Půjde o poslední záchvěv ruského režimu, nebo ruské nesystémové demokratické opozice? Volby do moskevského zastupitelstva, které se budou konat 8. září, se změnily na boj mezi Kremlem a posledním zbytkem jeho veřejných odpůrců. Většina kandidujících oponentů režimu byla z voleb vyřazena a předák opozice Alexej Navalnyj byl navíc krátce hospitalizován s podezřením na otravu.

Mělo to být obligátní hlasování do orgánu, který ani nerozhoduje o rozpočtu ruské metropole. Nakonec je z toho střet, ze kterého experti věští budoucnost Ruska.

Moskevské zastupitelstvo není radnice, kde se točí miliardy. Je to skromné místo, má maximálně omezený vliv na ekonomický chod Moskvy, nekontroluje rozpočet města a nemůže starostovi mluvit do výkonu jeho funkce.

Ruská opozice přesto chtěla využít možnosti a pokusit se proniknout alespoň do vyšší ligy komunální politiky. Situace papírově vypadá příznivě. Moskva je jedno z posledních ohnisek protivládních masových protestů. Působí zde populární oponenti Kremlu. Ten nejznámější, Alexej Navalnyj, v posledních volbách moskevského starosty před šesti lety získal přes 27 procent hlasů. Ale především: popularita prezidenta Vladimira Putina a jeho vlády dlouhodobě klesá. Navíc v minulosti někteří opoziční aktivisté volby na lokální úrovni vyhrávali. Lepší podmínky si odpůrci režimu nemohli přát.

Není jasné, jestli se Kreml obává posílení opozičního podhoubí v komunální politice, nebo se jen v souvislosti s nepříznivými sociologickými průzkumy jistí, každopádně zazněl rozkaz: Neprojdou! Ruský režim se rozhodl vyřadit opozičníky ze hry s hrubou elegancí jemu vlastní. Jelikož nezávislí kandidáti musí shromáždit podpisy nejméně tří procent voličů ve svém volebním obvodu, aby se voleb mohli zúčastnit, nejlehčí způsob, jak se zbavit nechtěného opozičníka, je neuznat jeho podpisové archy. Ověřovací proces je natolik netransparentní, že vyřazen může být kdokoliv.

A to se také stalo. Kvůli problémům s podpisy a dalším pochybením bylo z voleb do moskevského zastupitelstva vyřazeno 57 kandidátů, voleb se naopak zúčastní 233 osob. Mezi vyřazenými figurují známí opozičníci jako zastupitel moskevského Krasnoselského městského obvodu Ilja Jašin, zastupitel moskevského Zjuzinského městského obvodu Konstantin Jankauskas nebo právnička Navalného Fondu pro boj s korupcí Ljubov Sobolová. Sám Navalnyj se voleb neúčastní.

Opoziční aktivisté se proti vyřazení z boje o moskevské zastupitelstvo bouří. Po povolené demonstraci na podporu nezaregistrovaných kandidátů v centru Moskvy, na niž přišlo přes 22 tisíc osob, chtěla koncem července opozice přijít bez povolení přímo k moskevské radnici. Místo poklidné manifestace došlo ke konfliktu s policií. Z více než sedmi tisíc demonstrantů bylo zadrženo skoro 1400 lidí. Týden poté se situace opakovala. Zadrženo bylo více než tisíc odpůrců Kremlu. Opozice obvinila příslušníky represivních orgánů z nadměrné agrese. Lékařskou pomoc totiž muselo vyhledat několik desítek opozičníků.

Otrávený lídr

V nemocnici se ocitl rovněž opoziční předák Alexej Navalnyj. Obuškem od příslušníka policie nedostal. Byl zatčen dlouho před začátkem demonstrace. Policisté ho vzali do vazby, když vyšel z domu, aby si zaběhal. Hospitalizován byl následně kvůli silné alergické reakci. Sám opozičník je přesvědčen, že byl přímo ve vazbě otráven, a požádal Vyšetřovací výbor, ruskou obdobu FBI, aby celou záležitost vyšetřil.

