S Němci máme společnou tradici "zeleného jídla na Zelený čtvrtek", kdy si někteří z našich sousedů pochutnávají třeba na kerblíkové polévce. Na Velký pátek bývá - též postní - ryba, přímo o Velikonoční neděli se tradičně peče také mladé maso - třeba jehněčí či kůzlečí a jí se natvrdo vařená vejce.

Rakušané si stejně jako Češi dávají velikonočního beránka, zelenou součást menu zastupuje třeba polévka s medvědím česnekem a z masitých pokrmů si užívají sváteční šunky buď zapečené v těstě, nebo vařené s kyselým zelím. Šunka je ostatně oblíbená i v Německu.

Posvěcená hostina

U Poláků na Velikonoční neděli hraje prim už opulentní snídaně plná šunky, pašti, nebo studeného masa a vajec. Představuje prostě, jako v mnohých jiných zemích, perfektní protiklad sotva ukončeného přísného půstu. Všechny tyto pochutiny bývají z takzvaného velikonočního košíku, jehož obsah si v Polsku prý nechává posvětit v kostele naprostá většina lidí, včetně těch, co víře příliš nedají.

Poláci mají také několik druhů velikonočních koláčů - třeba bábovku s čokoládou, voňavým kořením či sušeným ovocem, nebo koláč mazurek plněný ovocnými džemy, čokoládou, ovocem či mákem. 

Mazurek | zdroj: ThinkStock

A aby toho sladkého nebylo málo, někde se objeví i kynutý beránek takzvaný agnusek a "ježaté" pečivo senkacz. Ve velikonočním košíku prý také nesmí chybět kus křenu a soli pro připomenutí Kristova utrpení. Zvláštností přímořských regionů je pak to, že jejich obyvatelé přidávají k posvěcení kousek ryby, lidé ze sýrařských oblastí sýr. 

Jedním z nejtypičtějších receptů ruské tabule je paska - dezert z tvarohu, vajec, másla, rozinek a mandlí, zdobený písmeny azbuky XB - v latince CH V, tedy Christos voskrese - Kristus vstal z mrtvých.

Paska | zdroj: ThinkStock

Další stálicí ruské velikonoční tabule je kulič, bochánek složením podobný našemu mazanci, byť na první pohled vypadá velice odlišně. Je totiž politý bílou polevou a posypán barevným zdobením, což působí vesele až výstředně. Paska, uzeniny, sekaná či bábovka - babka, tentokrát však spíš podobná kuliči, jsou typické sváteční speciality také pro Ukrajinu. Jak tady tak v Rusku též nesmí chybět řízný křen. 

Místo vody ocet 

To Řekové si pochutnávají na pleteném pečivu Tsoureki, které zdobí vejce. Ta, která se na bochánek vkládají, mají být červeně nabarvená, aby připomínala Kristovu krev. Na Kypru si dopřávají Flaounes - velikonoční chlebíčky plněné sýrem nebo rozinkami či máslové koláčky Koulouria.

Flaounes | zdroj: ThinkStock

Na Velký pátek se tu obědvá octovo-čočková polévka Faki Xidati. Ta odkazuje na to, že když Kristus během cesty na Golgotu požádal o vodu, dostal místo ní ocet. Mezi tradiční speciality při velikonoční hostině patří i polévka z vnitřností jehňátka.

Co mlsají Španělé? 

Španělé si dávají během Svatého týdne třeba takzvané Torrijas, což je (ještě) vymazlenější verze francouzského toastu. Místo mléka se totiž může namáčet i do vína! Především v Madridu se jí také sladké pečivo Bartolillos plněné krémem a bohatě posypané cukrem.

A pro ty, kteří sladké nemusí, je tu třeba pikantní kuřecí polévka Sopa de ajo s natvrdo vařeným vejcem uprostřed talíře, nebo masový koláč Hornazo plněný chorizem a vejci. I Hornazo je však možné připravit nasladko.

Proslulý je koláč Mona de Pascua, který často dávají kmotři svým kmotřencům. Nahoře je zdobí vařená vejce, jejichž počet odpovídá věku dítěte. V moderní verzi však na koláči najdete spíš vajíčka čokoládová a jiné sladkosti.

Moderní verze Mona de Pascua. Fantazii se meze nekladou | zdroj: Profimedia

V Itálii je tuze oblíbeným velikonočním pečivem takzvaná Colomba pasquale ve tvaru holubice s vrstvou mandlí a cukru. Holubice, která přinesla Noemu při potopě světa olivovou snítku, totiž symbolizuje spásu.

