Za prezidentovy sprosťárny si novináři mohou leckdy sami

VIDEO KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Lukáš Strašík

Jiskření, třenice, hádky, nadávky a všemožné sprosťárny mezi médii a premiérem, potažmo prezidentem, rozhodně nejsou česká specialita.

Jim Acosta na inkriminované tiskovce s Donaldem Trumpem

Jim Acosta na inkriminované tiskovce s Donaldem Trumpem,zdroj: Profimedia.cz

Od nemalé části – a možná dokonce od většiny - novinářů to už od svého nástupu do funkce pořádně schytává i americký prezident Donald Trump. Ponechme teď stranou, zda právem, či neprávem. Každopádně se řídí heslem "na sprostý pytel sprostou záplatu" a vrací údery svým neopakovatelným způsobem. Výrazy jako "falešné zprávy" (fake news) nebo "alternativní fakta" nepochybně ještě dlouho přežijí jeho prezidentování.

Televizní stanice CNN (Cable News Network) patří k médiím, která jsou vůči Trumpovi obzvlášť kritická. A neodpustí si prakticky den co den tepat v headlinech prezidenta ani v době, kdy hoří skoro půl Kalifornie.

Tahanice o mikrofon a mnoho povyku pro nic

Nejnovější aféra, která několik dnů zaměstnávala (nejen) americká média, teď vzala překvapivě rychlý konec. Bílý dům nakonec upustil od svého záměru blokovat zpravodaji televize CNN Jimu Acostovi přístup na Trumpovy tiskové konference a stanice v reakci stáhla žalobu.

Celé by se to tedy dalo uzavřít slovy, že se vlastně nic nestalo. Ale o co vlastně šlo?

Sedmého listopadu na Trumpově tiskovce k volbám do Kongresu kladl Acosta prezidentovi tradičně nepříjemné dotazy a dožadoval se i práva na navazující otázku. Strhla se mezi nimi slovní přestřelka, Acosta odmítl odevzdat mikrofon a krátce se o něj přetahoval s praktikantkou. Anebo říkejme raději asistentkou, protože je-li řeč o praktikantce v Bílém domě, vyvolává to stále ještě nevhodné asociace. Boj o mikrofon doprovodil i drobný šťouchanec, rozhodně se ale nedá říct, že by novinář na mladou dámu vztáhl ruku, jak se to následně snažil prezentovat Bílý dům.

Krátce nato mluvčí Sarah Huckabee Sandersová oznámila, že Acosta přišel o akreditaci a do Bílého domu nesmí. Stanice CNN podala na rozhodnutí žalobu s tím, že tím Bílý dům porušil první a pátý dodatek americké ústavy, které garantují svobodu tisku a upravují pravidla pro předkládání důkazů a pro tresty. Soud v předběžném opatření rozhodl, že až do řádného líčení se musí Acostovi akreditace vrátit.

Nakonec se tedy obě strany dohodly a incident skončil smírem. Acosta už zase smí do Bílého domu, ale mluvčí zároveň zveřejnila kodex chování novinářů v sídle hlavy státu. Podle něj na tiskových konferencích s prezidentem smějí položit otázku jen v případě, že budou vyzváni. Bude na prezidentovi či pracovnících Bílého domu, zda se jim povolí navazující otázka. Po položení dotazu musí tazatel vrátit mikrofon asistentům. Kdo nebude tyto zásady dodržovat, přijde o akreditaci.

Sdružení zpravodajů Bílého domu (WHCA) už nová pravidla odmítlo. Novináři podle desetiletí zavedeného zvyku pokládali běžně hlavě státu navazující otázky bez předchozího povolení. Pravidelně na prezidenta otázky vykřikovali, aniž byli tázáni. Prezidenti na některé dotazy odpovídali, jiné ignorovali.

Clinton News Network?

Slovní fackovaná mezi Trumpem a levicově-liberální televizí CNN, která patří k jeho hlavním kritikům, je už prakticky na denním pořádku. Trump leckdy uletěl a je pravda, že předhazovat pořád dokola (některým) médiím, že šíří fake news, je prezidenta nedůstojné - a nejen toho amerického.

Na druhou stranu je třeba poctivě přiznat, že k vyhrocení vztahů přispěla tak trochu i sama televize CNN, která se snaží při každé vhodné příležitosti prezidenta představit v tom nejhorším možném světle. Ne nadarmo si už během prezidentské kampaně vysloužila přezdívku "Clinton News Network". A terčem kritiky často bývá právě Jim Acosta. Namísto kladení otázek si totiž nadmíru libuje v tom, že během tiskovek komentuje Trumpovu politiku a sáhodlouze prezentuje svá vlastní prohlášení a stanoviska. Už to samo o sobě na brífinky nepatří, nehledě na to, že tím bere prostor pro dotazy svým novinářským kolegům.

