Dnes je čtvrtek 3. prosince 2020., Svátek má Svatoslav
Počasí dnes -3°C Občasné sněžení

Tichý zabiják, který kosil ty nejsilnější

Tichý zabiják, který kosil ty nejsilnější
Ženy chránící se proti nákaze, Brisbane 1919 | zdroj: Wikipedia.org

Psal se poslední rok války, které měli lidé už plné zuby. Jeho počátkem nicméně nikdo netušil, že se k umírání v zákopech i lazaretech, útrapám a souboji s nedostatkem blíží ještě další pohroma. Pandemie, která pohřbí desítky milionů lidí. 

Zprvu nenápadná, avšak nesmírně nebezpečná nemoc, známá jako španělská chřipka, si připsala několik zvláštností. Stala se nejhorší epidemií 20. století, zabíjela neobvyklým způsobem a také se dodnes neví, kdy a kde se poprvé objevila. 

Patrně nejznámější verze však počátek pandemie, tedy epidemie, která řádí napříč kontinenty, spojuje s březnem 1918 a vojenském výcvikovým táborem Funston  v kansaském Fort Riley. Začátkem měsíce – podle různých zdrojů 4. nebo 11. března – přišel za ošetřujícím lékařem místní kuchař Albert Gitchell s potížemi, které vypadaly jako nepříjemné nachlazení. V rámci několika následujících dní ulehlo přes pět set nakažených a téměř padesátka z nich během tak krátké doby nemoci podlehla - včetně nebohého Gitchella.

Ale je tu i jiná hypotéza, někteří historici totiž zmiňují, že první případy podivné chřipky byly v Americe i z jiných táborů hlášeny už koncem roku 1917 i dříve. 

Camp Fuston Nemocní v táboře Funton | zdroj: Wikipedia.org

Ať to bylo jakkoliv, velice brzy po diagnóze nešťastného Gitchella se řada případů chřipky objevila v dalších amerických státech, až zasáhla úplně všechny a postupovala rychle dál, čemuž pomáhaly přesuny vojáků do Evropy i po Evropě i nedostatečná preventivní opatření. 

Virolog a expert na chřipku John Oxford koncem minulého století popsal, že centrem nákazy v Evropě byl francouzský vojenský a nemocniční tábor v Étaples, kde vedle sebe leželi ranění a nemocní. Blízko nich byla navíc chována prasata – podle jedné z teorií se virus z ptáků přesunul právě na prasata a následně na člověka.

Chřipka čile mířila ze západu dál do východní, severní a jižní Evropy, až zasáhla prakticky celý svět. Právě na jihu Evropy také dostala své jméno – v době války neutrální Španělsko totiž neuplatňovalo rozsáhlou cenzuru, jako do války zatažené státy, jejichž představitelé se báli, že články o zabijácké epidemii ještě podlomí morálku vojáku obyvatelstva. O úderu nemoci se tady informovalo svobodně a zhusta, takže se zdálo, že je jí tato země extra zamořená, a chřipka se tedy stala chřipkou španělskou.

Mladí a silní. Až příliš 

Rozsah a intenzita pohromy ale nebyly jedinými hrůznými překvapeními. Nemoc totiž nezabíjela podle "chřipkových pravidel" – místo starých a oslabených lidí, či malých dětí na ni velice často umírali mladí, zdraví lidé s dobrou imunitou. Vše začalo nenápadně, jako běžná viróza. Pak přišlo nadějné zlepšení a následně těžký zápal plic, provázený masivní ztrátou krve a s ní mnohdy i rychlý konec...

Záhadu průběhu nemoci se vědcům částečně podařilo prolomit až v 21. století, kdy izolovali virus H1N1 z exhumovaných zmrzlých ostatků obětí. Při pokusech na zvířatech zjistili, že na rozdíl od běžné chřipky, kdy se virus usazuje v horních cestách dýchacích, se tento usadil v plicích a byl schopen vyvolat takzvanou cytokinovou bouři, při níž dochází k extrémní reakci imunitního systému, což člověka zabije. A lidé se silným imunitním systémem byli tudíž v nevýhodě.  

Podle dalších názorů také k masivní úmrtnosti přispívala podvýživa a válečné vyčerpání.

Španělská chřipka se zle podepsala také na populaci odlehlých ostrovů, jejichž obyvatelé měli mizivý kontakt s jinými druhy chřipky. Například Samoa tak přišla o více než 20 procent obyvatel. 

Smutek otce Sherlocka Holmese

To, že chřipka zabíjela mladé a v dobré kondici, je ostatně znát i na výčtu některých slavných osobností, kteří jí podlehli. V tuzemsku například přervala životní cesty malířů Egona Schieleho (28), Bohumila Kubišty (34) či Jana Autengrubera (33). Na chřipku zemřel i básník Guillaume Apollinaire (38) a dramatik Edmond Rostand (50), maďarská spisovatelka, novinářka a feministka Margit Kaffka jí v osmatřiceti letech podlehla i se svým synem.

kaffka_margit_lead Spisovatelka Margit Kaffka španělské chřipce podlehla v 38 letech | zdroj: https://alchetron.com

K dalším, jež zahynuli, patří například zakladatelé automobilky Dodge bratři John a Horace Dodgeovi či šestadvacetiletý syn spisovatele Arthura Conana Doyla Arthur Alleyne Kingsley Conan Doyle. Pro spisovatele to byla zdrcující rána. 

Conan Doyle se synem - kopie Arthur Conan Doyle se synem | zdroj: www.arthur-conan-doyle.com

Většina z jmenovaných zemřela právě na podzim 1918, kdy chřipková epidemie kulminovala. Mimochodem během října a listopadu 1918, tedy v době, kdy se rodilo Československo, jen v Čechách, Moravě a Slezsku na chřipku zemřelo 26 tisíc lidí, během celé pandemie, která v první vlně přišla do českých zemí už v létě 1918, pak nemoc stála život 44 - 76 tisíc lidí.  Jako úplně první oběť chřipky v Praze v září 1918 uváděl list Prager Tagblattpětadvacetiletého koncipienta Egona M. Proroka z pražského Smíchova.

Byli tu ale i prominentní přeživší. Chřipkou zdárně prošli například Franz Kafka, Walt Disney, Edvard Munch, spisovatelka a držitelka Pulitzerovy ceny Katherine Anne Porter či americký prezident Woodrow Wilson, kterého trápila během mírové konference ve Versailles na jaře 1919 a jeho lékař mátl novináře tím, že prezident je "pouze nachlazený".

Ze spárů nemoci šťastně vyvázli i budoucí americký prezident Franklin Delano Roosevelt, císař Vilém II., kterému bylo podle jedné z "konspiračních" teorií připisováno, že nechal chřipku rozpoutat jako biologickou zbraň, či britský král Jiří V. a jeho španělský protějšek Alfonso XIII.

Jedna z nejzářivějších hvězd hollywoodské němé éry Lilian Gishová na chřipku málem zemřela a stejně dramatický průběh zažila, a naštěstí přežila, i režisérka Alice-Guyová Blachéová. 

Odhady, kolik lidí pandemii chřipky nepřežilo se liší, často je však uváděno, že nemoci během let 1918 až 1920 podlehlo 50 až 100 milionů obětí. Virus H1N1 se v následujícím století vrátil ještě dvakrát – v 70. letech a roku 2009 při pandemii takzvané prasečí chřipky. 

Zdroje:
vlastní

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,380 26,460
USD 21,800 21,920
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma