Dnes je středa 1. února 2023., Svátek má Hynek
Počasí dnes 1°C Občasný déšť se sněhem

Výše mzdy bude v inzerátech povinná. Ženám to může pomoci k vyšším výdělkům

Výše mzdy bude v inzerátech povinná. Ženám to může pomoci k vyšším výdělkům
Nová povinnost zaměstnavatelů by měla pomoci ženám k lepším výdělkům. | zdroj: Profimedia

Zaměstnavatelé patrně už brzy budou muset v inzerátech na pracovní pozice uvádět také výdělek.

S tímto opatřením počítá úprava zákoníku práce, kterou by chce ministerstvo práce předložit příští rok. Úprava je součástí balíku opatření k rovnému odměňování žen a mužů na roky 2023 až 2026, který získala Česká tisková kancelář.

Osmdesátistránkový dokument schválila před Vánocemi vláda.

Polepší si ženy ve výdělcích?

Česko patří v unii k zemím s největšími rozdíly ve výdělcích mužů a žen. Podle dokumentu ženy vydělávají v průměru zhruba o 17 procent méně. Na stejných pozicích za srovnatelnou práci mají ve firmách o desetinu méně a ve veřejném sektoru o pět procent.

„Struktury odměňování jsou zneprůhledněné, uchazečky a uchazeči často nejsou seznámeni s výší mzdy před nástupem do zaměstnání, zaměstnanci a zaměstnankyně postrádají dostatečně přehlednou informaci o systémech, politikách a pravidlech odměňování ve firmách a organizacích, nerozumí svým výplatním páskám, o odměňování se téměř nemluví,“ píše se v dokumentu.

Autorský tým připomíná, že v roce 2018 se průměrná mzda mužů a žen v Česku v průměru lišila o 19 procent. Na stejném pracovišti dosahoval rozdíl 15 procent, ve stejné kategorii zaměstnání (klasifikace CZ-ISCO) pak 14 procent a při stejné práci na stejném pracovišti devět procent.

V roce 2020 vydělávaly ženy v průměru o 17 procent méně, na stejném pracovišti o 15 procent méně, ve stejné kategorii zaměstnání o 13 procent a za stejnou práci na stejném místě o devět procent. U mužů a žen se základním vzděláním rozdíl činil 15 procent, u vyučených 22 procent, u středoškoláků a středoškolaček s maturitou 19 procent a u vysokoškoláků a vysokoškolaček 26 procent.

„Rozdíly v průměrném počtu odpracovaných hodin jsou ale malé a odlišnost v odměňování jimi není možné vysvětlit,“ stojí v dokumentu.

Nižší příjem žen má přitom negativní dopad na rodinné rozpočty a životní úroveň domácnosti, promítá se i do menších důchodů ve stáří. Stát zas přichází o příjmy z daní a odvodů.

Příčiny rozdílů v odměňování žen a mužů jsou podle expertního materiálu už ve vzdělávání, ve směřování dívek do méně ohodnocených oborů a také v četných předsudcích, překážkách ve slaďování práce a péče o rodinu a v diskriminaci.

Za jednu z hlavních překážek označuje autorský tým netransparentnost pracovních pozic.

Zruší se také mlčenlivost

Plán proto počítá s rozšířením informační povinnosti zaměstnavatele v inzerátech na pracovní pozice. Nově by v nich musel být základní výdělek, odměna za práci na dohodu, nebo rozsah nabízeného ohodnocení.

„Nejnižší a nejvyšší částka je definována hranicí plus/minus deset procent střední hodnoty,“ stojí v materiálu. Povinnost zveřejňovat údaje o odměně je podle něj zavedena na Slovensku či v Rakousku.

Dokument počítá i s „eliminací doložek o mlčenlivosti“ o výši mzdy či platu. Podle plánu by se měla výslovně stanovit nicotnost jejich sjednávání. Tento pojem znamená, že na doložky se pohlíží tak, jako kdyby neexistovaly. Jejich uzavírání by nemělo žádnou právní váhu a dopady. Tento postup platí například na Slovensku.

Zavedení nicotnosti doložek v Česku doporučovala už před lety někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Opatření vycházejí z chystané evropské směrnice o stejné odměně za stejnou či rovnocennou práci. Vyjednání předpisu mělo Česko jako jeden z cílů za svého předsednictví. Před Vánocemi se dosáhlo politické dohody mezi Radou Evropské unie a Evropským parlamentem.

Zdroje: