Lidovci nám udělají pořádek v nákupech, aleluja. Jednoduše tak, že je zakážou o všech státních svátcích.

Návrh na takovou regulaci se chystá předložit lidovecký poslanec Jiří Mihola s družinou ochotných zákonodárců. Svůj záměr popisuje na webové stránce KDU-ČSL.

Zmatený zákon

Na první pohled je to záměr bohulibý. Jak jinak – u lidovců.

Nynější zákon o prodejní době regulující prodej během svátků je nemastným a k tomu neslaným kompromisem, ve kterém stěží najdete logiku a který leckomu může dělat problémy. Přikazuje zavřít velké prodejny (nad 200 metrů čtverečních, což odpovídá čtverci 14x14 metrů) o sedmi svátcích. V jednom případě prodej omezuje (na Štědrý den) a u čtyř svátků ponechává na rozhodnutí prodejce, zda otevře, nebo zavře.

Můžete se jen divit, proč na Velký pátek mohou být prodejny otevřené, zato na Velikonoční pondělí musí zůstat zavřené. A pozor si budete muset dát už za necelý měsíc, kdy je 1. května Svátek práce a 8. května Den vítězství. První svátek je neregulovaný, druhý regulovaný bez prodeje (patrně více sváteční).

Spotřebitel by proto neměl vycházet ze střehu a vždy si včas vygooglit, zda má nakoupit předem, či zda může nákup nechat na svátek. Anebo se svátky "bez konzumu" nabiflovat.

Disciplína musí bejt

Poslanec Mihola, který chce zavřít o všech svátcích, na stranickém webu píše o "kultivujícím opatření", kterým dosáhneme toho, aby "společnost vnímala rozdíl mezi všedním a svátečním dnem".

Připomíná to legendární výrok obrlajtnanta Makovce z dobrého vojáka Švejka. Pro potřeby lidovců by se mohl poopravit takto: "Disciplína, vy kluci pitomí, musí bejt. Jinak byste ani nepoznali, co je pracovní den a co je svátek."

Mihola svůj příspěvek nadepsal myšlenkou: "Jsou dny, kdy ekonomika a nakupování nemají být na prvním místě." Skvělá teze, dá se podepsat. Proč ale mají tyto dny určovat poslanci?

Mihola svou iniciativu obhajuje také spokojeností a zájmy prodavaček. Těch, kterých se státní regulace prodejních dnů týká, mohou být desítky tisíc. Ne všechny však touží být na svátky doma, některé si raději vezmou příplatek za sváteční den a ve všední den si vyberou volno.

Co ale zákazníci? Těch jsou miliony. Někteří z nich mohou být natolik zaměstnáni, že ve všední den nakoupit nestihnou. V jejich zájmu taková regulace přece není a spokojeni s ní nebudou.

Od svátků k nedělím

Když lidovečtí sociální inženýři svůj návrh prosadí, zvýší se počet dnů s povinně zavřenými velkými obchody o čtyři. Pro prodejce, které regulace postihne, žádná pohroma, byť ztráty na tržbách zaznamenají.

Dá se však tušit, že pokušení lidovců a levicových politiků nařizovat, kdy mají být obchody zavřeny, kdy mají být prodavačky s rodinou a kdy se nemá nakupovat, by tím neskončilo. Byl by to krok k zakazování nedělního prodeje. Křesťanská tradice pasuje den odpočinku právě na tento den.

V tomto případě by supermarkety utrpěly víc, protože podstatná část jejich zisků pochází z víkendového prodeje (byť víc prodají v sobotu), kdy mnoho zákazníků nakupuje na celý týden.

Zákon zapovídající nedělní prodej nedávno přijali Poláci. Také oni začínali se zákazem o státních svátcích. Od letošního března ale mají obchody otevřeny jen dvě neděle v měsíci, v příštím roce jen jednu neděli měsíčně a od dalšího roku už bude nedělní prodej povolen jen sedmi nedělí v roce. Takže zpátky do kostelů?

Proti proudu

Normu zakazující prodej o některých svátcích, kterou v minulém volebním období prosadila koalice sociálních demokratů, ANO a lidovců, se snažili letos v lednu zrušit poslanci za ODS. Sněmovna byla proti.

Vzápětí začali lidovci shánět podpisy pod úpravu zákona, který zákaz prodeje rozšiřuje na všechny svátky. Neodradilo je ani to, že stížnost na regulaci přijatou před necelými dvěma roky projednává ústavní soud a jeho výnos může zasáhnout i novelu, kterou připravili.

Lidovci argumentují nejen kultivací zákazníků a ochranou prodavaček, ale i praxí v jiných evropských státech. Jenže v nich v posledních letech převažuje tendence k liberalizaci prodejní doby. Předloni zrušili rok starý zákaz nedělního prodeje Maďaři. Zákony regulující prodejní dobu uvolňovali, anebo rušili rovněž v Dánsku, Irsku a Švédsku.

Postupná deregulace je dokonce patrná ve státech, kde má omezení prodeje ve dnech klidu nejdelší tradici a kde nejvíc zakořenilo – v Německu a Rakousku.

… a proti času

Je přitom nad slunce jasnější, že regulace prodejní doby obchodů bude ztrácet na významu, bude se dotýkat stále menšího počtu prodavaček i zákazníků. Technologický pokrok se nedá zastavit, proto prodejci zavádějí samoobslužné pokladny. Především si však stále větší podíl z trhu berou e-shopy, včetně těch s potravinami.

Lidovci tak vlastně přicházejí s křížkem po funuse.

Majitelé regulovaných obchodních řetězců, ale také větších "kamenných obchodů" v některých evropských zemích začínají upozorňovat, že jsou v nevýhodě vůči internetovým "štikám", které nejsou o svátcích a nedělích omezeny.

Šéfové německých řetězců proto založili iniciativu prosazující deregulaci prodejní doby. "Zákazníci, zaměstnanci i zaměstnavatelé jsou dostatečně svéprávní k tomu, aby se sami rozhodli, kdy chtějí nakupovat, pracovat nebo prodávat," řekl týdeníku Die Zeit (zde) Stephan Fanderl, ředitel řetězce obchodních domů Karstadt.

Má recht.