„Samozřejmě i toto je výrazná vzpruha pro náš obranný průmysl a pro naši ekonomiku. Opět se toto projeví v naší ekonomice,“ řekla ministryně. „Stoprocentně budeme jako resort dál pokračovat v tom, že nebudeme klást nějaké překážky vydávání licencí,“ dodala.

Na Ukrajinu dodává podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka vojenský materiál celá řada českých výrobců. „Mezi největší dodavatele patří Czechoslovak Group a STV Group. Ale kromě nich se jedná o desítky dalších firem,“ řekl dnes ČTK. „Z praxe vím, že ne všechny licence se nakonec zrealizují,“ uvedl. V roce 2022 se na Ukrajinu podle něj vyvezl vojenský materiál za 13 miliard korun, 80 procent z něj tvořila munice, většina pocházela z firemních zásob. „Osobně si myslím, že letošní objem exportu vojenského materiálu na Ukrajinu nebude vyšší než v roce 2022,“ míní Hynek. Oproti počátku války se podle něj udělování exportních licencí na Ukrajinu výrazně zpomalilo. „A Polsko začalo vyžadovat tranzitní licence, což dodávkám na Ukrajinu také nepřispívá,“ doplnil.

Od začátku války Česko Ukrajině dodalo vojenské vybavení v hodnotě 6,2 miliardy korun, například bitevní vrtulníky, tanky, bojová vozidla pěchoty samohybné houfnice a raketomety, uvedla Černochová. V armádních zásobách už ale vhodný materiál k poslání Ukrajině není, zopakovala.

Z materiálu na webu ministerstva obrany vyplývá, že Česko darovalo Ukrajině vojenskou techniku v zůstatkové hodnotě zhruba 1,2 miliardy korun od loňského začátku ruské invaze. Mezi dary byla i letecká technika, desítky tanků, bojová vozidla, raketomety i ruční zbraně a munice. Šlo o techniku s rokem pořízení od konce 50. let minulého století až po letošek. Pořizovací cena těchto věcí činila 6,2 miliardy korun, podle obrany je 1,2 miliardy zůstatková hodnota.

V rámci mise EUMAM schválené loni v době českého předsednictví v Radě Evropské unie Česko dosud vycvičilo zhruba 4000 ukrajinských vojáků, řekla. Sněmovna na konci listopadu schválila možnost pokračování výcviku v ČR i pro příští rok.

Připomněla také, že s ukrajinským ministerstvem strategického průmyslu podepsal resort obrany memorandum o porozumění, které umožní užší spolupráci na opravách. Hovořila také o spolupráci například s Dánskem či Nizozemskem při dodávkách urgentně potřebné techniky a munice ze zdrojů českého obranného průmyslu.

„Tato naše pomoc otevírá i budoucí cestu zapojení České republiky do, doufejme, poválečné obnovy Ukrajiny,“ poznamenala Černochová.

Volodymyr Zelenskyj se setkal s šéfkou MMF Kristalinou Georgievovou | zdroj: Profimedia

Ukrajina dostane od Mezinárodního měnového fondu dalších dvacet miliard korun

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v pondělí schválila vyplacení 900 milionů dolarů (20,4 miliardy korun) Ukrajině ze záchranného úvěrového programu. O několik hodin později se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během své cesty ve Washingtonu setkal s šéfkou MMF Kristalinou Georgievovou a poděkoval jí za podporu. Georgievová Ukrajinu pochválila za dosažené ekonomické pokroky navzdory pokračující válce.

Poskytnuté prostředky jsou součástí úvěrového programu, takzvaného Extended Fund Facility (EFF), který MMF schválil letos v březnu. Čtyřletý program od MMF je součástí celosvětového souboru pomoci v objemu 115 miliard dolarů na podporu ukrajinské ekonomiky zdevastované válkou, kterou proti Ukrajině rozpoutalo Rusko.

„Hovořili jsme o pozoruhodné odolnosti ukrajinského lidu navzdory obrovským válečným ztrátám. Ekonomika je výkonná a předpokládá se, že růst HDP v letošním roce dosáhne nejméně 4,5 procenta. Inflace nadále klesá a v listopadu dosáhla roční míry 5,1 procenta,“ prohlásila Georgievová.

Zelenskyj vyjádřil MMF vděčnost za podporu Ukrajiny a ukrajinského lidu, protože „v době války je zabezpečení finančního systému zcela zásadní“. Podotkl, že Kyjev pracuje na provádění doporučených reforem. S Georgievovou se bavili též o možnostech využití zmrazených ruských aktiv, oznámila kancelář ukrajinského prezidenta.