Harry Potter ovládl český internet a sociální sítě. Druhou adventní neděli vypustil "videokouzelník" Michal Orsava a jeho spolupracovníci humorné video o slavném mladém čaroději, který se místo Bradavic známých z knih J. K. Rowlingové vydal studovat do Prahy, tedy přesněji do "Prahavic". Krátká, necelé tři a půl minuty dlouhá podívaná se během minulého týdne stala těžce virální.

Ač podobné projekty mají většinou jepičí život v řádu dní a následně na ně internet zapomene, nebo jsou přebity nějakou jinou švandou, Harryho výprava do České republiky se stále drží, rezonuje českými sociálními sítěmi a autorům ve velkém přibývají zhlédnutí, která jdou momentálně do milionů. Konkrétně na YouTube i na Facebooku má video již přes dva miliony zhlédnutí a na YT se stále drží v žebříčku trendů, na FB má navíc desetitisíce sdílení.

Technicky propracované video parodující první díl filmové adaptace slavné knižní série je složitou videomontáží, která kombinuje originální záběry filmu Harry Potter a kámen mudrců s převážně českými reáliemi, a to především z politického prostředí. Harryho úhlavními protivníky se tak stává prezident Miloš Zeman (přejmenovaný pro svou známou náklonnost k alkoholu na "Bumbála") nebo premiér Andrej Babiš, který během souboje s mladým kouzelníkem vykřikuje svou novou známou hlášku: "Nikdy neodstoupím. Nikdy. Nech si to všichni zapamatují!" A následně se rozpadne na účtenky.

Odkazy, kam se podíváš

Mimoto je celé video od začátku do konce prošpikováno doslova stovkami nejrůznějších popkulturních odkazů a vtípků schovaných na pozadí a je naprosto nemožné všechny narážky odhalit na první zhlédnutí. Možná dokonce ani na desáté, pokud si tedy člověk jednotlivé scény postupně nestopuje a detailně neprohlíží. V pozadí se tak dají najít věci jako kavárna Starbucks prodávající uspávací lektvary, kterým dělá reklamu Karel Schwarzenberg, nebo novinový titulek, že Jiří Kajínek utekl z Azkabanu (obávané kouzelnické vězení z Harryho Pottera).

Orsava a jeho tým v tomto druhu internetové zábavy rozhodně nejsou nováčky. Mají za sebou již více podobných videí, která tvoří ve svém volném čase. V minulosti to například byla parodie na osmdesátkový film Návrat do budoucnosti, kde se opět hlavní hrdinové ocitnou v českém prostředí a zaobírají se místními problémy a skandály, jako například známou příhodou Václava Klause s ukradeným perem.

Jenom legrace

Ač se nový počin Orsavy a spol. značně otírá o českou politiku a její čelné představitele, nedá se říct, že by šlo o politickou satiru, i když se s ní někdy tato tvorba spojuje. Video spíše shrnuje známé politické kauzy a parodicky je zasazuje do fantastického světa. O žádnou přímou kritiku stavu české politiky nebo názorový útok na konkrétní osoby a kauzy prostřednictvím ostrého humoru se nejedná.

Ostatně i sám Orsava se v řadě rozhovorů, které po zveřejnění videa následovaly, vyjádřil, že na něco podobného vůbec neaspiruje a nechce svou tvorbu vést v politickém duchu. Jde mu čistě o pobavení diváků ze všech názorových táborů. Zmínil se o tom, že by si přál, aby video viděl i sám Miloš Zeman a pobavil se u něj, ač v něm má roli pomyslného záporáka.

To je pro dnešní český humor zaměřený na politiku vlastně velmi typický přístup a o politické satiře u nás můžeme mluvit jen málo. Vtipů, humorných koláží a videí o politické scéně tu vzniká obrovské množství a nekolují pouze po internetu. Většinou se ale jedná skutečně o neškodné fórky a komedie, ve kterých, ač si jako kulisu berou politickou scénu, se politická témata příliš neřeší a neobjevují. A pokud ano, pak pouze povrchově a prvoplánově.

Navíc se témata podobných "nepolitických" vtípků o politicích velmi často do zbláznění opakují a místy už začínají působit opravdu trapně. Jako třeba neustále dokola omílané a prakticky vytěžené narážky na zálibu prezidenta v alkoholu a cigaretách, nebo na premiérův slovenský přízvuk a rozdávání koblih. Vidět na internetu už několik let každý týden vtipnou koláž na stejné téma je vážně unavující.

Zoufalý smích

Trochu to tak může vypadat, že český mainstreamový humor v tomto směru rezignoval a příliš se nesnaží v otázce politiky jít rázně do hloubky a "udeřit hřebíček na hlavičku". Místo toho spíše vytváří alternativní obraz české politické scény jako jedné velké laskavé komedie, nad kterou se ovšem baví všichni. Mnohdy včetně politiků, na něž míří.

Krásným příkladem toho je třeba známý internetový seriál Kancelář Blaník vyprávějící fiktivní příběhy a eskapády lobbisty Tondy Blaníka. Je to zábavné, nápadité a otírající se o aktuální politické dění, ale vlastně je to stále "jen" komedie, jejímž účelem je opět primárně pobavit, nikoliv vyjadřovat názor nebo kritizovat. Není tak divu, že Blaník se stal oblíbeným i u českých politiků, kteří s ním třeba během natáčení celovečerního filmu o prezidentských volbách nadšeně interagovali.

Přitom je humor dobrou zbraní občanů proti mocným, pokud se ale skutečně dobře využívá a stává se opravdovou politickou satirou, která si nebere servítky, ostře kritizuje a jde k jádru věci. Což se u nás ale již příliš neděje. Dávno jsou pryč doby, kdy například v televizi běžel pořad Česká soda, který se rozhodně nedržel na uzdě a do politické reprezentace zostra šil. Dnešní humor o politice tak z většiny připomíná spíše zoufalý smích člověka, který si dělá legraci z toho, že jede na hořícím kole. Což je škoda.