Německá politika otevřených dveří skončila. Útoky na ženy v Kolíně nad Rýnem a dalších městech změnily pohled na uprchlíky. Němci po nich vystřízlivěli, jejich vstřícnost k příchozím vyprchala.

Teď se navíc ukazuje, že imigranti až na výjimky nejsou schopni uplatnit se jako zaměstnanci německých firem, zůstávají (a nejspíš ještě roky zůstanou) odkázáni na sociální dávky. Překážkou pro jejich zaměstnání je nízká nebo žádná profesní kvalifikace.

Loni v létě přitom někteří němečtí politici a ekonomové pokládali vlnu uprchlíků bezmála za dar z nebes. Předpokládali, že migranti zaplní volná místa na pracovním trhu, oživí stárnoucí (a vymírající) populaci a budou německým důchodcům vydělávat na penze.

Takové očekávání bylo na hony vzdáleno realitě.

Diplom z Marsu

Deník Süddeutsche Zeitung na vrcholu migrační vlny psal, že ze Sýrie přicházejí jedinci, kteří mají šanci uplatnit se v Německu. Líčil je jako ctižádostivé mladé lidi, mnohdy s diplomem z Damašské univerzity, kteří jsou schopni vydělávat, utrácet, platit daně, a tím posílit domácí produkci i příjmy rozpočtu.

Realita je jiná - znepokojující, pro leckoho patrně šokující. Ekonomický institut Ifo zjistil, že dvě třetiny (!) syrských uprchlíků spadají do kategorie "funkčně negramotný". 

Tito lidé mohou číst, ale jen obtížně a pomalu. Někteří mohou psát, nicméně jen jednoduché věty. Nejsou však schopni porozumět běžným textům nezbytným pro to, aby se uplatnili ve společnosti, zejména úředním dokumentům – a to ani v rodném jazyce. To znamená, že se nedokážou prosadit v konkurenci na trhu práce.

"Bohužel, musíme předpokládat, že dvě třetiny uprchlíků ze Sýrie nemají vzdělání, které by jim umožnilo zapojit se do moderní společnosti," cituje deník Zeit Ludgera Wößmanna z mnichovského institutu Ifo.

Jen třetina syrských uprchlíků má nějakou odbornou kvalifikaci, deset procent akademický titul. Jenže co znamená diplom z Damašské univerzity? To je něco jako diplom z Marsu. Ukazuje se, že znalosti některých syrských vysokoškoláků jsou na úrovni německého maturanta.

Ještě horší je to se vzdělaností uprchlíků z Iráku, Afghánistánu nebo Afriky. Do kategorie funkčně negramotný jich spadá přes 80 procent.

"Elektrikáře, který přijde z Eritreje a tvrdí, že má v oboru praxi, nemůžete postavit ani před běžnou pojistkovou skříň s elektroměrem," poznamenal v televizi ZDF Achim Dercks, náměstek předsedy Německé průmyslové a obchodní komory.

Budou makat?

Němci pro uprchlíky pořádají jazykové a také kvalifikační kurzy. Jenže vychází najevo, že mnozí imigranti o vzdělání zájem nemají.

"Chceme dát uprchlíkům kvalifikaci. Mnozí z nich se ale učit nechtějí," posteskl si na ekonomickém fóru v Davosu německý vicekancléř Sigmar Gabriel.

Ze zprávy průmyslové a obchodní komory vyplývá, že jen zlomek uprchlíků dokončí kvalifikační kurzy. Z těch, kteří tříleté kurzy začali navštěvovat před dvěma lety v Bavorsku, už 70 procent vypadlo.

Nadšeni z uprchlíků nejsou ani zaměstnavatelé, byť většina z nich nabízí volná místa. Zmíněný institut Ifo uspořádal anketu mezi šéfy třech tisícovek firem. Vyplývá z ní, že jen pětina z nich si umí uprchlíky představit na kvalifikovaných postech, jako pomocné pracovníky by je přijalo 41 procent.

Mnozí z manažerů pochybují, že imigranti budou ochotni přijmout pracovní tempo obvyklé v německých firmách. Proto pokládají za překážku jejich zaměstnání minimální mzdu, předepsanou zákonem ve výši 8,50 eura (230 korun) za hodinu.

Zapomeňte na willkommen

Jen loni do Německa přišel milion migrantů. Dalších 200 tisíc až 300 tisíc jich tam patrně pobývá bez registrace. Ústav pro výzkum pracovního trhu a povolání (IAB) předpokládá, že na konci letošního roku mezi nimi bude sedmdesátiprocentní nezaměstnanost. To je však ten nejoptimističtější odhad.

Je tedy zřejmé, že v důsledku uprchlické tsunami se v Německu poprvé po třech letech zvýší počet lidí bez práce.

Pro německý sociální systém to bude pořádná zátěž. Institut Ifo spočítal, že loni vydalo Německo ze státního rozpočtu a z prostředků spolkových zemí a obcí na péči o uprchlíky 20 miliard eur (540 miliard Kč). To je 0,6 procenta výkonu německé ekonomiky.

Bernd Raffelhüschen z Freiburské univerzity ve studii pro nadaci Stiftung Marktwirtschaft dospěl k závěru, že letos a v příštích letech vyjdou uprchlíci daňové poplatníky na 17 miliard eur, v korunách 460 miliard. Toto číslo ale platí pouze pro případ, že loňská imigrační vlna se nebude opakovat. Jinak bude vyšší.

V takovém případě by zbytky německé vstřícnosti vůči migrantům byly kaput.