Tetování bylo dlouho spojováno s námořníky, lidmi z polosvěta, podsvětí, nebo prostředím, kde plnilo rituální a magické funkce. Jenže v 80. letech 19. století se situace změnila a "kérky" se pomalu staly in i mezi viktoriánskou smetánkou, včetně jejích nejvyšších zástupců. Tělo si tehdy začali zdobit muži i ženy.

Jednou z nejznámějších potetovaných žen té doby byla prý například matka Winstona Churchilla Jennie Randoplh Churchillová. Pro vyhlášenou krasavici a výraznou osobnost byly typické zářivé náramky. A právě jimi měla rodilá Američanka skrývat tetování v podobě hada pojídajícího svůj vlastní ocas, jenž jí obtáčel zápěstí. 

Jennie Churchillová se syny Winstonem a Johnem | zdroj: Profimedia

Tetování se nebránili ani někteří členové královské rodiny. Princ z Walesu, pozdější král Edward VII. si v 60. letech 19. století, prý z duchovních důvodů, nechal během cesty po území dnešního Izraele udělat Jeruzalémský kříž. V 80. letech, pro změnu v Japonsku, pak získali tetování i dva jeho synové princové Albert Victor a Jiří, budoucí panovník Jiří V. Oba mladé muže prý v Jeruzalémě také tetoval ten samý muž, kterému se před lety svěřil do péče jejich otec. 

Kromě toho, že bylo bezesporu módní, tetování - zvlášť u žen - znamenalo i určitou rebélii. Pravidla se opět maličko posunula. Nekonvenčnost trvalé ozdoby nicméně byla důvodem, proč ji mohl spatřit jen někdo - dle uvážení nositelky či nositele. 

Přeživší masakru

Tehdy však žila v Americe i žena, která své tetování skrýt nemohla. Jmenovala se Olive Oatmanová. 

Dívka, kterou v životě čekalo hodně trápení, se narodila roku 1837 a jako čtrnáctiletá přežila vyvraždění velké části své rodiny Indiány, kteří je napadli při cestě do Kalifornie.

Událost je známá jako masakr Oatmanových a přežili ho Olive, její mladší, tehdy sedmiletá, sestra Mary Ann a také patnáctiletý bratr, který byl ale zle zbit a probral se až ve chvíli, kdy Indiáni odvlekli obě dívky jako otrokyně.

Asi po roce je koupil jiný kmen, kde měly obě dívky lepší postavení. Prošly zde také obřadem, během něhož získaly tradiční modré tetování, což prý mělo mít pozitivní vliv na jejich posmrtný život. 

Olive Oatmanová | zdroj: wikipedia

Olive žila s kmenem několik roků. Její sestra nepřežila hladomor, ona sama však od kmene odešla v devatenácti letech, krátce poté, co vzbudilo pozornost, že mezi Indiány žije bílá dívka.

Olive nejdříve o svých zkušenostech přednášela a vyšel i bestseller vycházející z jejích dramatických životních zkušeností, nakonec se ale v 60. letech vdala, s manželem adoptovali dceru a její tragický příběh i fotografie vstoupily do dějin. Zemřela v roce 1903. 

Tělo na odiv

Výstředně provedené tetování se koncem 19. století pojilo s osobnostmi působícími na cirkusové scéně. Tito lidé nezůstávali u decentních kousků - naopak, vypadali jako obrázek. 

Po Americe tak například s cirkusem Barnum & Bailey's putovala jistá Nora Hildebrantová. Později ji nahradila Irene Woodwardová, přezdívaná "Kráska Irene", která šperkovala své vystoupení vymyšlenou historkou, že její tetování vystrašilo útočící Indiány.

Nora Hildebrandtová | zdroj: thehumanmarvels.com

Diváci si mohli koupit i kartičky s fotografiemi potetovaných žen, případně je "sbírat". Hodně potetovaní lidé ostatně budí pozornosti i v současnosti, takže viktoriánská fascinace není příliš překvapivá.

Existovaly bohužel i případy, kdy byly ženy k tetování a vystupování v takzvané freak show nuceny. Působivá kuriozita tak získala pachuť zneužívání a násilí. 

Pionýři mezi tatéry 

Právě v tomto období se objevují také první opravdu známí tatéři. Za prvního profi tatéra je označován Brit Sutherland Macdonald,  který  začal tetovat v 80. letech v armádě a později si otevřel salon na londýnské Jermyn Street.

V roce 1894 se také jako první člověk v Británii oficiálně registroval jako tatér, byť v té době bezpochyby v zemi působila řada dalších lidí, kteří tetovali. Patřil k prominentním umělcům svého druhu. Školil také George Burchetta, jenž se později stal jedním z nejznámějších světových tatérů a o Macdonaldovi mluvil jako o jemném a inteligentním muži, jehož navštěvovali lidé různých společenských vrstev. 

Sutherland Macdonald patří k nejslavnějším tatérům historie | zdroj: favriver.com

Dalším známým jménem branže a konce 19. století je Samuel O´Reilly, Američan s irskými kořeny, který si roku 1891 nechal patentovat elektrický tetovací strojek vycházející z Edisonova elektrického pera. Tatéři nicméně již předtím experimentovali s různými typy strojků, ke slovu při tetovačkách stále přicházela i "stará dobrá" jehla. 

Na tu ostatně nedala dopustit i žena považovaná za první americkou tatérku, Maud Stevens Wagnerová. Původně se živila jako cirkusová akrobatka, načež potkala tatéra Guse Wagnera, vzali se a ona si od něj osvojila uměleckou praxi a sama se pro ni také stala plátnem.

Maud a Gus cestovali po Americe a vedle tetování vystupovali také v zábavních programech. Společně měli dceru Lottevu, která prý k tetování přičichla už jako malá holka. 

Gus Wagner tetuje svou ženu Maud | zdroj: ziher.hr

Maud Stevensová potkala Guse Wagnera, který změnil její život, v roce 1904. A právě v tom roce se narodila také Jessie Knightová.

První britská tatérka se stala jednou z legend svého oboru a tetovala převážně ženy. Nicméně se do díla pustila počátkem "zlatých dvacátých", kdy byla móda korzetů a těžkých šatů definitivně za zenitem. A lidé různých vrstev začali ukazovat mnohem více kůže, byť trvalo ještě dlouho, než se tetování stalo opravdu častým, byť dosud stále tak trochu výstředním, doplňkem. 

Jessie Knightová v akci | zdroj: theneedlesandsins.com