Na inkriminované tiskovce například Trumpa poučoval, že karavana přistěhovalců z Latinské Ameriky rozhodně není žádná "invaze". Prezident jej suše odkázal do patřičných mezí: "Měl byste mě nechat řídit zemi, a vy si řiďte CNN." Když pak chtěl Acosta položit další otázku, Trump prohlásil, že "to stačí". A po zmíněné strkanici o mikrofon nazval Acostu "neslušným a hrozným" člověkem, za kterého by se CNN měla stydět.

Kdo je člověk, za nějž by se prý CNN měla stydět?

Sedmačtyřicetiletý Acosta se ve své novinářské práci chápe jako zastánce prostých občanů, který klade mocným nepříjemné otázky. To už prokázal ve svých reportážích o hurikánu Katrina a válce v Iráku – tehdy ještě pro televizi CBS.

V roce 2007 změnil zaměstnavatele a jako reportér CNN provázel při volební kampani Baracka Obamu a Hillary Clintonovou. A samozřejmě ani oni nezůstali ušetřeni jeho nepříjemných otázek na tělo. Svými rýpavými dotazy ohledně lidských práv Acosta otravoval i Raúla Castra při Obamově návštěvě Kuby. Mimochodem - právě z Kuby uprchl v jedenácti letech do Spojených států Acostův otec.

S Trumpem se novinář dostal do křížku hned po jeho nástupu do funkce na jeho první tiskovce v Bílém domě před dvěma lety. Jiskřilo to mezi nimi i potom a Trump nešel pro ostré slovo na adresu neoblíbeného novináře daleko. Letos se Acosta stal šéfem týmu novinářů CNN v Bílém domě a jeho konflikty s prezidentem eskalovaly právě zmíněným incidentem 7. listopadu.

Acostův výstup na tiskovce a dětinská tahanice o mikrofon rozhodně neprospějí dobré pověsti žurnalistiky a dají se možná skoro označit za skandální. Naopak někteří jeho vystoupení hodnotí jako skvělý příklad kritického novináře, který za každou cenu trvá na zodpovězení svých otázek.

Za protesty CNN proti odebrání akreditace Acostovi se postavila velká část amerických celostátních médií i vlivná organizace sdružující zpravodaje akreditované v Bílém domě. Překvapivé podpory se CNN dostalo i ze strany konzervativní televize Fox News, která důsledně hájí prezidentovu politiku a pravidelně útočí na liberální média. I když to nebylo poprvé, co se ve sporu s Trumpem postavila na stranu svých novinářských kolegů. Při obraně svobody tisku jdou zřejmě rozdílné pohledy na prezidenta stranou.

Je odebrání akreditace opravdu trest?

Kdo se z novinářů znelíbí, nekončí sice v demokraciích v kriminále, ale přinejmenším za dveřmi. Anebo je terčem hnojometu – ze strany politiků, jejich mluvčích/ho a potažmo i části veřejnosti. Odebrat akreditaci, vykázat novináře, nepustit je na akci a další libůstky nejsou samozřejmě Trumpovou specialitou (neudělal to koneckonců poprvé), ale vyskytují se i v našich zeměpisných šířkách.

Přiznejme si ovšem na rovinu, že škoda napáchaná takovým rozhodnutím je naprosto minimální a pohybuje se spíše v symbolické rovině. V době, kdy si lze informace opatřit jinými cestami – a že jich je bezpočet – je "trest" odebrání akreditace na tiskovku spíš směšný. Zvlášť když akce typu oficiálních tiskových konferencí a brífinků jsou nuda nuda, šeď šeď. To opravdu zajímavé se z politiků a dalších představitelů přece většinou vytáhne mimo oficiální tisková střediska. Noviny a další média prodává exkluzivita, nikoliv to, co pomazané hlavy odkvákají hromadně do dvaceti nastrčených mikrofonů.

Tiskovky, kde padne nějaké to ostřejší slovo a kde se objeví trocha konfrontace, by tedy z tohoto pohledu vlastně měly být spíš vítaným zpestřením. V případě Acosty se ale o něčem takovém mluvit nedá. Na záběrech vidíme pouze samolibého novináře, jehož otázky vlastně ani nejsou otázky, ale spíš sáhodlouhý kritický komentář prezidentovy politiky. A pak následuje tahanice o mikrofon, kde se reportér prestižní televize chová spíš jako spratek.

Samozřejmě, že na celou věc budou rozdílné pohledy. Acostovi příznivci spatřují v novináři statečného Davida, který se snaží majznout Goliáše šutrem do hlavy. A Trumpovi stoupenci to zase budou interpretovat tak, že zlá média z jejich miláčka zase jednou udělala nelidu a blbce.

Nelze předpokládat, že se něco podobného stalo naposled. Zatím se zdá, že je klid, ale je to klid před bouří. Další střet prezidenta s médii bude následovat. A možná hned zítra. Anebo klidně už dnes.

Tagy: zahraničí cnn Spojené státy média a internet justice a soudy americká justice americká média dezinformace

Zdroje: vlastní