Rizikové skóre PES stouplo o pět bodů zpátky na 71 bodů, kde bylo v neděli a v pondělí. Může za to zhoršení průměrné pozitivity testů za sedm dnů. Body odpovídají čtvrtému stupni rizik. V nejhorším, pátém stupni je už šest krajů, ve třetím jen Praha. Při započtení antigenních testů zůstává skóre na 61 bodech jako v úterý.

Hodnota PES se zvýšila kvůli zhoršení průměrné pozitivity testů za posledních sedm dní na 23,4 procenta z úterních 22,8. Reprodukční číslo R také vzrostlo z úterních 1,16 na 1,18. V Česku nyní platí opatření pro třetí stupeň rizik, v pátek se země přesune do čtvrtého stupně.

V úterý testy prokázaly dalších 7889 případů nákazy, což byl nejvyšší denní nárůst od 12. listopadu. Z téměř 30 000 testů bylo pozitivních 27 procent. Aktuálně je v zemi s potvrzenou nákazou 67 480 lidí, v úterý bylo v nemocnici s koronavirem 4632 lidí, z toho 585 ve vážném stavu. S covidem zemřelo od března 9882 lidí, z toho za prosinec zatím 1414. 

V současné době se podle dat ministerstva zdravotnictví nákaza šíří nejvíce na Kroměřížsku, kde za posledních sedm dní přibylo v přepočtu na 100 000 obyvatel 493 případů covidu-19.

Vláda ve čtvrtek ráno rozhodne o žádosti o prodloužení nouzového stavu, s níž předstoupí před sněmovnu. Bez prodloužení skončí nouzový stav, který umožňuje vymáhat opatření proti šíření koronaviru, k 23. prosinci. Poslanci by se žádostí měli podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zabývat 22. prosince.

Začalo plošné testování na covid antigenními testy

Ve středu bylo zahájeno plošné dobrovolné testování na koronavirus. Lidé mohou podstoupit antigenní testy zdarma, hrazené jsou ze zdravotního pojištění. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) bude kapacita až 60 000 testů denně. Testuje asi 170 odběrových míst a několik stovek lékařů v ordinacích, zapojit se mohli dobrovolně. Na testy je třeba se předem registrovat on-line, ministerstvo spustilo web, který funguje jako rozcestník informací. Zájem je velký, do Vánoc zbývají většinou jen jednotky volných termínů. Zájem má podle průzkumu asi 40 procent populace.

Výsledek testu je znám asi za 20 minut. Opakovat test je možné jednou za pět dní až do 15. ledna. Negativní výsledek testu podle ministerstva zdravotnictví zcela nevylučuje možnost, že se testovaný stane infekčním v blízkém časovém odstupu od vyšetření. Pozitivní výsledek u lidí bez příznaků musí být ještě potvrzený PCR testem. U lidí s příznaky se diagnóza považuje za potvrzenou a začíná pro ně platit povinná izolace do doby končící čtyři dny po jejich vymizení.

Cílem hromadného testování je podle ministerstva hlavně odhalit lidi, kteří jsou nakažení a virus šíří, ale nemají příznaky nemoci, jako je dušnost, kašel nebo ztráta čichu. I kvůli očekávanému častějšímu setkávání v rodinách je začátek testování naplánovaný před vánočními svátky.

Od poloviny listopadu byly tyto testy povinné pro pobytové sociální služby. Každých pět dní se museli testovat jejich zaměstnanci, do 4. prosince i jejich klienti. Od minulého týdne některá zařízení testují i návštěvy, jiná vyžadují test odjinud. Minulý a tento týden byla možnost se otestovat antigenním testem nabídnutá také učitelům. Za první týden ji využilo asi 12 000 z 200 000, kteří možnost měli. Zaměstnance pravidelně testují i některé firmy.

Vakcína na covid-19 do ČR dorazí možná už mezi svátky

Očkovacích center proti covidu-19 bude asi 200 ve zdravotnických zařízeních. Očkovat bude také zhruba 5000 lékařů v ordinacích. První vakcína by mohla dorazit už mezi svátky, řekl novinářům ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). První tisíce dávek vakcíny schválené pro EU by mohly v ČR být na konci letošního roku, v lednu pak dalších asi 250 000 dávek.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) by měla podle ministra látku firmy Pfizer schválit 21. prosince. "Do dvou dní ji schválí Evropská komise a od 24.prosince bude možné léky distribuovat. Pokud se tak stane, tak se první dávky dostanou ještě mezi vánočními svátky. A očkovat se bude neprodleně," řekl.

Očkování proti koronaviru bude hrazeno z pojištění a nebude povinné. Jeho dobrovolnost a zákaz diskriminace neočkovaných lidí ale v zákoně o pravidlech pro nákup a distribuci vakcín nebude výslovně stanovena. Rozhodl o tom Senát, když podobně jako Poslanecká sněmovna normu schválil ve vládní verzi. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.

Podle vědců umírají tisíce lidí v Česku v době epidemie zbytečně

Tisíce lidí v ČR podle vědců z Iniciativy Sníh umřeli v době epidemie covidu-19 zbytečně, nejen kvůli viru. Odhadují, že dohromady přišli obyvatelé České republiky o 90 000 let života.

Česká iniciativa je součástí celosvětové vědecké aktivity John Snow Memorandum, která žádá řízení boje s pandemií založené na vědeckých důkazech. Je pojmenována po zakladateli oboru epidemiologie, britském lékaři Johnu Snowovi, který žil v 19. století.

"Naše země epidemii nezvládá," řekl na úterní online tiskové konferenci imunolog Zdeněk Hel, který působí na lékařské fakultě Alabamské univerzity. Podle něj současná kompromisní strategie vlády povede k tomu, že se bude Česko s epidemií potýkat déle. Potřeba jsou podle něj rozhodnější a efektivnější řešení. "Každý den, kdy budeme v rozvolněném stavu, zaplatíme několika dny karantény po Novém roce," řekl k tomu prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Podle demografky Dagmar Dzúrové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy úmrtí v souvislosti s covidem-19 prokazatelně zkrátila život více než 9500 lidí, dalším zasáhla do života dlouhodobými negativními následky nemoci nebo ztrátou blízkých. Od začátku března do začátku listopadu, do kdy jsou dostupná data o úmrtích, zemřelo o 7500 lidí víc než v průměru za stejné období v předchozích pěti letech. "Tento počet zemřelých je z poloviny v důsledku příčin úmrtí na covid a s covidem a druhá část, úplně stejný počet, je v důsledku jiných příčin," uvedla. Příčiny úmrtí podle ní zatím k dispozici nejsou, může jít ale například o zanedbanou preventivní péči.

Podle René Levínského z Centra pro modelování biologických procesů (BISOP) tito lidé zemřeli v důsledku nezvládnuté epidemie. Každý týden jich je nyní přibližně 2000. "Není zdravá ekonomika s umírajícími lidmi," řekl. Podle Jindřicha Vobořila, který se zaměřuje na prevenci v sociálních službách, zejména na seniory dopadá velmi tvrdě i dlouhodobá izolace. "Asi 40 procent lidí, kteří zemřeli na covid v západním světě, jsou lidé z domovů pro seniory," dodal. Žijí v nich asi dvě až čtyři procenta populace.

Demografové také spočítali, že do konce roku se v průměru sníží naděje dožití českých mužů asi o 1,15 roku a žen o téměř jeden rok. "Za posledních 50 let nedošlo u nás ke snížení naděje dožití," dodala Dzúrová.

Českých a slovenských signatářů memoranda jsou zatím desítky, je mezi nimi například biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka, molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR nebo ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. Z vědců působících v zahraničí je to kromě Hela také epidemiolog a odborník na zdravotnickou statistiku Hynek Pikhart z University College London. Přímo v iniciativě je 17 z nich.