Záchranný program skončil. Konec řeckých dluhů je ale v nedohlednu

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Po osmi letech se Řecko a hlavně Evropská unie dočkaly. V pondělí skončil záchranný program, který masivně zadluženou zemi nutil k úsporám a škrtům výměnou za obrovské půjčky od ostatních členů eurozóny. Neznamená to však, že je Řecko z finanční propasti venku. Jen už nedostane další peníze a ty půjčené bude splácet až do roku 2060.

Záchranný program pro Řecko skončil. Z dluhů se ale nevymaní ještě desítky let. Ilustrační snímek

Záchranný program pro Řecko skončil. Z dluhů se ale nevymaní ještě desítky let. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Odchod je vítaným milníkem. Nabízí však jen malou jistotu toho, že 19členná eurozóna má problémy s dluhem za sebou. Obrovské zadlužení Řecka, ale také třeba Itálie, zůstávají pro Evropu skrytou finanční hrozbou a může trvat celou generaci, než se jí podaří zneškodnit.

Evropské dluhové problémy v posledním desetiletí opakovaně vyvolaly obavy z rozpadu eurozóny, což by byl nejhorší scénář, který by způsobil vážné hospodářské škody v regionu a otřásl světovými finančními trhy a obchodem.

V Řecku si vlády po tři desetiletí masivně půjčovaly, aby mohly financovat štědré výdaje za práci jejich politických podporovatelů, a současně tolerovaly rozsáhlé daňové úniky a tajily rozpočtové schodky. To vše vyplulo na povrch v říjnu 2009, kdy Řecko přiznalo, že jeho rozpočtový deficit je mnohem vyšší, než doposud uvádělo.

Šokovaní investoři nechtěli již dále riskovat a poskytovat Řecku půjčky za přijatelné úrokové sazby. To donutilo vládu obrátit se s žádostí o záchranný úvěr na ostatní země eurozóny a EU a Mezinárodní měnový fond. 

180 procent HDP

Půjčky však doprovázely přísné podmínky - ukončit deficity, což vedlo k agresivnímu zvýšení daní a škrtům výdajů, a provést řadu reforem zaměřených na lepší výběr daní a na podporu podnikatelského prostředí obecně. Ekonomika kvůli masivním škrtům výdajů klesla o čtvrtinu.

Celkem tak nyní výše řeckého dluhu činí 322 miliard eur (8,3 bilionu Kč), což je více než 180 procent hrubého domácího produktu. Z toho 256,6 miliardy eur dluží Řecko dalším zemím eurozóny a 32,1 miliardy eur MMF. V roce 2012 byl dluh země na úkor ztrát vlastníků státních dluhopisů snížen o zhruba 107 miliard eur.

Pondělí je dnem, kdy skončil třetí a poslední záchranný program. To znamená, že země již nebude mít k dispozici další peníze. Až do splacení posledních peněz ze záchranného úvěru, tedy do roku 2060, však budou zemi nadále čtvrtletně navštěvovat experti, kteří budou mít za úkol prověřit, že země plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí.

Ostatní země eurozóny poskytly Řecku dost peněz na pokrytí finančních potřeb v příštích 22 měsících a značně zmírnily podmínky splácení dluhu. K aktivaci této úlevy musí Řecko projít čtvrtletní kontrolou. Země však již nepožadují po Řecku nové reformy.

Odpisy jako jediná reálná naděje

Někteří odborníci se domnívají, že nejlepším způsobem, jak pomoci Řecku, by bylo, kdyby země eurozóny zcela odepsaly část svého dluhu. Vlády jednotlivých zemí to však odmítají, protože záchrana Řecka byla nepopulární, zvláště v Německu, a odpuštění dluhu by někteří lídři těžko vysvětlovali svým obyvatelům.

MMF a prominentní ekonomové tvrdí, že pokud nebude odepsána část řeckého dluhu, zadlužení země by se mohlo znovu začít zvyšovat a dostat mimo kontrolu. Řecko kvůli splácení musí vykazovat do roku 2023 mimořádně vysoký přebytek primárního rozpočtu, tedy rozpočtu bez zahrnutí nákladů na splácení dluhu, a to až 3,5 procenta HDP. Poté pak 2,2 procenta HDP. MMF uvádí, že jen velmi málo zemí bylo v minulosti schopno něco takového dokázat. MMF upozorňuje, že země často rychle začnou rušit škrty, které většinou obyvatele naštvaly.

Profesor Aténské univerzity ekonomiky a podnikání Jorgos Pagulatos říká, že věřitelské země by mohly nakonec snížit své očekávání toho, kolik je Řecko schopné ušetřit. Domnívá se, že nižší přebytek a lepší ekonomický růst díky reformám podporujícím podnikání mohou být klíčové pro udržitelnost dluhu.

Co bude s Itálií?

Druhou nejvíce zadluženou zemí eurozóny po Řecku je nyní Itálie, jejíž zadlužení činí 133,4 procenta HDP. Pomalý růst země od připojení k eurozóně znamená, že třetí největší člen eurozóny nebyl schopen snížit své obrovské zadlužení, které si jako jeden ze zakládajících členů unie v roce 1999 přinesl. Představitelé současné vládnoucí koalice dokonce hovořili o možnosti opuštění eurozóny a kritizovali pravidla EU omezující zadlužení a rozpočtové deficity. To vyvolalo obavy z nové dluhové krize.

Ředitel belgického výzkumného ekonomického institutu Bruegel Guntram Wolff však upozornil, že dluhová situace Itálie je odlišná od situace Řecka. Většina italských státních dluhopisů je totiž v držení Italů, což znamená, že peníze, které vláda splácí, zůstávají doma, a mohou tak podpořit výdaje a investice Italů.

Také úředníci v eurozóně vytvořili způsoby, jak ochránit měnovou unii v krizi. Jednou z nich je, že Evropská centrální banka nakoupí dluhopisy zemí s vysokými náklady na půjčky. To však vyžaduje, aby země souhlasila s plánem na omezení deficitu veřejných financí a zdá se, že je to poslední věc, kterou by současná italská vláda chtěla učinit. Odchod Itálie z eurozóny by však byl tou nejdrastičtější alternativou.

Tagy: eurozóna Řecko zahraničí Evropská unie evropská ekonomika řecký dluh evropská politika

Zdroje: ČTK,AP