Bylo krátce před Vánoci, 21. prosince 1929. Lidé se chystali na Štědrý den. Plánovali svátky, nakupovali, pekli. Kdo by měl pomyšlení na politiku, na to, co se děje ve sněmovně?

A právě tento den poprvé ve sněmovně vystoupil komunistický poslanec Klement Gottwald. Ve své řeči bez obalu popsal záměry party 'karlínských kluků ', obdivovatelů a sluhů sovětského režimu, kteří ovládli komunistickou stranu. Byla to prorocká řeč.

"… a my, my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry!" hřímal od řečnického pultu.

"Ve vězeních v Sovětském svazu sedí kontrarevolucionáři, sedí vrazi, právě tak, jako i vy budete jednou sedět ve vězeních československých," vyhrožoval poslanec, který zasedl v parlamentu po říjnových volbách.

Někteří poslanci dávali během projevu (přepis zde v PDF) najevo pohoršení, jiní Gottwaldova slova nebrali vážně. Místopředseda sněmovny Alois Roudnický, který schůzi řídil, opakovaně zvonil a Gottwalda napomínal: "Prosil bych pana řečníka, aby užíval parlamentních výrazů."

Dryáčnický projev tehdy nevyvolal velkou pozornost a brzy se na něj zapomnělo úplně. Také proto jsme si letos připomínali tragické 70. výročí 25. února – dne, kdy v Československu převzali moc komunisté a zahájili rudý teror koordinovaný se sovětským vedením.

Gottwald svá slova dodržel do puntíku. Se svými soudruhy nastolil režim, za kterým během let 1948 až 1989 zůstalo 205 486 politických vězňů. Nejméně 248 z nich bylo popraveno, 4500 jich zemřelo ve věznicích, 327 zahynulo na hranicích a 170 938 obyvatel Československa emigrovalo.

Lži a podrazy

Pokud hrozbu vězením a hrdelními tresty vyložíme jako slib vůči radikálním voličům a politbyru v Moskvě, pak to byl jeden z mála slibů, které Gottwald dodržel. Jiné sliby, kterými ukolébal voliče před volbami v roce 1946, vážně nemyslel.

Dělnický vůdce například ve volební kampani rok po válce ujišťoval, že Komunistická strana Československa nepomýšlí na kolektivizaci po sovětském vzoru. Hned po únoru 1948 však komunisté rozpoutali kampaň proti sedlákům (kulakům). Na zasedání ústředního výboru KSČ tehdejší premiér a vůdce komunistů Gottwald hlásal opak toho, co slíbil: "Musíme soukromníky likvidovat převzetím, výkupem, umrtvením, abychom co nejdříve měli distribuční síť až ke konzumentovi v ruce."

zdroj: YouTube

Hospodářským nátlakem i zmanipulovanými výroky soudů byli soukromí zemědělci nuceni vstupovat do jednotných zemědělských družstev (JZD). A ti, kteří kladli odpor, končili v kriminálech.

Gottwald obelhal i živnostníky. V roce 1946 vystoupil na jejich sjezdu a ujišťoval: "My komunisté nesmíme připustit, aby živnostnictvo, tato početná část národa, sedlo na lep těm nepoctivým politickým kejklířům, kteří se snaží pomluvami o našem plánu zestátňování drobných živnostníků očernit naši stranu v očích živnostníků."

Jenže strana srpu, kladiva, bezpráví a úpadku po roce 1948 znárodnila a zkolektivizovala vše, co bylo po ruce – i živnosti. Ústava přitom zaručovala malému a střednímu podnikání existenci.

Pro vyznavače Marxova a Leninova učení to ale nebyla překážka. Zlikvidovali živnostníky tím, že jim vytvořili pro podnikání podmínky (právní a cenové regulace, měnová reforma), za kterých se nemohli uživit. A nakonec je dorazili měnovou reformou.

Čelem k masám

Se svou minulostí jsme se vypořádali, a to včetně gottwaldovské éry, reagují soudruzi a soudružky z KSČM na narážky k předlistopadové historii strany. O tom, jak takové stranické vyrovnání vypadá, se můžete dočíst v komentáři, který Vojtěch Filip, předseda komunistů z Čech a Moravy, zveřejnil v Haló novinách (tady).

"Společnost jeho postup plně pochopila a postavila se za něj (za Gottwalda)… Je třeba se poučit a bránit pozitivní momenty ze života tohoto dělnického vůdce," píše Filip (v StB vedený jako spolupracovník, tedy donašeč, pod krycím jménem Falmer). Komentář končí po gottwaldovsku výzvou "čelem k masám".

Soudružka Marta Semelová, někdejší učitelka vlastivědy a bývalá poslankyně sněmovny, dává nahlédnout do nitra komunistické duše ještě hlouběji. Loni u Gottwaldova hrobu, kde si se souvěrci rok co rok připomíná výročí 'Vítězného února', vykládala, že Češi si v padesátých letech za Gottwalda užívali svobody a spravedlnosti. Na místě tyranova odpočinku prohlásila, že Gottwald "udělal pro národ mnoho dobrého" a že proces s Miladou Horákovou "nebyl zinscenovaný, ale spravedlivý".

A ještě jeden pozoruhodný výrok nepřehlédnutelného komunisty: "Únor dal smysluplný život všem obyvatelům země."

Vyslovil ho Josef Skála (krycí jméno v StB Josif), který v osmašedesátém vítal v Praze-Ruzyni sovětské okupanty, ve vysílání slovenského rádia Slobodný vysielač (záznam zde).

Gottwald a moskevský štáb

Někteří komunisté omlouvají Gottwaldovy přehmaty tím, že byl pod Stalinovým tlakem a nemohl jinak, než v době 'zostřeného třídního boje' hledat vnitřního nepřítele. Tvrdí to ve svém spisku také Filip.

Už první parlamentní projev Klementa Gottwalda z předvánoční doby v roce 1929 však dokazuje, že komunistickému vůdci nebyl rudý teror cizí. Sám se v něm hlásil k 'revolučnímu štábu v Moskvě'.

Poučení? Neberme slova komunistů a jejich souputníků na lehkou váhu.