Minimální mzda je teď 16 200 korun. Odbory požadovaly kvůli vysoké inflaci její zvýšení o 2000 korun ještě letos. Zaměstnavatelé byli naopak proti skokovému růstu.

„Když se podívám na vývoj minimální mzdy vůči průměrné mzdě v České republice i na to, že zvyšujeme také zaručenou mzdu, tak s ohledem na ekonomickou situaci bychom se měli pohybovat někde kolem 41 procent vůči průměrné mzdě. Musíme si uvědomit, že to neplatí vláda, ale platí to zaměstnavatelé. Musí na to mít. Musíme být v této složité situaci velmi opatrní, abychom s vaničkou nevylili dítě a nezpůsobili nárůst nezaměstnanosti. Prioritní zájem je udržet nízkou nezaměstnanost,“ uvedl Jurečka. Podle něj poměr 41 procent minimální mzdy ke mzdě průměrné je „jeden z nejvyšších za poslední roky“.

Minimální mzda v letošním druhém čtvrtletí podle statistického úřadu činila 40 086 korun. Z ní 41 procent odpovídá 16 435 korunám. V podkladech k nařízení o zvýšení důchodů Jurečkovo ministerstvo ale počítalo pro příští rok s průměrným výdělkem kolem 40 400 korun. Aby se tak minimální mzda rovnala 41 procentům, navýšení by mělo odpovídat asi 350 korunám. Jurečka tuto částku nepopřel.

„Můžeme se bavit o nějakém zaokrouhlení. Pokud by se sociální partneři dohodli na částce vyšší, nemám s tím problém,“ dodal šéf resortu práce. Podle něj pak o přidání bude debatovat vedení vládní pětikoalice.

O minimální mzdě jednala tripartita. Odboráři a podnikatelé se na přidání ani letos nedohodli. Jurečka je vyzval, aby ve vyjednávání pokračovali a snažili se najít „aspoň nějaký interval“ částek.

Odbory požadovaly kvůli prudkému zdražování navýšení minimální mzdy o 2000 korun ještě letos. S tím kabinet nesouhlasil. Zaměstnavatelé s vysokým přidáváním nesouhlasí. Připomínají, že náklady rostou. Zmiňují ceny energií či pohonných hmot. Poukazují na to, že s minimální mzdou se navyšuje i zaručená mzda. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy teď do 32 400 korun.

Přiměřené minimální mzdy upravuje nová evropská směrnice, kterou by měly členské státy do své legislativy přenést do dvou let. „Při posuzování přiměřenosti minimální mzdy vůči hladině hrubých mezd mohou být vodítkem ukazatele, které se běžně používají na mezinárodní úrovni, jako je 60 procent mediánu hrubé mzdy a 50 procent průměrné hrubé mzdy,“ uvádí předpis.