U Ypry panovala skutečná vánoční atmosféra. Možná za to mohlo i to, že část německých vojáků uměla anglicky. A vše odstartovali právě němečtí vojáci – nejdříve se chórem rozezněla Tichá noc, pak se nad zákopy objevily vánoční stromečky a transparenty s nápisy "Merry Christmas" a "Frohe Weinachten".

Následně se nad zákopy vynořili i první odvážlivci, beze zbraní, v rukou místo nich drželi dárky. To už se přestali bát i Britové a vyšli Němcům vstříc. Vojáci znepřátelených velmocí si pak mezi sebou začali vyměňovat drobné dárky – cigarety, doutníky, jídlo, alkohol, ale třeba i ponožky nebo pohlednice.

Pak někdo odněkud vytáhl míč a začal se hrát fotbal. Hrálo se sice na zmrzlé půdě v bagančatech, chyběl rozhodčí, nikomu to však nevadilo. Poprvé od začátku krvavé války mohli vojáci na obou stranách vypnout, a dokonce se pobavit. A co víc – s nepřítelem. Což vlastně nebyl nikdo jiný, než stejně unavení, ztrápení, hladoví a válkou zmoření muži, se kterými by za jiných okolností na jiném místě možná poseděli u piva.

Od té doby už nikdy

Nikdo přesně neví, jak dlouho příměří trvalo. Vojáci stihli ale odehrát několik zápasů, u některých dokonce známe výsledky – například 133. královský saský regiment porazil Skoty 3:2, v jiných zápasech se pro změnu síly obrátily.

Možná nezávisle, možná v inspiraci situací na čtyřkilometrové frontě u Ypry, vojáci uzavírali příměří i na dalších místech. Většina z nich však byla krátká a vojáci zůstávali – byť v klidu – ve svých zákopech. Někde "volno" využili k odstranění pohřbení padlých vojáků, jinde se sloužily společné mše.

Odhaduje se, že do neoficiálního příměří se napříč západní frontou zapojilo několik desítek tisíc britských a německých vojáků. Když Vánoce skončily, zalezli zpět do zákopů a opět proti sobě namířili zbraně.  

Podobná situace se už od té doby nikdy neopakovala. Ba naopak, v některých válkách byly svátky dokonce využívány k efektivnějšímu útoku na protivníka.