Dnes je středa 28. září 2022., Svátek má Václav
Počasí dnes 4°C Dešťové přeháňky

Protesty za ženská práva v Íránu si vyžádaly další mrtvé

Protesty za ženská práva v Íránu si vyžádaly další mrtvé
Protesty v Íránu | zdroj: Profimedia

V patnácti íránských městech včetně Teheránu se v noci na dnešek konaly protesty - především za ženská práva, ale také proti policejnímu násilí a konzervativnímu islámskému režimu. Podle BBC při nich od sobotního začátku zemřelo už nejméně šest lidí.

Nepokoje rozpoutala zpráva o úmrtí 22leté ženy, kterou zatkla mravností policie, protože porušila zákon, který ženám nařizuje nosit hidžáb. Mahsá Amíníová zemřela po třídenním kómatu, patrně po selhání srdce. Rodina zesnulé nicméně tvrdí, že Amíníová byla zdravá. Úřadující Vysoká komisařka OSN pro lidská práva uvedla, že existují zprávy, podle kterých policie ženinou hlavou udeřila o jedno ze svých vozidel a uhodila ji do hlavy obuškem.

Reportéři stanice BBC a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda na twitteru sdíleli záběry masových protestů, kde si žena stříhá vlasy na náměstí jihoíránského města Kermánu, zatímco dav kolem ní skanduje „smrt diktátorovi“. Ve městě Sárí na severu Íránu ženy tancovaly kolem ohně, ve kterém pálily své šátky na zakrytí vlasů.

Agentury dnes citovaly íránského ministra pro informace a komunikační technologie s prohlášením, že přístup k internetu v zemi může být „z bezpečnostních důvodů omezen“. Ministr se později ohradil, že byl citován nesprávně. „V uplynulých dnech byla v platnosti nějaká místní dočasná omezení. Vše už ale bylo vyřešeno a komunikační síť nyní nemá žádné problémy ani s kvalitou, ani s rychlostí,“ řekl ministr íránské studentské zpravodajské agentuře.

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, kterému je 83 let, vystoupil dnes v televizním projevu. Před veřejností se tak objevil podruhé od chvíle, kdy se objevily zprávy, že mu selhává zdraví. Ve svém pětapadesátiminutovém projevu se ale vyhnul tématu protestů, které Íránem zmítají poslední čtyři dny.

Na dodržování pravidel oblékání žen dohlíží mravnostní policie

Jak se mají ženy oblékat, diktují íránské zákony od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Ženy si na veřejnosti musejí zakrývat vlasy a na zbytku těla nosit splývavý oděv, který zakrývá tvar jejich postavy.

Na dodržování pravidel dohlíží mravnostní policie, která má právo ženu na ulici zastavit a posoudit, zda příliš neodhaluje vlasy, tvar své postavy nebo zda na sobě nemá příliš make-upu. Trestem může být pokuta, pobyt ve vězení i bičování.

Íránky se proti restrikcím vzbouřily už v roce 2014, kdy začaly na sociálních sítích sdílet videa, na nichž nařízeními veřejně opovrhovaly.

Vlna protestů v Íránu se podle experta vymyká svou masovostí i větší rolí žen

Současná vlna protestů v Íránu se podle experta liší od těch dřívějších svou masovostí, dynamikou, ale také intenzitou násilí. Novinkou je míra zapojení žen, které formulují požadavky. Ukazuje se, že právě ženy mohou být hybatelem dalšího dění v íránské společnosti, řekl ČTK odborník na Střední východ a bezpečnostní problematiku Josef Kraus z katedry politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Bez ohledu na výsledek současných protestů předpokládá, že trend postupných změn „zdola“ bude pokračovat a ženy budou po krůčcích rozšiřovat svůj svobodný prostor.

Kraus připomněl, že projevy nespokojenosti se v Íránu objevují v nepravidelných periodách, mají zpravidla sociální a ekonomické příčiny. Aktuální dění se ale v mnohém vymyká. Do ulic vyšlo velké množství demonstrujících, jsou ochotní napadat pořádkové síly, policie někde s demonstranty prohrává a vyklízí celé ulice a čtvrti, popsal Kraus. Dříve většinou protestovali mladí z nižších tříd a chudších oblastí, nyní vyšli demonstranti i do center velkých měst, včetně lidí ze střední třídy.

Ženy se nepodílejí na násilnostech, udávají ale tón v požadavcích, volají po větší svobodě. „To, že veřejně pálí šátky, veřejně tancují, což je také zakázáno islámským právem, dodává všemu jiný punc,“ uvedl Kraus.

Smrt Amíníové podle Krause zafungovala jako rozbuška, nicméně společnost byla v napětí už dříve. Írán prožívá těžké období, země má ekonomické problémy kvůli sankcím, ale i špatnému řízení státu, část lidí také pochybuje o férovosti voleb a legitimitě představitelů státu.

„Jsou tam i demografické tlaky, Írán je relativně mladá společnost, silně urbanizovaná. Mládež má jiné představy, jak by chtěla žít,“ popsal Kraus.

Ať už ale současné protesty dopadnou jakkoliv, Kraus předpokládá, že bude pokračovat trend postupných změn „zdola“ a ženy budou po krůčcích rozšiřovat svůj svobodný prostor. „Je vidět, že Íránky posunují každým rokem hranice toho, co je akceptovatelné,“ uvedl Kraus. Zdůraznil, že situace žen v Íránu je lepší než v některých dalších státech islámského světa, například Saúdské Arábii nebo Afghánistánu. Se západním světem ale jejich postavení stále srovnávat nelze.

Zdroje: