Pamětníci si možná vzpomenou, jak po Palachově týdnu v roce 1989 nevyšlo jedno číslo humoristického časopisu Dikobraz. Mezi lidmi se šuškalo, že jeho vydání zastavila cenzura, protože na titulní straně měl být vtip od Vladimíra Renčína, na němž jdou dvě jeho známé postavičky s ručníky po Václaváku se slovy „to jsem zvědav, jestli dnes poteče teplá, nebo studená“.

Byla to samozřejmě jen fáma, ale natolik rozšířená mezi lidmi, že po pádu režimu Vladimír Renčín tenhle vtip z hecu opravdu nakreslil a karikatura také vyšla na titulní straně Dikobrazu.

Tak trochu to připomíná událost, která se stala v Londýně 9. července 2013.

V letech 1748-1832 žil zámožný anglický právník, osvícenský filozof a společenský reformátor Jeremy Bentham. Jako zakladatel utilitarismu zastával teorii, že cílem společnosti je rozmnožovat lidské štěstí a odstraňovat či omezovat utrpení. Vůči zločincům byl tvrdý, ale zároveň žádal, aby se netrestaly činy, které nikomu neškodí (například homosexualita). Byl pro volební právo žen, právo na rozvod, odluku církve od státu či osvobození otroků.

Mumie podle poslední vůle

Bentham zemřel jako starý mládenec a ve své závěti stanovil, že má být nabalzamován a jeho vypreparované tělo se má vystavit v University College London, jejímž byl spoluzakladatelem.

A tak se také stalo. V roce 1832 byla Benthamova mumie oblečena, dostala hůl, voskovou hlavu (protože se mumifikace nepodařila) a klobouk a skončila ve vitríně univerzity. Tělo se vytahuje z vitríny málokdy, vlastně jen kvůli údržbě a čištění, protože to zase není taková legrace. Jsou na to potřeba alespoň tři lidé, protože mumie je napevno přišroubovaná k židli. Navíc panuje obava, že by oblečení mohly napadnout breberky, což už se ostatně stalo v roce 1939 a zanechalo to velmi viditelné stopy.

Později se rozšířila legenda, že Bentham je po léta tichým pozorovatelem na zasedáních vědecké rady univerzity. Tento dlouholetý mýtus nebylo možné vyvrátit, a tak bylo nejlepším řešením udělat z něj skutečnost.

Univerzita proto rozhodla, že Benthama i s židlí 9.července 2013 posadí při zasedání vědecké rady k jednacímu stolu. Tato skutečnost byla obrazově zdokumentována (ZDE), aby se navždy vyvrátily jakékoliv pochybnosti. Na zasedání vydržel pan Jeremy přes tři hodiny. Byl přítomen, ale nehlasoval. Pak se zase vrátil za sklo.

Pro pořádek ovšem dlužno podotknout, že to možná nebylo poprvé. Podle některých údajů byl během zasedání rady u stolu už při stém (1926) a stopadesátém (1976) výročí založení univerzity, nicméně spolehlivě doloženo to není a ani univerzitní dokumenty se o tom nezmiňují. Od roku 2013 je už ale v této věci jednou provždy jasno.

Mumifikované tělo jeremyho Benthama vystavené v University College London | zdroj: Profimedia