska a jeho právo na rozvoj jako suverénní země“. Nepoužil přitom výraz invaze, nýbrž „speciální vojenská operace“. K absolventům promluvil i Šojgu, který obvinil „kolektivní Západ“, že proti Rusku vede „opravdovou válku“, kdy jsou v sousedních státech Ruska vyprovokovány vojenské konflikty a nepokoje.