Tichý zabiják, který kosil ty nejsilnější

MAGAZÍN - Magazín autor: Šárka Novotná

Psal se poslední rok války, které měli lidé už plné zuby. Jeho počátkem nicméně nikdo netušil, že se k umírání v zákopech i lazaretech, útrapám a souboji s nedostatkem blíží ještě další pohroma. Pandemie, která pohřbí desítky milionů lidí. 

Ženy chránící se proti nákaze, Brisbane 1919

Ženy chránící se proti nákaze, Brisbane 1919,zdroj: Wikipedia.org

Zprvu nenápadná, avšak nesmírně nebezpečná nemoc, známá jako španělská chřipka, si připsala několik zvláštností. Stala se nejhorší epidemií 20. století, zabíjela neobvyklým způsobem a také se dodnes neví, kdy a kde se poprvé objevila. 

Patrně nejznámější verze však počátek pandemie, tedy epidemie, která řádí napříč kontinenty, spojuje s březnem 1918 a vojenském výcvikovým táborem Funston  v kansaském Fort Riley. Začátkem měsíce – podle různých zdrojů 4. nebo 11. března – přišel za ošetřujícím lékařem místní kuchař Albert Gitchell s potížemi, které vypadaly jako nepříjemné nachlazení. V rámci několika následujících dní ulehlo přes pět set nakažených a téměř padesátka z nich během tak krátké doby nemoci podlehla - včetně nebohého Gitchella.

Ale je tu i jiná hypotéza, někteří historici totiž zmiňují, že první případy podivné chřipky byly v Americe i z jiných táborů hlášeny už koncem roku 1917 i dříve. 

Camp Fuston

Nemocní v táboře Funton,zdroj:Wikipedia.org

Ať to bylo jakkoliv, velice brzy po diagnóze nešťastného Gitchella se řada případů chřipky objevila v dalších amerických státech, až zasáhla úplně všechny a postupovala rychle dál, čemuž pomáhaly přesuny vojáků do Evropy i po Evropě i nedostatečná preventivní opatření. 

Virolog a expert na chřipku John Oxford koncem minulého století popsal, že centrem nákazy v Evropě byl francouzský vojenský a nemocniční tábor v Étaples, kde vedle sebe leželi ranění a nemocní. Blízko nich byla navíc chována prasata – podle jedné z teorií se virus z ptáků přesunul právě na prasata a následně na člověka.

Chřipka čile mířila ze západu dál do východní, severní a jižní Evropy, až zasáhla prakticky celý svět. Právě na jihu Evropy také dostala své jméno – v době války neutrální Španělsko totiž neuplatňovalo rozsáhlou cenzuru, jako do války zatažené státy, jejichž představitelé se báli, že články o zabijácké epidemii ještě podlomí morálku vojáku obyvatelstva. O úderu nemoci se tady informovalo svobodně a zhusta, takže se zdálo, že je jí tato země extra zamořená, a chřipka se tedy stala chřipkou španělskou.

Mladí a silní. Až příliš 

Rozsah a intenzita pohromy ale nebyly jedinými hrůznými překvapeními. Nemoc totiž nezabíjela podle "chřipkových pravidel" – místo starých a oslabených lidí, či malých dětí na ni velice často umírali mladí, zdraví lidé s dobrou imunitou. Vše začalo nenápadně, jako běžná viróza. Pak přišlo nadějné zlepšení a následně těžký zápal plic, provázený masivní ztrátou krve a s ní mnohdy i rychlý konec...

Záhadu průběhu nemoci se vědcům částečně podařilo prolomit až v 21. století, kdy izolovali virus H1N1 z exhumovaných zmrzlých ostatků obětí. Při pokusech na zvířatech zjistili, že na rozdíl od běžné chřipky, kdy se virus usazuje v horních cestách dýchacích, se tento usadil v plicích a byl schopen vyvolat takzvanou cytokinovou bouři, při níž dochází k extrémní reakci imunitního systému, což člověka zabije. A lidé se silným imunitním systémem byli tudíž v nevýhodě.  

Podle dalších názorů také k masivní úmrtnosti přispívala podvýživa a válečné vyčerpání.

Španělská chřipka se zle podepsala také na populaci odlehlých ostrovů, jejichž obyvatelé měli mizivý kontakt s jinými druhy chřipky. Například Samoa tak přišla o více než 20 procent obyvatel. 

Smutek otce Sherlocka Holmese

To, že chřipka zabíjela mladé a v dobré kondici, je ostatně znát i na výčtu některých slavných osobností, kteří jí podlehli. V tuzemsku například přervala životní cesty malířů Egona Schieleho (28), Bohumila Kubišty (34) či Jana Autengrubera (33). Na chřipku zemřel i básník Guillaume Apollinaire (38) a dramatik Edmond Rostand (50), maďarská spisovatelka, novinářka a feministka Margit Kaffka jí v osmatřiceti letech podlehla i se svým synem.

kaffka_margit_lead

Spisovatelka Margit Kaffka španělské chřipce podlehla v 38 letech,zdroj:https://alchetron.com

K dalším, jež zahynuli, patří například zakladatelé automobilky Dodge bratři John a Horace Dodgeovi či šestadvacetiletý syn spisovatele Arthura Conana Doyla Arthur Alleyne Kingsley Conan Doyle. Pro spisovatele to byla zdrcující rána. 

Conan Doyle se synem - kopie

Arthur Conan Doyle se synem,zdroj:www.arthur-conan-doyle.com

Většina z jmenovaných zemřela právě na podzim 1918, kdy chřipková epidemie kulminovala. Mimochodem během října a listopadu 1918, tedy v době, kdy se rodilo Československo, jen v Čechách, Moravě a Slezsku na chřipku zemřelo 26 tisíc lidí, během celé pandemie, která v první vlně přišla do českých zemí už v létě 1918, pak nemoc stála život 44 - 76 tisíc lidí.  Jako úplně první oběť chřipky v Praze v září 1918 uváděl list Prager Tagblattpětadvacetiletého koncipienta Egona M. Proroka z pražského Smíchova.

Byli tu ale i prominentní přeživší. Chřipkou zdárně prošli například Franz Kafka, Walt Disney, Edvard Munch, spisovatelka a držitelka Pulitzerovy ceny Katherine Anne Porter či americký prezident Woodrow Wilson, kterého trápila během mírové konference ve Versailles na jaře 1919 a jeho lékař mátl novináře tím, že prezident je "pouze nachlazený".

Ze spárů nemoci šťastně vyvázli i budoucí americký prezident Franklin Delano Roosevelt, císař Vilém II., kterému bylo podle jedné z "konspiračních" teorií připisováno, že nechal chřipku rozpoutat jako biologickou zbraň, či britský král Jiří V. a jeho španělský protějšek Alfonso XIII.

Jedna z nejzářivějších hvězd hollywoodské němé éry Lilian Gishová na chřipku málem zemřela a stejně dramatický průběh zažila, a naštěstí přežila, i režisérka Alice-Guyová Blachéová. 

Odhady, kolik lidí pandemii chřipky nepřežilo se liší, často je však uváděno, že nemoci během let 1918 až 1920 podlehlo 50 až 100 milionů obětí. Virus H1N1 se v následujícím století vrátil ještě dvakrát – v 70. letech a roku 2009 při pandemii takzvané prasečí chřipky. 

Tagy: chřipka Španělsko chřipková epidemie nemoci a nákazy dějiny a fakta první světová válka

Zdroje: vlastní