„Pokud Ukrajina neudrží svou nezávislost a suverenitu, nebudou mít debaty o jejím členství v NATO smysl,“ odpověděl Stoltenberg na otázku, zda může Kyjev ve Vilniusu očekávat pozvání do aliance. Poznamenal, že udržení Ukrajiny jako nezávislého státu je prioritou, které se alianční summit bude věnovat. Ukrajina od loňského února čelí ruské invazi.

Stoltenberg prohlásil, že dveře aliance pro Ukrajinu zůstávají otevřené, jak ukazuje příklad Finska a Švédska. Finsko se již členem stalo, Švédsku dosud chybí souhlas Turecka a Maďarska. Scholz řekl, že věří, že Švédsko do Vilniusu přijede již jako řádný členský stát NATO.

Generální tajemník NATO rovněž řekl, že o přijetí do aliance rozhodují členské státy a že Rusko v této otázce žádným právem veta nedisponuje.

Kancléř v prohlášení k novinářům varoval, že konflikt na Ukrajině nemusí skončit rychle. „Musíme se připravit na to, že válka na Ukrajině může pokračovat delší dobu,“ řekl. Stoltenberg k tomu poznamenal, že situace na Ukrajině se nesmí změnit v zamrzlý konflikt a nesmí skončit mírem diktovaným Ruskem. „Čím více svého území Ukrajina osvobodí, tím silnější hlas bude mít u jednacího stolu,“ uvedl.

Scholz řekl, že Německo bude Ukrajinu podporovat, dokud to bude nutné. Zároveň zdůraznil, že NATO se nesmí do konfliktu vojensky zapojit. Podle kancléře je aliance garantem bezpečnosti Evropy a Německo jako její člen je připraveno plnit své závazky. Jako příklad uvedl chystané zvýšení investic do armády na dvě procenta HDP, čehož chce Německo dosáhnout v roce 2024.

Větší investice do obrany Stoltenberg ocenil. „Dvě procenta jsou ale minimem a nikoli horní hranicí,“ dodal. Dvouprocentní cíl Německo podobně jako jiné alianční státy dosud neplní, ač výdaje na zbrojení zvýšilo. Na letošní rok se počítá s investicemi do německé armády v objemu 1,6 procenta HDP.

S tím, že je podle Stoltenberga nutné investovat do obrany, Scholz souhlasí. Kancléř výslovně zmínil německý projekt evropského protiraketového štítu European Sky Shield Initiative. „Evropa musí investovat do protivzdušné obrany. S European Sky Shield Initiative spojujeme evropské státy k lepší společné obraně před balistickými raketami, střelami s plochou dráhou letu a drony,“ řekl kancléř.

Německo k budování štítu, jehož součástí chce být i Česko, učinilo před týdnem další krok. Rozpočtový výbor německého parlamentu schválil první část peněz na nákup izraelského protiraketového systému Arrow 3 a německých kompletů protivzdušné obrany Iris-T SLM. Do protiraketového deštníku chce Německo investovat až pět miliard eur (119 miliard korun).