Dnes je středa 28. září 2022., Svátek má Václav
Počasí dnes 4°C Dešťové přeháňky

Aktualizováno: Při íránských protestech kvůli úmrtí Amíníové už zahynuly více než tři desítky lidí

Aktualizováno: Při íránských protestech kvůli úmrtí Amíníové už zahynuly více než tři desítky lidí
Protesty v Teheránu | zdroj: Profimedia

Už 31 mrtvých si od soboty vyžádaly protesty v Íránu, které vyvolalo úmrtí ženy v policejní vazbě. Informovala o tom íránská lidskoprávní organizace Iran Human Rights. Mezi mrtvými jsou podle íránské státní televize také členové bezpečnostních sil. Jako poslední byl ve středu ubodán k smrti člen provládní organizace basídžů.

Protesty se konají od soboty ve více než 20 městech včetně Teheránu. Ženy během nich pálí hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy. Právě kvůli porušení nařízení o nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulé úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.

Od začátku demonstrací bylo v Íránu zabito nejméně 31 civilistů, uvedla odpoledne nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Oslu. „Íránci vyšli do ulic, aby bojovali za svá základní práva a lidskou důstojnost (...) a vláda na tyto pokojné demonstrace odpovídá kulkami,“ uvedla v prohlášení organizace.

profimedia-0724906684 Smrt Mahsy Amíníové vyhnala do ulic demonstranty i v Bejrútu | zdroj: Profimedia

Podle íránských agentur ve středu při střelbě nebo po napadení nožem zahynuli tři provládní dobrovolníci v Tabrízu, Kazvínu a Mahšadu, v Šírázu byl v úterý zastřelen policista.

Otec Amíníové řekl, že mu lékaři nedovolili podívat se na dceřino tělo. „Lžou, všechno je lež. Ať jsem prosil jakkoli, nedovolili mi podívat se na tělo,“ řekl. Při pohřbu bylo tělo až na tvář a chodidla zabaleno a otec řekl, že viděl odřeniny na chodidlech. „Netuším, co jí udělali,“ sdělil.

„Ne šátkům, ne turbanům, ano svobodě a rovnosti,“ znělo na demonstracích v Teheránu.

Opora režimu, íránské revoluční gardy, dnes vyzvaly k soudnímu stíhání lidí, kteří „šíří pověsti a lživé informace“. „Vyjadřujeme soustrast rodině a příbuzným zemřelé Mahsy Amíníové. Požádali jsme soudy, aby identifikovaly ty, kdo šíří lživé informace a pověsti na sociálních sítích a v ulicích a kteří ohrožují psychologickou bezpečnost společnosti. Požádali jsme je, aby s nimi jednaly s rozhodností,“ uvedly gardy v prohlášení.

Mezi oběťmi je šestnáctiletý chlapec, který byl zasažen střelbou policistů na demonstranty. Íránští představitelé ale podíl policie na smrti demonstrujících popírají. Amnesty International však hovoří o „brutálním potlačení“ protestů, přičemž se používají „broky, slzný plyn, vodní děla a pendreky“. Na pátek jsou svolány manifestace provládních kruhů a oficiální list Kejhán napsal, že „íránský lid si přeje toto: Nešetřete zločince“.

Podle agentury AFP od začátku demonstrací zpomalila rychlost internetu a úřady zablokovaly přístup k službám Instagram a WhatsApp. Nevládní organizace NetBlocks, která se zabývá sledováním provozu na internetu, dnes na twitteru uvedla, že v Íránu došlo k novému narušení mobilního připojení.

Dění v Íránu začíná opět poutat pozornost světových politiků. Americký prezident Joe Biden řekl, že USA stojí za „statečnými Íránkami, které protestují, aby si zajistily základní práva“. Íránský prezident Ebráhím Raísí ale na půdě OSN výzvy Západu týkající se respektování práv žen odmítl. Považuje je za příklad dvojího metru a poukázal na objev neoznačených hrobů dětí původních obyvatel v Kanadě a na to, jak se zachází s Palestinci.

