Dnes je úterý 27. července 2021., Svátek má Věroslav
Počasí dnes 27°C Dešťové přeháňky

Budou syrští uprchlíci vydělávat Němcům na penzi?

Budou syrští uprchlíci vydělávat Němcům na penzi?
Loutka Merkelové přestřihává pomyslný ostnatý drát | zdroj: Profimedia

Němci, stárnoucí národ s nejnižší porodností na světě, vidí v Syřanech naději, jak státu zajistit růst a sobě slušné důchody. Nepřepočítali se?

Uprchlíci mohou pomoci stárnoucímu Německu, tvrdí někteří němečtí politici, ekonomové i analytici. Veřejnosti předkládají optimistické vize o tom, jak stát na přílivu syrských uprchlíků vydělá. Ujišťují, že Syřané zaplní volná místa na domácím pracovním trhu, omladí populaci a budou německým důchodcům přispívat na penze.

Je to reálný předpoklad, nebo pohádka?

Němci stárnou a vymírají…

Německo by potřebovalo doplnit populaci, o tom není pochyb. Má nejnižší porodnost na světě. A německé "Frauen" se nemají k tomu, aby vzaly osud národa do vlastních rukou a plodily víc potomků.

Ze statistik Světové banky vyplývá, že v Německu se ročně v posledních pěti letech rodilo 8,2 dítěte na 1000 obyvatel. (Pro srovnání: V Česku to je 10,2 dítěte na 1000 obyvatel.)

Zatím je Německo nejlidnatějším evropským státem, žije v něm téměř 82 milionů lidí. Německý statistický úřad však upozornil, že do roku 2060 bez přistěhovalců klesne počet obyvatel o 13 milionů.

Důsledek tohoto vývoje by byl nasnadě: Za nynější úrovně sociálních odvodů by v Německu výrazně ubylo příjmů do penzijního systému. Zatímco dnes je podíl lidí ve věkové skupině od 20 do 64 let (v produktivním věku) přes šedesát procent, před rokem 2060 by mohl poklesnout pod padesát procent.

Už teď je německý penzijní systém na hraně. Většina Němců narozených po roce 1950 dostává vyplaceno na státní penzi méně, než kolik do systému během aktivního života vloží (při dožití střední délky života a se započítáním inflace).

A ještě jedna studie, která Němce může povzbuzovat ke vstřícnosti k syrským uprchlíkům: Bertelsmannova nadace v ní dospěla k závěru, že bez přistěhovalců se počet pracovníků v Německu už za deset let sníží o 6,5 milionu. Z ní je patrné, že jen s pomocí evropského pracovního trhu Německo své potřeby naplnit nedokáže.

… proto investují do Syřanů.

Angela Merkelová vzkázala Němcům, že přijetím uprchlíků "podstupuje vláda rizika, za kterými vidí velké šance (získat nové pracovníky a udržet tempo ekonomiky)".

Kancléřka dala najevo, že to se vstupem běženců na pracovní trh myslí vážně. Její vláda už vydala nařízení, kterým zkrátila dobu, po jejímž uplynutí je možné žadatele o azyl zaměstnávat, a uvolnila finance, které umožní posílit agentury práce a střediska jazykového a profesního vzdělávání.

Bavorský deník Süddeutsche Zeitung je na straně vlády a optimistů. Píše, že ze Sýrie přicházejí vesměs mladí lidé, kteří jsou schopni vydělávat, utrácet, platit daně, a tím posílit domácí produkt i příjmy rozpočtu.

List ve své analýze dospěl k závěru, že náklady na přijetí a začlenění syrských uprchlíků se za několik let vrátí.

Zkušenosti s Turky varují

Zkušenosti s jinou muslimskou komunitou, která do Německa (jeho západní části) dorazila počátkem 60. let minulého století - s tureckými gastarbeitry - nicméně nabádají ke střízlivosti.

Němci je pro své podniky začali najímat zejména na jednoduché práce na montážních pásech. Zprvu se turečtí zaměstnanci v Německu střídali, potom přijížděli na dobu neurčitou. Zůstávali a ze své domoviny si přiváželi manželky. Teď v Německu žije přes 2,5 milionu Turků.

Původní gastarbeitři byli pro Němce požehnáním. Bez jejich výpomoci by se výroba v některých expandujících německých továrnách patrně zastavila.

Jenže výroba se automatizovala a poptávka po nekvalifikované práci poklesla. Němci mají zájem především o vyučené řemeslníky a vzdělané techniky.

Potomci původních gastarbeitrů na pracovním trhu nezáří. Přirozeně, jsou mezi nimi výjimky. Mesut Özil, fotbalový reprezentant Německa z třetí generace tureckých přistěhovalců, je z nich nejviditelnější. Jenže momentálně není zaměstnán v Německu ale v Anglii. Londýnský Arsenal za tohoto ofenzivního pracanta zaplatil 42 milionů liber (1,3 miliardy korun).

Za zmínku pochopitelně stojí také Cem Özdemir, který vede německé Zelené, třetí nejsilněji zastoupenou stranu ve Spolkovém sněmu.

Důvod, proč se Turci ve větší míře v Německu neprosazují, je nabíledni: Více než polovina z nich neukončí vzdělání maturitou nebo aspoň závěrečným vysvědčením na základní škole.

Jistě, statisíce Turků podnikají, mnozí úspěšně. Na tržnicích v německých metropolích je nepřehlédnete. Nabízejí kebab z jehněčího nebo zeleninu. Obecně však nezaměstnanost mezi německými Turky výrazně převyšuje německý průměr.

V tureckých rodinách často pracují jen muži, zpravidla živí početné rodiny a jejich manželky zůstávají v domácnosti. Do německého daňového a sociálního systému nijak výrazně nepřispívají, spíš z něj čerpají. Jen zlomek Turků dokáže vydělávat nejen na svou početnou rodinu, k tomu splácet hypotéku a platit daně.

Co víc, se začleněním Turků do společnosti to není idylické. Mnozí němečtí Turci nepřijali německé hodnoty a žijí v uzavřených komunitách.

Zapomeňte na nižší daň

K optimismu nedává důvod ani analýza mnichovského institutu Ifo, který vypočítal, že náklady na jednoho přistěhovalce převyšují o 1800 eur ročně jeho příspěvek na daních a sociálních odvodech.

Německá vláda zatím na příští rok vyčlenila pro pomoc uprchlíkům šest miliard eur, což je 165 miliard korun, a je připravena uvolnit další finance. Již dnes je zřejmé, že celkové náklady dosáhnou nejméně 10 miliard eur (270 miliard korun).

Tato částka platí, pokud letos do Německa dorazí na 800 tisíc uprchlíků. Jen na dávkách v nezaměstnanosti by vláda v takovém případě vyplatila o tři miliardy eur (81 miliard korun) víc než letos.

S ohledem na tyto výdaje a také na to, že běženců může být milion, německá vláda odvolala plán, podle něhož se chystala od roku 2017 snížit daň z příjmu.

Zvládnou tsunami?

Budou syrští uprchlíci přizpůsobivější a úspěšnější než Turci? Kdo ví. Je však těžké tomu uvěřit. Tím spíš, že jejich příchod není organizován jako v případě Turků.

Hans-Werner Sinn, šéf institutu Ifo, ještě před tím, než se vlna uprchlíků ze Sýrie zvedla, řekl pro Der Spiegel: "Německo by si mezi příchozími ze zemí mimo Evropskou unii mělo vybírat podle věku, kvalifikace, zdraví a jazykových znalostí. Mělo by přijímat pouze ty, kteří mohou uspět na trhu práce."

Dobrá rada nad zlato. Jenže Syřané prchají před válkou, valí se jak tsunami. Němci je uznávají za uprchlíky, proto je pro ně je z morálního hlediska neúnosné dělat mezi nimi selekci.

Steffen Angenendt z berlínské Nadace pro vědu a politiku Němce nabádá, aby se nezaměřovali na hypotetický profit z příchodu Syřanů. "Měli bychom mít na mysli, že tyto lidi přijímáme v první řadě proto, že potřebují ochranu, nikoli proto, že na nás budou pracovat," prohlásil Angedenendt, poradce několika německých vlád.

Pokud si Němci tuto myšlenku zapamatují, mohou si ušetřit budoucí zklamání.

Zdroje:
Vlastní