Nových deset miliard eur má podle ní podpořit konkurenceschopnost evropských firem v oblasti strategických technologií. Unijní exekutiva tak v rámci této revize požaduje po členských zemích, aby do rozpočtu přidaly celkově 66 miliard eur, řekla šéfka EK.

„Žijeme v úplně jiném světě než v roce 2020, kdy byl víceletý rozpočet vyjednáván,“ prohlásila von der Leyenová s odkazem na dopady ruské agrese na Ukrajině a související ekonomické krize.

Komise proto podle ní navrhla navýšení rozpočtu, které je přesně zacílené a omezené jen na nejnutnější priority. Podle von der Leyenové EU dosud poskytla Ukrajině v součtu různých balíků pomoci 30 miliard eur a v následujících čtyřech letech to má být přinejmenším zmíněných 50 miliard. Z nich má být 33 miliard ve formě půjček a zbytek jako granty. Vedle aktuálních potřeb vyvolaných válkou počítá komise s tím, že peníze pomohou také nastartovat poválečnou rekonstrukci země.

Dvě třetiny z 15 miliard určených na migraci mají podle plánu komise putovat do fondu pro pomoc sousedním a rozvojovým zemím, které chce EU přimět k účinnější spolupráci při vracení nepřijatých žadatelů o azyl.

Unijní rozpočet pro období 2021 až 2027 původně obsahoval v přepočtu na dnešní ceny přibližně 1,2 bilionu eur. Členské země jej doplnily o bezprecedentní fond reagující na krizi vyvolanou pandemií nemoci covid-19, do něhož půjčkami získaly okolo 800 miliard eur. Navýšení rozpočtu budou muset jednomyslně schválit všechny státy evropského bloku.

Součástí rozpočtu má být kromě tří zmíněných priorit také 19 miliard eur na splácení úroků ze zmíněných půjček, které narostly v souvislosti s inflací. Spolu s dalšími menšími výdaji vyjde bez započítání úvěrové části ukrajinské pomoci navýšení rozpočtu na přibližně 66 miliard, které chce komise získat od členských zemí.

Unijní exekutiva dnes navrhla také možnosti, jak toho dosáhnout a zároveň zvýšit i příjmy rozpočtu EU do dalšího víceletého období. Členské země by například měly odvádět do kasy EU 30 procent příjmů z prodeje emisních povolenek místo dosavadních 25. Tím by unijní rozpočet získal ročně sedm miliard eur navíc. Další 1,5 miliardy si komise slibuje od příjmů z takzvaného uhlíkového cla.

Komise by chtěla, aby členské státy schválily úpravu rozpočtu během španělského předsednictví ve druhé polovině roku. Konečné slovo by podle představ Bruselu měli mít lídři zemí na pravidelném říjnovém summitu. Diplomaté přitom předesílají, že jako u každého přidávání peněz do společné pokladny se dá očekávat vypjatá diskuse.

EU podle Kyjeva hodlá letos poskytnout výcvik 30 000 ukrajinských vojáků

Země Evropské unie hodlají letos poskytnout výcvik 30 000 ukrajinských vojáků, včetně příslušníků ukrajinské teritoriální obrany, uvedlo na komunikační platformě Telegram ukrajinské ministerstvo obrany. Výcvik podle něj zajistí mise armádní pomoci pro Ukrajinu EUMAM, která vznikla v loňském roce.

Během loňského roku mise nakoupila potřebné vybavení a munici, stojí v prohlášení ukrajinského ministerstva. Podle dubnového vyjádření šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella mise od svého vzniku poskytla výcvik už 16 000 Ukrajinců. Výcvik se má podle Kyjeva zaměřovat na efektivní provedení bojových operací, obnovu územní celistvosti Ukrajiny a ochranu civilních obyvatel a uskuteční se na území členských států EU.

Výcvik zaměřený na ovládání určitých zbraní navíc ukrajinským vojákům poskytují jednotlivé země. USA podle březnového vyjádření mluvčího Pentagonu Pata Rydera zajistily od začátku ruské invaze na Ukrajinu výcvik více než 7000 ukrajinských vojáků.

Podle serveru The Kyiv Independent se nyní v Německu cvičí například asi 400 ukrajinských vojáků v ovládání amerických tanků Abrams. Německé tanky Leopard se Ukrajinci učili ovládat ve Španělsku a Polsku.

Zhruba 2000 Ukrajinců se také vycvičilo v Česku, sdělil minulý týden náměstek české ministryně obrany Daniel Blažkovec. Česko tak podle něj vzhledem k počtu obyvatel patří mezi nejaktivnější poskytovatele této formy pomoci. Výcvik ukrajinští vojáci absolvují v Libavé na Olomoucku. 

EK navrhla regulovat strategický vývoz a investice v Číně a dalších zemích

Evropská unie by mohla v budoucnu jednotně regulovat vývoz citlivých technologií do Číny a dalších nedemokratických zemí i jejich investice do strategických evropských firem. Počítá s tím plán pro zajištění ekonomické bezpečnosti bloku, který dnes představila Evropská komise. Unijní exekutiva chce v jeho rámci členské státy a jejich firmy přesvědčit i k větší obezřetnosti při vlastních investicích do výroby ve zmíněných státech.

Unijní činitelé očekávají, že případné shodě na společné regulaci budou předcházet dlouhá jednání, neboť kontrola investic a exportu je v kompetenci členských zemí, které nerady svěřují nové pravomoci do rukou Bruselu. Poprvé by se o plánu měli bavit lídři sedmadvacítky zemí na summitu příští týden.

„Musíme zajistit, aby kapitál, znalosti, dovednosti a výzkum evropských firem nezneužívaly některé země k vojenským účelům,“ řekla k návrhu strategie von der Leyenová. Nezmínila sice výslovně Čínu, návrh však hovoří o „přílišných závislostech na jedné zemi, zvláště se systematicky odlišnými hodnotami“, čímž odkazuje zejména na Peking.

Přísnější regulace by se měla týkat technologií, které by mohly pomoci vojenským ambicím nedemokratických zemí či jim usnadnit průmyslovou špionáž. Podle návrhu komise půjde například o vyspělé polovodiče, kvantové počítače nebo umělou inteligenci.

Evropské země v posledních letech hledají společný přístup k Číně, jejíž vzestup považují za bezpečnostní riziko a zároveň obchodní příležitost. Řada států hlavně z východního křídla EU prosazuje restriktivnější postoj po vzoru Spojených států, zejména Francie či Německo se ovšem s ohledem na obchodní zájmy staví k regulacím opatrněji.

Dnes zveřejněný plán má otevřít cestu k debatám s členskými zeměmi a europoslanci, na jejichž základě chce komise představit návrhy konkrétních norem.