Ministři zahraničí členských zemí schválili rozšíření seznamu dosud sankcionovaných Íránců o přední činitele několika policejních orgánů či ministra informatiky a komunikačních technologií. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je EU také připravena potrestat Írán za dodávky dronů Rusku, některé země ale požadují jasné důkazy, že tak Írán skutečně činí.

Smrt mladé ženy kurdského původu vyvolala v polovině září masové protesty. Amíníová byla podle médií zadržena kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb, tedy šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí a který musejí ženy v Íránu od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.

Amíníová podle policie utrpěla infarkt, podle rodiny mladé ženy a dalších zdrojů ale zemřela na následky policejní brutality. Mravnostní policie dodržování islámského práva mnohdy vynucuje násilím.

Unijní ministři zahraničí se dnes jednomyslně shodli na zařazení íránské mravnostní policie na sankční seznam. Jmenovitě potrestali jejího šéfa Mohammada Rostámího a další desítku činitelů několika bezpečnostních složek. EU jim zmrazí majetek a zakáže cesty na území unijních států. Seznam potrestaných za porušování lidských práv v Íránu nyní čítá 97 činitelů a osm subjektů.

„Íránský režim brutálním způsobem potlačuje práva žen a obyvatelstvu už logicky dochází trpělivost,“ řekl po jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Některé organizace na ochranu lidských práv označují sankce za neúčinné, neboť řada potrestaných nemá v EU majetek ani tam nejezdí. Borrell po jednání nechtěl hovořit o tom, zda by unie mohla sáhnout k tvrdším diplomatickým krokům, a prohlásil, že pro íránský režim jsou sankce také politickým vzkazem.

Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján označil unijní sankce za zbytečné. „Je to nekonstruktivní jednání vyplývající ze špatného hodnocení a založené na rozšířených dezinformacích,“ uvedl šéf íránské diplomacie. Podle něj žádný stát netoleruje výtržnictví a střety v ulicích. „Írán v tom není výjimkou,“ dodal.

Zástupci řady vlád včetně Polska, pobaltských zemí nebo České republiky dnes podpořili také potrestání Íránu za zásobování Ruska bezpilotními letouny, které podle tvrzení ukrajinské vlády v posledních dnech útočí na řadu civilních objektů. „Írán se spojil s Ruskou federací ve válce proti Ukrajině. Začal dodávat významné množství vojenského materiálu, v současnosti vidíme například útoky dronů,“ řekl Lipavský. EU podle něj musí dělat všechno pro to, aby Rusko nemělo dost prostředků k válce.

Že drony útočící na ukrajinská města dodává Írán, to dnes ministrům zemí EU řekl jejich ukrajinský kolega Dmytro Kuleba, který se k jednání na dálku připojil z protileteckého krytu. Jsou o tom přesvědčeny i tajné služby Spojených států i řady evropských zemí. Některé unijní státy však podle Borrella požadují shromáždění nezvratných důkazů, než podpoří společné sankce.

„Sledujeme to velmi blízce, shromažďujeme důkazy a budeme připraveni využít nástroje, které máme k dispozici,“ prohlásil Borrell. Na novinářský dotaz, zda určitá opatrnost v přístupu k Teheránu souvisí se snahou oživit dohodu o kontrole íránského jaderného programu, neodpověděl.