Společně stáli ve vedení tehdy ztrátového ČSA, společně si rozdali mnohamilionové odměny a po odchodu ze státního podniku se také společně vrhli na nový byznys – zemědělství.

Řeč je o bývalém šéfovi Letiště Praha, ČSA a Českého Aeroholdingu Miroslavu Dvořákovi a o muži, který mu sekundoval z pozice prezidenta ČSA – Philipu Moreelsovi. Oba muži se znají ještě z dob působení v ČSOB.

Jak vyplývá z obchodního rejstříku Dvořák s Moreelsem společně s bývalým ředitelem pro finance Českého Aeroholdingu Petrem Vlasákem, vstoupili v květnu tohoto roku do statutárních orgánů řady firem vzniklých z bývalých zemědělských družstev na Moravě a ve Slezsku.

Podle Dvořáka ale není jejich primárním záměrem skupování nemovitostí, která družstva ve velkém vlastní.

"Nejedná se o spekulativní nákupy pozemků, ale o provozování zemědělské prvovýroby," uvedl Dvořák pro HlídacíPes.org. "Chceme se dlouhodobě věnovat rostlinné i živočišné výrobě, protože z našeho pohledu je to v dlouhodobém horizontu perspektivní, i když v současné době při historicky nízkých cenách komodit se to tak nemusí jevit."

Skupina X

Vstup do agrárního byznysu odstartovalo v lednu založení nové společnosti RenoDevelopment, kterou vlastní firma RenoEnergie se základním kapitálem přes 64 milionů korun. V ní má Dvořák majoritní podíl, Moreels je menšinovým akcionářem společně se Zdeňkem Valešem a Jakubem Helusem.

Přes nově založenou dceřinku pak na počátku jara ovládli společnost X Agro a X Pozemky, které vznikly rozdělením velké moravské zemědělské skupiny Xyience, pod kterou spadalo osm zemědělských družstev hospodařících na zhruba 10 tisíci hektarech půdy například kolem Ostravy, Kroměříže, Nového Jičína či Přerova.

Zatímco hodnotu pozemků společnosti X Pozemky odhadl znalec na konci roku 2014 na 15,5 milionů korun, tak hodnota jmění společnosti X Agro byla oceněna na 930,4 milionů korun.

Kromě řady bývalých družstev a pozemků získal Dvořák s Moreelsem zmíněnou transakcí také dvě bioplynové elektrárny. Zatímco s podnikáním v oblasti malých vodních a solárních elektrárnách má Dvořák už několikaletou zkušenost, rostlinná a živočišná výroba společně s bioplynovými elektrárnamy je jeho nový cíl.

Šetrný byznys

V rozmezí od března do května Dvořák s bývalými kolegy z Letiště postupně zasedl ve statutárních orgánech celkem 15 společností, například ZD Podhradní Lhota, ZD Javorník nebo Záhoran.

Zatímco Dvořák ve většině případů zastává post člena představenstva, jeho předsedou je další muž z bývalého Dvořákova týmu – tehdejší vrchní ředitel pro finance Českého Aeroholdingu Petr Vlasák, který Dvořákovi radil s plánovanou privatizací Letiště Praha.

Ani tím ale výčet bývalých vrcholných manažerů v jeho novém zemědělského byznysu nekončí. Dvořák si přizval ještě tehdejšího ředitele právního útvaru Letiště Richarda Chvojku. Ten nyní zastává post v představenstvu firem zastřešujících Dvořákovy zemědělské aktivity – RenoDevelopment a X Agro.

Podnikatelské vazby Miroslava Dvořáka. Pro úplné zobrazení klikněte na obrázek | zdroj: Hlídací Pes

"Chceme vytvořit fungující k půdě šetrný byznys a velikost (počet spol.) bude jen otázka příležitosti,” popsal Dvořák pro HlídacíPes.org ideální představu svého současného podnikání. “A to vše s lidmi, se kterými máme podobný filozofický přístup."

Soused Janoušek

Dvořák působil ve vedení klíčových státních firem Letiště Praha, ČSA a Českého Aeroholding v rozmezí let 2007-2014. Z posledně jmenované společnosti odešel pod tlakem ministra Andreje Babiše (ANO).

Zároveň sklidil ostrou kritiku, když vyšlo najevo, že si v roce 2011 nechal společně s dalšími lidmi z managementu vyplatit zhruba 200 milionovou odměnu. Podle Mladé fronty Dnes připadlo Dvořákovi 150 milionů korun čistého. Ukázalo se také, že za Dvořákova vedení stouply platy vedení více než dvojnásobně.

Letiště Praha podalo kvůli odměnám, které si tehdejší management vyplatil, trestní oznámení. Jak prošetřování dopadlo, nechtěli zástupci Letiště Praha sdělit, podle Hospodářských novin ale bylo odloženo.

Tehdejší šéf státního dopravce byl také kritizován za své přátelství s lobbistou Romanem Janouškem, který byl považován za šedou eminenci pražské politiky s výrazným vlivem na tehdejšího primátora Pavla Béma.

V době, kdy se jednalo o privatizaci pražského letiště, vyšlo najevo, že Dvořák si staví dům na parcele, která patřila Janouškovi. V současné době stojí luxusní vily Janouška a Dvořáka hned vedle sebe. Přičemž na Dvořákově adrese mají sídlo jeho klíčové společnosti RenoEnergie a RenoDevelopment, či nově získaná firma ZD Beskyd Palkovice.

Další vila

Pouhých 10 dní po svém odchodu z čela Českého Aeroholdingu si Dvořák podle zjištění HlídacíPes.org koupil další dům, jen pár minut cesty od svého sídla. Za 32,5 milionů korun si pořídil funkcionalistickou vilu Františka Langera.

Jak vyplývá z údajů v kupní smlouvě, platbu za dům 7+1, o rozloze 500 m2, se zahradou 1,5 tisíc m2 si rozdělil na několik částí. Částku 500 tisíc zaplatil předem, 9,5 milionů složil Dvořák do 5ti dnů od uzavření smlouvy a 22,5 milionů financoval hypotékou.

Jaké má Dvořák s historickou vilu plány, když už jeden rozlehlý dům vlastní, nechtěl říci. "Můj dům nesouvisí nijak s mým podnikáním," uvedl pouze.

Kromě pražských nemovitostí vlastní Dvořák ještě rozlehlý areál na Šumavě u Hartmanic. Bývalé panské sídlo, využívané jako vojenské školící středisko s kapličkou, zámečkem, tenisovým kurtem, vlekem, hájenkou, či domkem pro zahradníka získal Dvořák od ministerstva obrany za 10 milionů korun. K dnes luxusně zrekonstruovanému areálu připadá ještě téměř 2 hektarový pozemek.

Na Šumavě vlastní Dvořák ještě další rozsáhlé pozemky a lesy nedaleko Zadova. Celkem mu patří plocha o rozloze více než 10 hektarů.

Eliška Hradilková Bártová pro Ústav nezávislé žurnalistiky