Jako kandidátka za Novou lidovou, socialistickou a ekologickou unii (NUPES) porazila Roxanu Maracineanuovou, bývalou ministryni pro sport, ve volebním obvodu Val-de-Marne v Paříži. Její den slávy nadešel. V neděli 19. června byla Rachel Kekeová zvolena poslankyní se ziskem 50 3 procent hlasů. I obloha ten večer vypadala, že jí gratuluje: Několik minut po jejím vítězství se 177 hlasy se na nebi objevily blesky, píše list Le Monde.

„Mé vítězství je historické,“ prohlásila nově zvolená poslankyně, která se označila za „bojovnici“. Její neteř byla po oznámení výsledku plná emocí. „Dostane šerpu s trikolórou jako v televizi!“ říkala, zatímco kamarádka Kekeové novou poslankyni objímala a říkala jí, ať nepláče, že „otřese Národním shromážděním“.

Takže možné je všechno. Osmačtyřicetiletá pokojská se dostala na jednu z nejprestižnějších politických pozic ve Francii poté, co porazila bývalou ministryni Emmanuela Macrona.

„Politika je přístupná všem, kteří se do ní zapojí,“ myslí si Stephanie Dauminová, komunistická starostka Cheveilly-Larue, kde Rachel Kekeová bydlí. Manažer její kampaně Sylvain Mailler popsal, že „Kekeová reprezentuje republiku. Republiku, která má problém dát hlas lidem, jako je ona.“ „Je to malý zázrak. Říkali nám, že v tomhle volebním obvodu nejde vyhrát. Prostě jsme do toho museli jít,“ říká Mailler.

Kekeová, matka pěti dětí s uvolněným a jednoduchým vystupováním, nežila odjakživa v Paříži. Narodila se v Abidžanu na Pobřeží slonoviny. Do Francie přišla ve 26 letech v roce 2000 po vojenském převratu, při kterém byl svržen Henri Konan Bédié.

Pracovala nejdřív jako kadeřnice, pokojská a uklízečka; občanství získala v roce 2015. Rachel byla dlouho „neviditelným člověkem“, stejně jako mnoho dalších, kteří dřou ve stínu kanceláří. Při sporu se svým zaměstnavatelem odsuzovala neplacené přesčasy, pekelný pracovní časový rozvrh i zneužívání subdodavatelských firem, které zajišťují levnou pracovní sílu za cenu nekalých praktik.

Kandidatura na poslankyni byla pokračováním boje za to, aby byl slyšet „hlas bezhlasých,“ vysvětlila Kekeová. Vítězství v parlamentních volbách věnovala Rachel svým kolegům v hotelu Ibis, uklízečům, hlídačům a pečovatelům, tedy všem špatně placeným a zanedbávaným zaměstnancům.

„Národní shromáždění je naše. Není jen pro bohaté,“ prohlásila Kekeová v proslovu. „Uznávám, že mé vzdělání je na úrovni dítěte základní školy. Ale jsem velmi inteligentní. Každý má nějakou inteligenci. Rachel je někdo, kdo se směje, ale když pracuje, na nic si nehraje,“ prohlásila.

Kekeová uvedla, že navštíví uklízečky v Národním shromáždění, aby zjistila, jaké mají pracovní podmínky. Jedna z nich, 52letá Jeannette Sambová, za ní přišla na oslavu zvolení do městského divadla, aby podpořila ženu, „která ji zastupuje“. „Že uklízíme exkrementy neznamená, že nemáme nic v hlavě,“ prohlásila Sambová. Člen odborové konfederace práce (CGT) Moulay Tahiri uvedl, že je šťastný, že „s Rachel budou takzvaní druhořadí občané konečně bráni vážně“.

Rachel Kekeová promluvila také k „zoufalým“ mladým lidem ve svém obvodu, kteří říkají, že Francie není dobrá, ale špatná. „Řeknu jim ne. Budeme společně pracovat na tom, abychom mladým ukázali jinou tvář Francie,“ prohlásila Kekeová.

V dolní komoře parlamentu získalo rekordních 89 křesel krajně pravicové Národní sdružení. Členka týmu Kekeové Marie Leclerc-Bruantová ujistila list Le Monde, že Kekeová bude „skvělou poslankyní, která bude bojovat proti jejich názorům“. Boj začíná teď.