Především v Kampánii se snídá koláč Pastiera napoletana, jež připomíná rýžový nákyp v lineckém těstě. Na oběd je pak populární jehněčí na různé způsoby - třeba žebírka, na pánvi, nebo klasicky pečené v troubě a nesmí chybět jarní zelenina!

Pastiera Napoletana | zdroj: Wikipedia org.

Jehněčí si na neděli dělají i v Portugalsku, kde se také peče takzvaný folar, opět s vejcem uprostřed, který bývá častěji sladký, ale někdy jej připravují i s uzeninou. V regionu Algarve je pak folar podobný spíše koláči, než našemu mazanci - pečou ho tu se skořicí a karamelem. 

A svou národní kuchyní proslulí Francouzi? Ti si v rámci velikonočního menu dávají třeba omelety s čerstvou zeleninou a i jinde oblíbené jehně. Následuje většinou dezert s čokoládou, či slaný v podobě různých sýrů. V Alsasku se také pečou velikonoční beránci zvaní Osterlammele. 

To k britským Velikonocům patří cross buns, tedy bochánky s křížem  na povrchu. Jsou z kynutého těsta, jí se zpravidla na Velký pátek, a to nejlépe horké. Bochánky jsou symbolem blížícího se konce půstu, kříž odkazuje k ukřižování Krista a koření pak k bylinám užitým při ukládání jeho těla do hrobu. 

Cross buns, bochánky, jež se jí už horké | zdroj: ThinkStock

Dalším populárním svátečním dezertem je tu takzvaný Simnel cake, šťavnatý dort s marcipánovou polevou nahoře a zdobením v podobě marcipánových koulí, které symbolizují 12 apoštolů. Irové si v neděli vedle pečeného jehněte často pochutnávají třeba i na pórkové polévce a podle tradice i na vejcích, jež byla na Velký pátek označena křížkem. 

I ve Skandinávii jsou nedílnou součástí Velikonoc, a tedy i menu, vejce. Sváteční oběd bývá často dost podobný tomu vánočnímu, jen je tu jarní zelenina. A k tomu nakládané ryby, losos či jehně.

Švédové mají i tekutou specialitu - takzvaný velikonoční koňak, v podstatě variaci našeho vánočního "vaječňáku". A také Janssonovo pokušení, což jsou brambory zapečené se šproty, smetanou a cibulí. Finové mají jako, na první pohled tuze netradiční, specialitu takzvaný Mämmi. Jedná se o dezert ze zkvašeného žita, který se jí například se smetanou a cukrem. 

Finský dezert mämmi | zdroj: Profimedia

A čím hodování spláchnout? Nu, v Dánsku třeba speciálním velikonočním ležákem Påskeøl. 

Sláva vaječnému koňaku 

Typický sváteční alkoholický nápoj mají i Nizozemci - i tady holdují "vaječnému koňaku", tentokrát s brandy. A k velikonoční snídani servírují třeba ovocný bochník Paasstol.

K švýcarským Velikonocům patří velikonoční koláč, který má mít svůj původ v Basileji, ale i italská Colomba pasquale. Ta je populární například v kantonu Ticino. Jako naše vánočka pak vypadá Zopf, pečivo které mají pro změnu společné s Němci a Rakušany.

V Litvě si při snídani rodina rozdělí posvěcené vejce jako symbol jednoty. Při tradiční hostině pak tady ochutnáte třeba pečenou drůbež nebo selátko, ovocný chlebíček, velikonoční cikánský koláč a makové rolky. Vejce jsou pak (také) velice podstatnou součástí tabule v Lotyšsku a Estonsku.

Srbové si na sváteční tabuli dávají jehněčí polévku se zeleninou, masovou sarmu, nebo kořeněný závin se sýrem kajmak. Chorvatskou sladkou specialitou je sladké pečivo pinca neboli sirnica či lehce sladký velikonoční chléb, co díky zapletení i vloženému vejci vypadá jako dítě v zavinovačce! 

Podoba chorvatského tradičního velikonočního pečiva je vskutku netradiční | zdroj: http://priyaeasyntastyrecipes.blogspot.cz

Rumuni si vedle pasky pochutnávají, a to i o Vánocích, nebo jiných zvláštních příležitostech na sladkém chlebu kozunak s kakaem, rozinkami nebo oříšky. A oblíbené slané speciality? Třeba mleté maso v zelných listech, nebo salát s hovězím. V Bulharsku pak nesmí chybět jarní zeleninový salát s vejci a opět jehně na x způsobů, které však v některých regionech nahrazují králičím masem. I tady se peče kozunak.