Web Politico po hlasování napsal, že americký závazek vůči Ukrajině na plénu Senátu utrpěl drtivou ránu. Bílý dům v posledních dnech varuje, že americká vláda po konci roku nebude mít peníze na podporu země napadené Ruskem, a to ani vojenskou, ani ekonomickou. Výpadek pomoci od dosud nejvýznamnějšího spojence by podle Bidenova týmu mohl „ochromit“ ukrajinské bojové operace.

Na pomoc Kyjevu by balík navržený v Senátu vyčlenil přibližně 61 miliard dolarů (1,38 bilionu korun), Izrael by z něj dostal na 14 miliard dolarů (315 miliard korun). Dvě miliardy dolarů měly jít na bezpečnost Tchaj-wanu a oblasti Indického oceánu a západní a středí části Tichého oceánu. Něco přes devět miliard dolarů mělo jít na humanitární pomoc a nejméně deset miliard na posílení zabezpečení americko-mexické hranice. Biden původně Kongres žádal o zhruba 106 miliard dolarů, senátoři pak částku ještě navýšili na 110,5 miliardy dolarů (2,5 bilionu korun).

Republikánští senátoři dávali v posledních dnech najevo, že návrh zablokují, když do něj demokraté nezahrnou jejich požadavky ohledně imigrační politiky. Republikáni tuto možnost mají, jakkoli jsou v Senátu v menšině, neboť při procedurálních hlasováních, jako bylo to středeční, je zde pro přechod většiny návrhů do další fáze projednávání zapotřebí nejméně 60 z celkových 100 hlasů.

Návrh krizového balíku nakonec podpořilo 49 senátorů, proti se jich postavilo 51. Kromě všech republikánských senátorů vyjádřil nesouhlas i formálně nezávislý Bernie Sanders, který je však v praxi součástí klubu demokratů. Ten se vymezuje vůči izraelskému tažení v Pásmu Gazy a uvádí, že USA by neměly posílat miliardy dolarů „extremistické“ vládě Izraele bez jakýchkoli podmínek ohledně její vojenské strategie. Součástí izraelské strany premiéra Benjamina Netanjahua jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany.

Republikáni výměnou za podporu balíku podle dostupných informací požadují zpřísnit kritéria, podle nichž se při úvodních pohovorech s žadateli o azyl posuzuje, zda mají důvod obávat se politické, náboženské či rasové perzekuce ve vlasti. Také chtějí změny v systému označovaném jako „humanitární podmínky“, který umožňuje dočasný pobyt jinak nezpůsobilých cizinců na americké půdě. Tyto požadavky výrazně komplikují schválení výdajového balíku, neboť v otázce imigrační politiky republikáni a demokraté roky nenachází společnou řeč.

Jakkoli Bidenův balík ve středu narazil na nesouvisejícím bodě, odpor, s nímž se návrh setkal, odráží slábnoucí ochotu republikánů podporovat Ukrajinu, píše list The New York Times. Odkazuje přitom na průzkumy veřejného mínění, které svědčí o poklesu zájmu Američanů o uvolňování dalších prostředků ve srovnání se začátkem ruské agrese.

„Naše hranice mi dělá větší starosti než Ukrajina,“ řekl podle televize NBC News republikánský senátor Lindsey Graham. Diskuse v Kongresu se odehrávají na pozadí velmi rušného roku na americko-mexické hranici, kam denně přichází tisíce migrantů prchajících především ze zemí Latinské Ameriky. Republikáni toto téma dlouhodobě zdůrazňují a prezidenta Bidena obviňují, že nechává „otevřené hranice“.

Biden je ochoten ke kompromisu o migraci

Jednání v Senátu podle všeho budou pokračovat a do věci se ve středu vložil i Biden, když prohlásil, že je otevřený „značnému kompromisu“ ohledně ochrany hranic. Osud další americké podpory Kyjevu však zůstává nejasný, neboť jakákoli dohoda senátorů by musela projít také Sněmovnou reprezentantů, kde mají těsnou většinu republikáni. Jejich lídr Mike Johnson tento týden uvedl, že projednávaný krizový balík musí být spojený s „transformativní změnou“ americké imigrační politiky.

Biden ve středu vyzval Kongres USA, aby pomoc Ukrajině ve výši desítek miliard dolarů schválil ještě před vánočními svátky. Nedlouho po jeho projevu Pentagon a americké ministerstvo zahraničí oznámily, že USA poskytnou Kyjevu další vojenskou pomoc ve výši 175 milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun). Ta zahrnuje střely do raketometů HIMARS, dělostřeleckou munici nebo protitankové střely.

Biden uvedl, že je ochotný ke „značnému kompromisu“ ohledně ochrany hranic, ale naznačil, že na všechny požadavky republikánů přistoupit nechce. „Musí se o tom jednat,“ řekl. Šéf Bílého domu zároveň varoval před scénářem, kdy by se Rusku a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podařilo Ukrajinu ovládnout. „Pokud Putin ovládne Ukrajinu, tak se tam nezastaví,“ varoval Biden a zdůraznil, že Rusko by pak mohlo zaútočit i na některý členský stát NATO.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ohledně zahraniční pomoci Kyjevu řekl, že Ukrajina se snaží zvýšit své obranné kapacity, a vyzval americké společnosti, aby jí v této snaze pomohly. „Ukrajina nechce zcela záviset na svých partnerech. Ukrajina usiluje o to, a je toho i schopna, aby se stala garantem bezpečnosti svých sousedů, až zajistí svoji vlastní bezpečnost,“ sdělil účastníkům americko-ukrajinské bezpečnostní konference ve Washingtonu Zelenskyj.