Úspěch, dobrá práce ani dostatek peněz nezaručí spokojenost se svým životem. Stále více mladých lidí končí v ordinacích psychologů, protože se i přes svůj zdánlivě spokojený život cítí osamělí. Skotská dokumentaristka Sue Bourneová, která o fenoménu natočila dokument Age of Loneliness, to nazvala "epidemie osamění".

Epidemie se podle ní rozmohla s užíváním sociálních médií, kdy i přes spojení prostřednictvím internetu, se vazby ve společnosti začínají rozpojovat.

Podle Bourneové tak každému čtvrtému člověku trpícímu osamění hrozí psychické problémy. A nejen to, podle studie Chicagské univerzity izolace dvakrát zvyšuje riziko obezity, vyššího krevního tlaku a snižuje imunitu.

"Myslím, že všichni se tak trochu bojíme osamění. Toho, že budeme sami, že nás někdo opustí. Že nebudeme milováni, chtění nebo se o nás nikdo nepostará," tvrdí Bourneová, která ve svém dokumentu vyzpovídala množství lidí, kteří cítí ve svém životě prázdnotu.

Pobyt na mateřské ženy odcizuje společnosti

Většina z nich má strach z toho, že nenajdou partnera a zůstanou sami. Takovým lidem často nepomůže ani internetová seznamka, protože se kvůli ní cítí ještě osaměleji. "Je to jako bych našla další velkou skupinu lidí, kteří se o mě nezajímají," vysvětluje v dokumentu 40letá Jayne.

Problém s osaměním mají zejména matky od dětí, které se kvůli nízkému věku dětí nedostanou do společnosti a tráví celé dny jen v přítomnosti dětí. I proto vznikají na diskusních fórech skupiny s názvy jako "Hledám kamarádku v Praze".

Obdobný nedostatek společenských kontaktů mají i lidé pracující z domova. "Může to mít katastrofické následky pro naše sociální vazby," varuje profesor psychologie na Univerzitě v Manchasteru Cary Cooper. "Nepociťujte vinu za své sociální potřeby. Večeře s přáteli je stejně důležitá jako pracovní a rodinné závazky," radí.

Na internetu pan Dokonalý

Lidé si je ale snaží nahrazovat vztahy prostřednictvím internetu a sociálních sítích. "Na obrazovce počítače máte šanci změnit se v osobu, kterou chcete být, a představit se ostatním takoví, jací chcete být. Je to lákavý, ale nebezpečný zvyk," píše ve své knize Alone Together Sherry Turkle z Massachusettského institutu technologií.

Díky tomu, že se na internetu dělají lidé lepšími, mají množství virtuálních přátel, se kterými komunikují, zatímco sedí sami doma. To, že realita je ve skutečnosti někde jinde, ukázaly v posledních měsících i příspěvky na Instagramu, kde se navenek dokonalí uživatelé přiznávají, jaký mají ve skutečnosti prázdný život a cítí se osamělí a nemilovaní.

"Navenek poskytuje Facebook neocenitelný prostředek pro uspokojení základní lidské potřeby sociálního kontaktu. Ale zjistili jsme, že Facebook spíš než aby nás uspokojoval, má opačný účinek," sociální psycholog Ethan Kross z Chicagské univerzity.

Z jeho studie vyšlo, že čím déle člověk Facebook během určité doby používal, tím hůř se následně cítil. I proto psychologové raději doporučují nad vkládáním příspěvků na sociální sítě přemýšlet a příliš nevytrubovat vlastní štěstí a spokojenost. Jen by to mohlo zhoršit depresi a pocit osamělosti vašich (třeba i jen virtuálních) přátel.