Invaze vojsk do Československa začala v noci na 21. srpna 1968. Již první den okupace zemřely při střetech s vojáky nebo při okupanty zaviněných dopravních nehodách desítky obyvatel Československa.

„Pro Čechy a Slováky zůstává srpen 1968 symbolem agrese, okupace, zrady a ponížení. Připomíná nám, jak je naše svoboda a nezávislost křehká,“ řekl premiér. Zdůraznil, že po 54 letech ruské tanky opět jezdí po cizí zemi, tentokrát Ukrajině. „Snaží se rozstřílet její sny o lepší budoucnosti,“ podotkl.

Obě události jsou si podle něj v něčem podobné. „Jsme svědky zbabělého zneužívání hrubé síly, pohrdání válečnými konvencemi. Podobné je i to, že Rusko stále považuje středovýchodní Evropu za svůj majetek, s nímž si může nakládat podle libosti,“ řekl Fiala. Není podle něj náhoda, že Moskvu vyprovokoval podobný vývoj. V Československu to byl pokus o směřování k demokracii, na Ukrajině snaha o integraci do západních struktur.

Premiér míní, že Kreml se nemění a jeho dlouhodobým cílem je imperiální politika a tradičními nástroji vydírání, síla a lež. „Tak jako srpen 1968 pro mnohé znamenal konec iluzí o svobodnější verzi socialismu, dnešní válka na Ukrajině může pro někoho znamenat konec iluzí o tom, že ruský imperialismus odešel spolu s komunismem,“ uvedl.

Ohrožení svobody a nezávislosti je podle něj trvalé a má konkrétní podobu, Česko je ale v nesrovnatelně lepší situaci než před 54 lety. „Jsme členy společenství demokratických států, patříme do Evropské unie, naši bezpečnost účinně chrání Severoatlantická aliance. A především jsme hrdá, nezávislá země, ne něčí satelit, svůj osud máme ve svých rukou. Naši přátelé na Ukrajině chtějí přesně totéž, co my už máme. Neváhají za to bojovat. I proto je vojensky, humanitárně a diplomaticky podporujeme,“ dodal Fiala.

Vzpomínkové akce se účastnili vedle premiéra i místopředseda Senátu a místopředsedkyně Sněmovny, ministryně obrany, pražský primátor či poslanci z koalice i opozice. U budovy Českého rozhlasu položili věnce. Podle místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky (za TOP 09) v roce 1968 zklamali i politici. Z tehdejších představitelů se sovětskému diktátu vzepřel jako jediný František Kriegel. Růžička míní, že by na to dnešní politická reprezentace měla myslet. Místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) je přesvědčena o tom, že pro budoucnost národa je důležité se útočníkům postavit, jinak za kapitulaci lidé platí morální ztrátou v kolektivním vědomí. Zmínila rok 1968 i 1938. Také podle Kovářové je podstatné mít politiky, kteří jsou schopni vydat rozkaz k obraně.

Události, které se odehrály před 54 lety, si k budově rozhlasu přišly připomenout desítky lidí. Mezi nimi nechyběli pamětníci a pamětnice. Někteří z příchozích přinesli květiny. Řada účastníků sledovala akci z druhé strany ulice. Doprava na místě se totiž nepřerušila, Vinohradskou po dobu ceremoniálu projížděly tramvaje a automobily.

Vůle pomáhat Ukrajině musí přetrvat, uvedl Fiala k výročí srpna 1968

Fiala na twitteru připomněl, že invaze v srpnu 1968 ukončila období uvolněné atmosféry takzvaného pražského jara. „O 54 let později vpadlo Rusko za vydatné pomoci Běloruska na území samostatné Ukrajiny, aby ji zbavilo nezávislosti a svobody. Rusko tak kousek od nás rozpoutalo brutální válku, ve které denně zabíjí lidi, ničí školy, nemocnice a památky a vyhání obyvatele z jejich domovů. Naše vůle pomáhat Ukrajině nás nesmí opustit,“ napsal premiér. Nelze podle něho dovolit, aby agresor zvítězil. „Jde i o naši svobodu a bezpečnost,“ uvedl.

V noci z 20. na 21. 8. 1968 obsadil Sovětský svaz s podporou dalších států Varšavské smlouvy Československo. Tanky okupantů brzy získaly kontrolu nad celou zemí.

Invaze ukončila období uvolněné atmosféry pražského jara, stejně jako sny obou našich národů o svobodnějším životě.

— Petr Fiala (@P_Fiala) August 20, 2022

Česká společnost byla v roce 1968 podle předsedy opozičního hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše na cestě ke svobodě. „Místo toho lidem invaze zničila všechny naděje a oddálila pád totalitního režimu o dalších 21 let. Přišli jsme o velkou část elit, která odešla za lepším životem do zahraničí. Je to pro nás poučení, že podobným hrozbám se do budoucna musíme umět bránit a že naše bezpečnost není, zvlášť v dnešní době, samozřejmost,“ napsal na twitteru.

Dnes si připomínáme výročí napadení Československa sovětskými vojsky i armádami dalších států Varšavské smlouvy. Tento den bychom měli věnovat vzpomínce na všechny oběti této zákeřné a násilné agrese.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 21, 2022

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan na facebooku (ZDE), poznamenal, že do Československa přišla „bratrská pomoc“, v Maďarsku šlo v roce 1956 o „operaci pro nastolení pořádku“. „A teď se kousek na východ od českých hranic odehrává „speciální vojenská operace“. „Všechno to má jednoho společného jmenovatele: Něco si urvat z cizího území, získat vliv, získat moc. Ta imperiální tendence, kdysi Sovětského svazu a dnes Ruska, se nezměnila,“ napsal šéf hnutí STAN.

Chtěli větší svobodu, ale to se Moskvě nelíbilo. Odpovědí byla okupace, smrt nevinných lidí a zmařená budoucnost mnoha generací.

Před 54 lety nám Sovětský svaz ukázal, že cokoli svobodného mu je cizí a Rusko je dnes stejné. Musíme Ukrajincům pomoci, aby agresora porazili.

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) August 21, 2022

Rovněž předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová spojila srpnovou invazi do někdejšího Československa s nynějšími událostmi na Ukrajině. „Před 54 lety nám Sovětský svaz ukázal, že cokoli svobodného mu je cizí, a Rusko je dnes stejné. Musíme Ukrajincům pomoci, aby agresora porazili,“ napsala na twitteru.

Předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) míní, že takzvané pražské jaro 1968 by nakonec vyústilo v tržní hospodářství a pluralitní demokracii. „Právě to nechtěla ‚Říše zla‘ připustit. Naše touha po svobodě byla trestána tanky. Nikdy na to nezapomeňme a chraňme si ji,“ uvedl na twitteru.

Mluvilo se o "socialismu s lidskou tváří",ale Pražské jaro '68 by nakonec vyústilo v tržní hospodářství a pluralitní demokracii. Právě to nechtěla "Říše zla" připustit. Naše touha po svobodě byla trestána tanky.
Nikdy na to nezapomeňme a chraňme si ji!#svoboda_není_samozřejmost pic.twitter.com/IOwJlkE10G

— Ondřej Benešík (@BenesikOndra) August 21, 2022

Lídr SPD Tomio Okamura v souvislosti se srpnem 1968 řekl, že hnutí na základě těchto zkušeností odmítá přítomnost jakýchkoli cizích vojsk v Česku. „Ať jsou z východu, nebo ze západu. Chceme být suverénní svobodnou zemí, aby nám tady nikdo nediktoval, co a jak máme dělat,“ řekl v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 | zdroj: Profimedia

ČR podle Fialy počítá s vojenskou pomocí Ukrajině, pomoci chce při obnově země

Česká republika počítá s další vojenskou a humanitární pomocí Ukrajině. Pomoci chce už teď s opravou válkou poničených škol, nemocnic a dalších věcí, aby země mohla dál fungovat. Tuto podporu chce Česko za svého předsednictví v EU koordinovat, řekl novinářům po vzpomínkové akci k výročí srpna 68 Petr Fiala.

„Budeme pokračovat v tom, co děláme. Budeme dál posílat vojenskou techniku Ukrajině. Rozvíjíme jednání s Ukrajinou o poválečné pomoci a také to, kde bychom mohli pomoci už teď, ať už jde o opravu škol, zdravotnických zařízení, těch věcí, které Ukrajinci potřebují k tomu, aby do značné míry mohli normálně žít. Myslím si, že to je úkol nejen ČR, ale i dalších zemí. Využíváme i předsednické role v EU, abychom věci zkoordinovali tak, aby pomoc ze strany Evropy byla opravdu účinná,“ řekl Fiala.

Vedle vojenské pomoci a obnovy zmínil premiér pomoc humanitární či diplomatickou. „Ve všech těch směrech budeme pokračovat, protože jsme si vědomi toho, že Ukrajina čelí obrovské přesile. A jedině, když jim země jako naše a další západní demokratické země pomohou, dokáží Ukrajinci ruské přesile odolat,“ uvedl předseda vlády.