Nebylo by to poprvé, kdy odpůrcům Putinova režimu našli v těle jedovaté látky. Tři roky před svou smrtí byla otrávena známá novinářka Anna Politkovská, otráven byl také bývalý vůdce ruské protestní skupiny Pussy Riot Pjotr Verzilov nebo prezidentský kandidát Ivan Rybkin. Ten veřejně obvinil prezidenta Putina ze zosnování bombových útoků v obytných domech v roce 1999, o čemž hovořil Alexandr Litviněnko.

O Navalného případ se začal zajímat dokonce americký prezident Donald Trump. Otrava opozičního lídra se nepotvrdila. Po čtyřiadvaceti hodinách v nemocnici tak opět putoval za mříže.

Spekulace o možné otravě Navalného paradoxně odhalila slabinu ruské demokratické opozice. Útok na lídra protikremelského odporu měl mobilizovat jeho stoupence. Co jiného by je mělo stmelit? Před nemocnici, v níž se Navalnyj nacházel, však přišlo zhruba 30 lidí včetně novinářů. Policie jednadvacet z nich zatkla.

Putin ztrácí sympatie Rusů, avšak jeho odpůrcům v čele s Alexejem Navalným popularita neroste. Naopak. Opozice slábne podobně, jako slábne její antipod. Rusové unavení vládním režimem jsou stále více politicky pasivnější. Zajímá je jejich vlastní ekonomická situace a skromný blahobyt, ve kterém žijí navzdory neúspěchům státního hospodářství.

Zpravodaj Tiscali.cz hovořil se dvěma nezávislými kandidáty, kteří se pokoušejí dostat do moskevského zastupitelstva. Zjišťoval jejich motivaci a zeptal se jich i na nedávné protesty.

Pirát atakuje dumu

"Moskevské zastupitelstvo možná není příliš populární u voličů, ale ve skutečnosti je to vlivný orgán. Má velké pravomoci, to je zřejmé. Třeba může předkládat vlastní návrhy zákonů v ruském parlamentu. To je důvod, proč se účastním voleb," vysvětluje svou motivaci Pavel Rassudov, představitel Pirátské strany a zaregistrovaný kandidát.

Rassudov kandiduje do moskevského zastupitelstva ve druhém volebním obvodě na samém okraji severozápadu Moskvy. Voliče láká na možnost schvalovat rozhodnutí prostřednictvím lokálních referend a také na větší transparentnost výkonných orgánů ruské metropole.

"V Moskvě je živá demokratická tradice. Voliči přicházejí na setkání s kandidáty. Chtějí se na ně podívat, vyměnit si s nimi názory, něco se o nich dovědět. Často na setkání s kandidáty posílají delegáty z paneláků, kteří pak ostatním spolubydlícím vyprávějí, co na mítinku slyšeli. Pro mě jsou rozhovory s voliči velmi zajímavé. Lidé se hodně ptají. Většina otázek směřuje na zdravotnictví, komunální služby, ekologii nebo zvelebování čtvrtí," popisuje pirát.

"Shánět podpisy v dešti a ve vedru je velmi obtížné. Kromě toho je to ještě právně náročný proces. Nevím, jestli existuje něco složitějšího než shromáždění podpisů a jejich ověření," říká se smíchem politik. Dodává, že k tomu, aby mohl být zaregistrován, musel podle zákona obdržet šest tisíc podpisů voličů ve volebním obvodu, v němž kandiduje. "Ve skutečnosti bylo nutné mít 10 tisíc podpisů. A to kvůli tomu, že někteří voliči se nepodepsali tak, jak to požaduje volební komise."

Pavel Rassudov v policejním antonu | zdroj: Pavel Rassudov Paradoxem je, že Pirátskou stranu, kterou Rassudov do roku 2013 vedl, ruské ministerstvo spravedlnosti opakovaně odmítlo zaregistrovat. Naposledy kvůli tomu, že prý samotný název strany odporuje ruské legislativě. "Zaregistrovat politickou stranu je složitější. Nejde jen o jednoho jediného kandidáta ve městě. Strana musí mít uznané pobočky ve více než polovině regionů země," popisuje nesnáze ruských pirátů.

"Odsuzuji tvrdý policejní zásah proti nedávné demonstraci. Ale nesouhlasím ani s názorem, že existuje pouze 14 nezávislých kandidátů, tedy těch, které volební komise nezaregistrovala. Kromě nich kandidují i další, kteří jsou zaregistrováni a vedou volební kampaň a setkávají se s potenciálními voliči ve svých obvodech. A jsou tu i další, kteří registraci nedostali, ale o svou možnost účastnit se voleb se soudí," podotýká Rassudov, který sám byl 3. srpna na demonstraci zadržen policií.

Bez extrému pro voliče

Mezi těmi, kterým zatím volební komise zamítla účast ve volbách, je Marija Koleda. Kandiduje v pětačtyřicátém volebním obvodě přímo v centru Moskvy. Jejím oponentem je jeden z lídrů demokratického protestu Ilja Jašin.

"Volební komise mi neuznala zhruba 400 podpisů. V současné době jsem podala žalobu k moskevskému městskému soudu. Pokud žalobu zamítne, odvoláme se k nejvyššímu soudu. Protože si myslím, že odmítnutí mé registrace je neoprávněné a obvodní volební komise porušila zákon," říká nezaregistrovaná kandidátka a tisková mluvčí Svazu dobrovolníků Donbasu.

Koleda je přesvědčena, že se voleb může ještě zúčastnit. "Šance vždycky existuje. Věřím, že to dokážeme," říká s optimistickým úsměvem Marija. "Uvidíme, zatím se koná soudní řízení. Všechno záleží na rozhodnutí soudů, jak budou probíhat stání a kolik odmítnutých podpisů bude možné obhájit."

Dívka si nemyslí, že moskevské zastupitelstvo je zbytečný orgán. "Má velký vliv na život Moskvy a lidí, kteří v Moskvě žijí. Zastupitel může řešit hodně problémů, které místní obyvatele trápí. Jde o otázky renovace domů, ekologii, komunální problémy..."

Podle jejích slov voliče moc nezajímá stranická příslušnost kandidátů, zajímají se o to, co kandidát dělá, a o jeho osobnost. Dříve stranická příslušnost znamenala určité názory, to se prý v posledních letech změnilo.

Politička má k demonstracím na podporu nezávislých kandidátů opatrný přístup. "Demonstrace nejsou špatná věc, ale vadí mi nepovolené protesty. Nechci vystavit nebezpečí své stoupence a voliče na nepovolených akcích. Aby je tam zatkli nebo aby tam dostali pendrekem po hlavě. Kulantně řečeno si myslím, že se organizátoři podobných akcí nechovají moc dobře. Pokud si nezaregistrovaní kandidáti myslí, že došlo k porušení zákona, tak je tady moskevská nebo ústřední volební komise a soudy, kde se lze bránit. Myslím si, že je nutné postupovat zákonným způsobem. Ale ne pouličními akcemi nebo hrozbami a výhrůžkami. Výhrůžky nikdy nic dobrého nepřinesly," vysvětluje.

Jak zároveň dodává, policie se při potlačení nepovolené demonstrace chovala korektně. Jako matadorka pouličních protestů říká, že dříve byly represivní složky drsnější. "Dříve byly policejní zásahy surovější, nehledě na to, že na nedávné akci u moskevské radnice po policistech demonstranti házeli dělobuchy, odpadkové koše a stříkali slzný plyn. Třeba na Bolotném náměstí v roce 2012 nebo při zatýkání během akcí Strategie 31 si velký počet protestujících odnášel zlomená žebra, ruce a nohy. Na poslední akci z více než 1300 zadržených vyhledalo lékařskou pomoc asi 70 lidí a v nemocnici skončilo jen několik z nich," říká Marija Koleda.