Výroky o nepřátelských médiích jsou rizikem pro svobodu, říká šéfredaktor Washington Post

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Skončil film a sálem kina Marylandské univerzity se rozléhá potlesk. Nepromítala se tu žádná festivalová novinka, ale tři roky starý oskarový snímek Spotlight. Na diskusi s místními studenty i se skupinou zahraničních novinářů přichází jeden z reálných hrdinů příběhu o úspěšné investigativní novinářské práci – současný šéfredaktor Washington Post Martin "Marty" Baron, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Pixabay

Film Spotlight zachycuje události z přelomu let 2001 a 2002, kdy investigativní tým Spotlight amerických novin The Boston Globe rozkrýval, odhalil a doložil, že katolická církev systematicky kryla případy zneužívání dětí páchané více než 70 kněžími z okolí Bostonu.

Případ se poté rozrostl do nebývalých rozměrů i mimo Spojené státy. Za svá zjištění novináři bostonského deníku získali prestižní Pullitzerovu cenu za investigativu.

Půl roku na jedno téma 

Práce na tématu začala jen krátce poté, co se Martin Baron stal šéfredaktorem The Boston Globe a právě z jeho popudu. První otázka směřující na něj se proto nutně musela týkat právě skupiny Spotlight, po níž dostal svůj název i hollywoodský film.

"Film se hodně podobá tomu, jak to bylo ve skutečnosti. Dnes bychom asi pracovali jinak, jsme v době zpráv 24/7. Bylo by to i komplikovanější a riskantnější, protože k tématu by se dříve dostala konkurenční média," říká Martin Baron.

Týmy jako je Spotlight nejsou podle něj v prostředí amerických médií nyní nijak výjimečné. Pomohl tomu prý právě i úspěšný film. Vydavatelé si i díky němu uvědomili, jak důležitá je investigativa.

"Naše investigativní oddělení má možnost pracovat dlouhodobě, tři až šest měsíců na jednom tématu. Děláme samozřejmě i rychlejší věci ve spolupráci s ostatními odděleními. Důležité je, aby každý novinář měl instinkty, důvěru sám v sebe a chápal se vždy jako investigativec, který vždy může přijít s něčím zásadním," přibližuje své vnímání novinářské práce.

Co říká Jeff Bezos

Ve Washington Post, v jehož čele je od ledna 2013, řídí více než 800 novinářů. Půl roku poté, co Baron začal ve slavných novinách pracovat, deník koupil zakladatel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos. Baron ujišťuje, že noviny jsou nadále zcela nezávislé.

"Do obsahu Jeff Bezos nikdy nezasahuje, zcela nás v naší práci podporuje. Na setkání s novináři vyzval, ať jeho byznys pokrýváme zcela stejně jako byznys kohokoli jiného," říká Baron.

Samotný mediální byznys ovšem v posledních letech příliš výdělečnou činnosti není.

"S příchodem internetu se všechny původní pilíře vydavatelského byznysu zhroutily. Takže naopak musíme využít možnosti, které internet dává. Máme skvělou zavedenou značku, jsme v centru dění, a máme fantastickou historii odhalení, jakými byla kauza Watergate nebo Panama Papers a díky internetu můžeme cílit na mezinárodní publikum a být mezinárodní značkou,“ shrnuje pozitiva Martin Baron.

"Musíme vytvářet udržitelný byznys model. Nejsme charita," zdůrazňuje. I když je podle něj zjevné, že žurnalistika je v krizi a lidé se od tradičních novin odvracejí, vznikají nové novinářské projekty, start-upy a investigativní organizace. "Lidé pořád chtějí číst a sledovat příběhy. Myslím, že je pořád dost lidí, kteří o naší práci stojí."

Baron sleduje i to, jak přibývá neziskových projektů a médií. "Non-profit žurnalistika není budoucnost. Je to ale součást budoucnosti," odhaduje.

Frustrace z upovídané žurnalistiky 

Opakované výroky prezidenta Trumpa o nepřátelských médiích jsou podle Barona "pro svobodu a svobodná média korozivní a nebezpečné".

"Vytváří to atmosféru, kdy lidem přijde normální média i konkrétní novináře napadat. Celá společnost by se přitom měla za média a jejich svobodu postavit."

Výraz fake news, který zdomácněl po celém světě, a který opakovaně používá i americký prezident, Baron rád nemá: "Já tomu prostě říkám lež. Jsou to informace v rozporu s fakty. Naše odpovědnost je v tom, abychom publikovali fakta, férově informovali."

Novináři musí být podle něj v době exploze informací ve vztahu k veřejnosti velmi transparentní. "Kupříkladu když publikujeme anonymní zdroje, musí být jasné proč, a musí být jasné, kolik další práce jsme na tom odvedli. Pokud nás někdo nazývá aktivisty, tak jsme a měli bychom být aktivisty za pravdu," říká.

"Frustruje mne upovídaná žurnalistika, kdy má každý rychlý názor na cokoli, místo toho, aby se dané téma nejprve důkladně zpracovalo," dodává.

Na otázku, čeho by si podle něj měli investigativní novináři více všímat a co dosud spíše podceňují, odpovídá: "Neziskový sektor a dotace na výzkumné i náboženské instituce včetně think-tanků spojených s politickými stranami."

Vražda spolupracovníka

V diskusi na půdě Marylandské univerzity se Baron vrátil i k vraždě saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího (zavražděný byl 2. října na saúdském konzulátu v Istanbulu, pozn. red.).

"Byl to náš spolupracovník. Osobně jsem neměl možnost se s ním setkat, ale publikoval na našich názorových stránkách. Saúdové o jeho vraždě od počátku lhali a pokračují v tom i nadále," říká šéfredaktor Washington Post.

"Chtěl bych od naší vlády více rozhodnosti a to, aby v této věci uplatnila svou sílu a vliv," dodává Baron. Jeho list se i více než měsíc poté nadále detailně věnuje Chášukdžího vraždě, v novinách dokonce vyšel nedávno celostránkový inzerát s velkou fotografií zavražděného a nepřehlédnutelným titulkem: Demand the truth, Žádejme pravdu.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: zahraničí Spojené státy americký prezident americká politika investigativní žurnalistika média a internet

Zdroje: Hlídací Pes