Současné protesty jsou největší od roku 2019, kdy Íránci vyšli do ulic po prudkém zvýšení cen pohonných hmot. Podle opozice tehdy přišlo o život přes 600 lidí.

Policie se snaží i tentokrát protesty potlačit silou. Mnohé z nich se konají na severu obývaném íránskými Kurdy, k nimž Amíníová patřila. „Zemřeme, zemřeme, ale vrátíme Írán zpět,“ volali podle zveřejněného videa lidé u policejní stanice, kterou demonstranti zapálili. Věrohodnost videa nelze nezávisle ověřit.

profimedia-0724988545 Protesty v Teheránu | zdroj: Profimedia

Hněv demonstrantů se obrací i proti duchovnímu vůdci Alímu Chameneímu. „Modžtabo, měl bys zemřít, a ne se stát nejvyšším vůdcem,“ volali lidé v Teheránu na adresu Chameneího syna, který by mohl být podle některých nástupcem třiaosmdesátiletého Chameneího.

Socioložka Azadeh Kianová, která přednáší na univerzitě v Paříži, upozornila, že ženy byly v popředí protestů v Íránu už v minulosti. „Tentokrát se neprotestuje jenom proti situaci v Íránu obecně, ale manifestuje se rovněž za práva žen, a to je významná změna,“ řekla.

Amíníová žila na severu Íránu a do hlavního města přijela navštívit rodinu. „Mohla jsem to být já, sestra nebo sestřenice. Ta dívka nepatřila mezi žádné aktivisty, prostě normální žena jako já, to dělá ten rozdíl a všechny to šokuje,“ řekla agentuře AFP 48letá Íránka Sara, která vyučuje ve Francii.

Íránský prezident zrušil rozhovor se CNN, novinářka si odmítla vzít hidžáb

Íránský prezident Ebráhím Raísí zrušil rozhovor s novinářkou americké televize CNN Christiane Amanpourovou poté, co si v New Yorku odmítla vzít na rozhovor s ním hidžáb - šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí. Reportérka v této souvislosti poznamenala, že žádný jiný íránský prezident po ní nic takového nechtěl, když se rozhovor nekonal v Íránu. V Íránu od islámské revoluce z roku 1979 zákon ženám ukládá nosit hidžáb na veřejnosti.

Amanpourová poznamenala, že požadavek na hidžáb při rozhovoru Raísího asistent zdůvodnil „situací v Íránu“.

Rozhovor se CNN měl být Raísíův první v USA, kam přiletěl na 77. zasedání Valného shromáždění OSN. Amanpourová poznamenala, že byla na rozhovor připravená, když jeden z poradců íránského prezidenta vznesl požadavek, aby si vzala hidžáb.

„Jsme v New Yorku, kde není žádný zákon ani tradice vztahující se k pokrývkám hlavy,“ uvedla na twitteru. Poradce podle novinářky dal jasně najevo, že rozhovor neproběhne, pokud si hidžáb nevezme, a řekl, že je to „otázka úcty“. Tým Amanpourové rozhovor za těchto podmínek odmítl. Novinářka požadavek íránského prezidenta označila za bezprecedentní a nečekaný.

Raísí byl zvolen loni a letos v srpnu podepsal seznam nových nařízení, která rozšiřují postihy za nenošení hidžábu. „Íránští představitelé v minulosti uznali, že toto pravidlo neplatí za jejich hranicemi. Ale představa nezahalené zpravodajky, navíc s íránskými předky, která se ptá ultrakonzervativního prezidenta na to, co je nyní doma výbušnou záležitostí, musela být považována za příliš politicky riskantní,“ komentovala incident zpravodajka BBC Lyse Doucetová. Poznamenala přitom, že se podobně choval také Tálibán v Afghánistánu. 

Zdroje: