Z toho výdaje ze státního rozpočtu činily 6,1 miliardy korun, přičemž největší položkou byly sociální dávky. Za ně stát vyplatil čtyři miliardy korun. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo financí. K celkovým výdajům ještě uvedlo, že nezahrnuje výdaje obcí a krajů za květen. Řádově jde desítky milionů korun.

Úřad zároveň upozornil na to, že podle dat z počátku června bylo v Česku zaměstnáno zhruba 70 000 uprchlíků z Ukrajiny. Stát tak má v této souvislosti příjmy z daní a sociálního a zdravotního pojištění.

Podle pondělního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana si téměř 77 000 Ukrajinců, kteří od počátku ruské invaze uprchli do Česka, našlo práci. To podle něj svědčí o tom, že uprchlíci do Česka nepřichází zneužívat sociální systém, ale že zde chtějí žít.

Na počátku dubna odhadl ministr financí Zbyněk Stanjura, že celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny budou zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun.

Česká republika v úterý vydala ukrajinským uprchlíkům 688 speciálních víz, o téměř 1000 méně než před týdnem. Na cizinecké policii se za čtyři měsíce ukrajinsko-ruského konfliktu podle údajů vnitra přihlásilo 310.976 běženců, v úterý jich bylo 1703. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky podle statistik téměř třetina procent.

Přesný počet ukrajinských uprchlíků v Česku nelze však určit, někteří z ČR odjíždějí do jiných zemí nebo se vrací domů. Podle odhadu úřadů je v Česku asi 280 000 až 300 000 uprchlíků, převážně žen s dětmi.

Nejvíce jich zůstává v Praze. Kvůli přeplněnosti metropole a nedostatečným kapacitám vedení město uzavřelo minulý týden Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, které odbavilo od začátku války na Ukrajině téměř 100 000 uprchlíků.

Pražský primátor Zdeněk Hřib se poté s premiérem Petrem Fialou domluvili, že vznikne soubor opatření, která budou motivovat uprchlíky k přesunu do méně vytížených obcí.

Sněmovna i Senát minulý týden schválily novelu zákona zvaného lex Ukrajina, podle které budou ministerstva a další úřady i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Kraje mají s obcemi dál zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků.

Snazší a rychlejší by mělo být budování dočasných staveb pro ubytování a vzdělávání uprchlíků. Běženci budou také moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Půjde o 4250 korun měsíčně pro dospělé a o 3050 korun za měsíc pro děti. Normu ještě posoudí prezident.