Česká republika, kterou deník označil za jednoho z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti Ruské agresi, podle WSJ zajistila asi 800.000 dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa a identifikovala dalších 700.000 kusů, které by bylo možné objednat s dodatečnými finančními prostředky. Ty se dosud povedlo zajistit pro první tranši 300.000 nábojů, přičemž zdaleka největší příspěvek nabídlo Německo.

Někdejší příslušnost země k bývalému sovětskému bloku se ukázala být nečekaným přínosem, uvádí americký deník. Díky ní totiž zdědilo Česko významný zbrojní průmysl se zákazníky po celém světě a dobré vztahy s mnoha zeměmi globálního Jihu, které mají velké zásoby zbraní ze sovětské éry a další jsou schopny vyrábět.

Jakkoliv je Praha zdrženlivá ohledně toho, odkud náboje pocházejí, tvrdí, že mezi dodavateli jsou i někteří spojenci Ruska. Obchodní dohody předpokládají, že dodávky budou přepravovány přes území Česka nebo třetích zemí, aby se zastřela jakákoliv přímá vazba mezi zeměmi původu a Ukrajinou a také aby se dodavatel nevystavil hněvu Moskvy.

"Důvěrnost je zde klíčová: Bavíme se a budeme se bavit s každým, bez ohledu na jeho loajalitu nebo politický postoj - s několika málo výjimkami, jako je Severní Korea," řekl deníku poradce českého premiéra Petra Fialy pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Podle náměstka na českém ministerstvu obrany Jana Jireše odhalila česká iniciativa rozpor mezi přátelskými postoji některých vlád k Rusku na veřejnosti a jejich připraveností uzavírat v soukromí obchody se spojenci Ukrajiny.

"Když přijdete s balíkem peněz, mají zájem," řekl deníku šéf pražského think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda s tím, že Česko je vnímáno jako "neutrální" ve srovnání s USA, jejichž podobné iniciativy byly dodavateli v Africe, Asii či Latinské Americe odmítnuty.

Čeští představitelé, kteří stojí za diskrétními nákupy munice, podle WSJ uvedli, že jejich úsilí začalo už krátce před plnohodnotnou invazí Ruska na Ukrajinu před více než dvěma lety. Začali v tichosti objíždět svět, uzavírat smlouvy a vyjednávat vývozní licence s desítkami producentů. Do značné míry také obešli těžkopádnou byrokracii NATO a Evropské unie, jejíž členové se spolu s USA mezitím soustředili spíše na zvyšování domácí výroby.

"Česká iniciativa pomůže Ukrajině stabilizovat frontu a znovu získat převahu," řekl Nico Lange, bývalý náčelník štábu na německém ministerstvu obrany. Podle analytiků potřebuje Ukrajina každý měsíc až 200.000 nábojů různých ráží, aby mohla čelit ruskému náporu.

Deník ve svém článku poukazuje na pomalé navyšování zbrojní výroby ve Spojených státech i Evropě. V USA ho brzdí patová situace v Kongresu, zatímco v Evropě kvůli problémům s dodavatelským řetězcem, nedostatečnému vládnímu financování a chybějícím pracovním silám se výrazné zvýšení výroby neočekává dříve než koncem příštího roku nebo začátkem roku 2026. WSJ navíc v této souvislosti upozorňuje, že až polovina veškeré vojenské produkce EU se do poloviny roku 2023 vyvážela do třetích zemí a nikoliv na Ukrajinu.

Americká produkce bude podle představitelů země činit do konce letošního roku 70.000 dělostřeleckých granátů měsíčně, v polovině roku 2025 by se měla zvýšit na 80.000 nábojů. EU uvedla, že její zbrojovky budou schopny do konce roku 2024 vyrábět 1,4 milionu nábojů ročně a koncem roku 2025 dva miliony.

Dělostřelecká výroba Ruska, které čelí přísným hospodářským sankcím, by se podle britského institutu RUSI měla ustálit na třech milionech dělostřeleckých nábojů ročně.

"Západním iniciativám bránila (...) snaha vyrábět v Evropě nebo v USA, protože země chtěly spojit podporu Ukrajiny s podporou svého průmyslu," řekl Jireš. "Což je legitimní cíl, protože se potřebujeme dovyzbrojit, ale není to to, co je potřeba pro okamžitou pomoc Ukrajině," dodal.